Přeskočit na obsah

Gabriela Basařová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. Gabriela Basařová, DrSc.
Profesorka Gabriela Basařová v roce 2017
Profesorka Gabriela Basařová v roce 2017
Narození17. ledna 1934
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí18. října 2019 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materVysoká škola chemicko-technologická v Praze
Povoláníchemička, pedagog a publicistka
Známá jakovýznamná vědkyně světového významu v pivovarství a sladařství, autorka řady vědeckých publikací
OceněníSíň slávy českého pivovarství a sladařství (2002)
medaile Za zásluhy mzz III. stupeň (2012)
Pečeť města Plzně (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriela Basařová (* 17. ledna 1934 Plzeň18. října 2019, Praha[1]) byla česká profesorka chemie, působící v oblasti kvasné chemie, oboru pivovarství a sladařství s vědeckou, pedagogickou a publikační činností v Česku i v zahraničí. V roce 2012 se stala nositelkou státního vyznamenání Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství.[2][3]

Vystudovala gymnasium, kde mezi její nejoblíbenější předměty patřila chemie a matematika. Již během studia působila v laboratořích. Pracovala ve vodárně, v lihovaru, v konzervárně a v Plzeňských pivovarech n.p. Tehdy se rozhodla dále studovat pivovarství.

Po maturitě v roce 1952 začala studovat Vysokou školu chemicko- technologickou v Praze (VŠCHT), obor kvasná chemie a technologie, zaměření sladařství a pivovarství.  V roce 1957 úspěšně složila státní zkoušky a obhájila diplomovou práci na téma Sledování vazby kyslíku při výrobě mladiny (vedoucí práce  prof. Ing. Josef Dyr, DrSc.) a získala titul Ing. chemie..

V následujících letech své pracovní činnosti postupně získala všechny vědecké a pedagogické tituly, které se v Československu udělovaly. V roce 1965 obdržela titul CSc.(Candidat scietific, dnes PhD.) za obhájení doktorské práce Nové stabilizační metody se zřetelem na zkrácení doby ležení piva. V roce 1980 byla jmenována doktorkou technických věd (DrSc.) za obhájení disertační práce na téma Studie racionalizace a modernizace postupů zvýšení koloidní stability piva. V roce 1981 byla jmenována profesorem kvasné chemie a bioinženýrství v oboru sladařství a pivovarství.

Po absolutoriu VŠCHT nastoupila do tehdejších Plzeňských pivovarů, n. p., (dnes Plzeňský Prazdroj a.s.) kde pracovala v letech 1957–1967. Vedla laboratoře i technologickou skupinu a založila výzkumné centrum, které se zabývalo možnostmi modernizace technologického postupu výroby piva Prazdroj, a to bez vlivu na jeho specifické a charakteristické vlastnosti.

V roce 1967 odešla do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, kde založila a vedla biochemické oddělení. V letech 1978 až 1982 byla jeho ředitelkou.[4] V rámci spolupráce s výzkumnými centry především v zemích východní Evropy řešila a koordinovala státní a mezinárodní projekty. Během zajišťování technologické pomoci spolupracovala s českými, slovenskými, jugoslávskými, bulharskými a dalšími pivovary.

V roce 1981 se stala externí vedoucí Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT v Praze, kam v roce 1982 přešla do stálého pracovního poměru. Tento ústav v současnosti přejmenovaný na Ústav biotechnologie, je jediným historickým pracovištěm pro výchovu vysokoškolských odborníků (Ing.) a postgraduantů (Ph.D.) v České republice (výuka vysokoškolských pivovarských odborníků byla zahájena na pražské technice již v roce 1818), vedla následujících 15 let až do roku 1997. Přednášela předměty Sladařství, Pivovarství, ale i Moderní biotechnologie a vinařství, Bioekologie a vedla desítky diplomových prací i prací doktorských v rámci postgraduálního vysokoškolského studia.

Ve vědecké a výzkumné práci se zabývala vlastnostmi surovin a jejich vlivem na kvalitu piva, inovacemi technologických procesů a analytických metod pro potřeby sladařství a pivovarství, studiem metabolismu pivovarských kvasinek a významem vlastností kmenů kvasinek pro charakteristické vlastnosti jednotlivých druhů piva, výzkumem komponent staré chuti piva a technologickými variantami jejich redukce. Nejvíce jejích vědeckých a výzkumných prací bylo věnováno studiu tvorby nebiologických, tzv. koloidních, zákalů piva a metodám oddálení jejich tvorby během skladování. Na tyto práce navazovalo zavádění optimálních technologických stabilizačních postupů v praxi za účelem zvýšení fyzikálně chemické stability (koloidní stability) piva.

Vedle vedení ústavu (dříve název katedra) na VŠCHT byla dlouhá léta předsedkyní komise pro státní zkoušky a obhajoby diplomových prací v oboru kvasná chemie a bioinženýrství, předsedkyní komisí pro obhajoby kandidátských (CSc.) a následně disertačních prací (Ph.D.). Vedla komisi při Ministerstvu školství pro obhajoby a jmenování doktorů technických věd v oboru kvasná chemie a technologie (DrSc.) a stala se též místopředsedkyní komise pro obhajoby doktorátů technických věd (DrSc.) v oboru chemie a technologie poživatin. V obdobných orgánech působila také na Slovensku.

Dlouholetá byla její působnost ve vědecké radě Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, byla členkou vědeckých rad Potravinářského výzkumného ústavu v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické a Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT. Dále se podílela na činnosti redakční rady odborného časopisu Kvasný průmysl. Byla členkou dozorčí rady n. p. Budvar v Českých Budějovicích. Pracovala v ústředních orgánech Československé vědecké společnosti, České akademie zemědělské a v Československé chemické a mikrobiologické společnosti. Byla členkou komise pro výchovu odborníků v Evropské biotechnologické konvenci (Working Party of Education EBC) a působila rovněž v komisi pro jmenování profesorem na Technické univerzitě v Berlíně.

Publikační a expertizní činnost

[editovat | editovat zdroj]

Její publikační a expertizní činnost zahrnuje 538 položek, z  nichž velká část byla publikována v zahraničních časopisech (např. v Německu, Japonsku, v Bulharsku, Polsku, v USA, v Anglii, v Srbsku a v dalších zemích). Přednášela na domácích a zahraničních sympoziích. Vedle odborných knih, vědeckých článků, přednášek, posterů, výzkumných a expertizních zpráv, patentů, skript, zahrnovala její publikační činnost i práce z historie českého pivovarství určených široké veřejnosti a propagaci českého piva v zahraničí.

K nejvýznamnějším publikacím patří Analysenmethoden für die Brau- und Malzindustrie, která vyšla v roce 1989 v Německu, či pojednání o historii a současnosti výuky pivovarství v Česku z roku 2001 (Geschichte und Gegenwart der Ausbildung von Hochschul- und Fachschulspezialisten des Brauwesens auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik). O působení prof. K. N. Ballinga na pražské technice se zajímala v knize z roku 2005 (Carl Joseph Napoleon Balling, Professor an der Technischen Hochshule in Prag 1805–1868). Oba tituly byly vydány v Německu tamní Společností pro historii pivovarství. Dále byly publikovány výsledky výzkumu z oblasti stabilizace piva např. v časopisu Food Microstructure ve Spojených státech amerických, německém časopisu Brauwissenschaft či v srbském časopisu Pivovarství. V praxi se stále využívá třídílná kniha Pivovarsko-sladařská analytika z let 1992 a 1993 nebo knižní publikace České pivo pojednávající o historii českého sladařství a pivovarství, jejíž dvě vydání zpracovala společně s Ivo Hlaváčkem, a třetí vydání z roku 2012 rovněž se svým synem.

Byla vedoucí autorského kolektivu, který v roce 2011 vydal obsáhlou technologii Pivovarství Teorie a praxe výroby. Za tuto publikaci obdrželo Vydavatelství VŠCHT a autoři od Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Výroční cenu českého sládka Františka Ondřeje Poupěte za mimořádný společenský přínos k rozvoji českého pivovarství a sladařství v roce 2010. Tuto cenu získala pak opět v roce 2014 za další obsáhlou monografii Sladařství. Teorie a praxe výroby sladu, která vznikla pod jejím vedením.[4]

Za svoji dlouholetou činnost v pivovarském oboru obdržela prof. Basařová řadu ocenění. Byla to  například cena Nejlepší pracovník pivovaru Prazdroj (1965), Vynikající pracovník Ministerstva zemědělství a výživy (1973), Zasloužilý pracovník koncernu pivovary a sladovny (1982), vyznamenání od odborných společností jako ČVTS, ČAZ, Chemická a Mikrobiologická společnost, dále medaile Za zásluhy o rozvoj pivovarsko-sladařského oboru na Slovensku (1984), Čestné uznání rektora VŠCHT (1985), Pamětní medaile B. Štefanovského za spolupráci s polytechnikou v Lodži (1985), Pamětní medaile FPBT VŠCHT (1994), Ballingova medaile FPBT–VŠCHT Praha (1999), Pamětní medaile prof. Votočka VŠCHT (2000), v novinářské anketě Osobnost roku v pivovarském oboru (2000).

V roce 2002 byla uvedena do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.[5][6] V roce 2011 získala titul Honorary Connoisseur od Plzeňského Prazdroje, a. s. Na Pražském hradě převzala 28. října 2012 z rukou prezidenta České republiky státní vyznamenání, medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství. V roce 2015 obdržela Městskou historickou pečeť svého rodného města Plzeň.

K jejím zálibám patřila  vážná, především symfonická ale i komorní a operní, hudba, historická literatura, literatura faktu a v neposlední řadě výstavy malířského umění. V mládí ráda sportovala, byla v juniorské širší reprezentaci basketbalistek Československé republiky a provozovala další sporty.

  • Basařová, G., Čepička, J.:1985:  Sladařství a pivovarství  (skriptum), SNTL Praha
  • Kolektiv autorů: 1986: Kvasinky ve výzkumu a praxi, , Československá akademie věd, Praha, 379 s. https://is.muni.cz/publication/930564
  • Basarova, G., Nielebock, C.: 1989: Analysemethoden für die Brau- und Malzindustrie, Verlag: Leipzig, Fachbuchverlag,, 1989, ISBN 3343004030 / ISBN 9783343004034 http://www.zvab.com/Analysemethoden-Brau--Malzindustrie-Nielebock-Basarova-Leipzig/16297664139/buch, 271 s.
  • Basařová, G., Doležalová, A., Kahler, M., Čepička, J.: 1992 (1.a2.díl), 1993 (3díl): Pivovarsko-sladařská analytika. MERKANTA s.r.o. Praha, 996 s.
  • Basařová G., 2005: Carl Joseph Napoleon Balling – Professor an der Technischen Hochschule in Prag 1805–1868. In: Gesellschaft für Geschichte des Brauwesens e. V.: Jahrbuch 2005. Berlin 2005, S. 27–45.
  • Basařová, G., Šavel, J., Basař, P., Lejsek, T.: 2010: Pivovarství: Teorie a praxe výroby piva, VŠCHT Praha. ISBN, 978-80-7080-734-7, 863 s.
  • Basařová, G., Hlaváček, I., Basař, P., Hlaváček, J.:2011: České pivo. Třetí rozšířené vydání.. Havlíček Brain Team, Praha. EAN: 9788087109250 ISBN 978-80-87109-25-0, 309 s.
  • Basařová, G. a kol.: 2014: Sladařství. Teorie a praxe výroby sladu. Havlíček Brain Team, Praha. EAN 9788087109472, ISBN 978-80-87109-47-2, 626 s.

Články (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Basařová, G.: The Structure-function, Relationship of Polymeric Sorbents for Colloid Stabilization of Beer. Food Structure, 1990, 9(3), 175-194. http://digitalcommons.usu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1237&context=foodmicrostructure
  • Basařová, G., Lejsek, T.: Přímé spektrofotometrické stanovení dusíku. Kvasný Prum, 1970 16 (9) 192-197 Dostupné online
  • Basařová, G., Turková, J.: Eigenschaften,Bindungsweise und Applikation von gebundenem, Papain an Hydroxylalkylmethacrylatgele. Brauwissenschaft 1977, 30(7), 207-209.
  • Basařová, G., Škach J., Černá I.: Použití československých adsorbentů při výrobě koloidně stabilních piv. Kvasny Prum. 1977; 23(9): 193-197
  • Basařová, G., Černá, I., Škach, J.: Význam a způsob úpravy polyfenolových látek v pivovarské technologii. Kvasny Prum. 1977; 23(4): 73-77
  • Basařová, G., Škach J., Budín, J., Kubánek, V.: Úprava koncentrace polyfenolových látek v pivu práškovitým Sorsilenem. Kvasny Prum. 1979; 25(10): 217-221
  • Basařová, G., Škach, J., Kubánek, V., Veruovič B.: Způsob hodnocení texturních technologických a sorpčních vlastností adsorbentu polyfenolových látek Sorbamid. Kvasny Prum. 1983; 29(9): 193-200
  • Novák,J., Basařová, G., Teixeira J.A.,Vicente, A.A.: Monitoring of Brewing Yeast Propagation under Aerobic and Anaerobic Conditions Employing Flow Cytometry. J. Inst. Brew. 2007, 113(3), 249-255.
  1. HLAVÁČEK: Profesorka Basařová byla oporou českého pivovarnictví. Lidovky.cz [online]. 2019-10-20 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  2. IHNED [online]. Economia. Dostupné online. 
  3. Předávání státních vyznamenání prezidentem republiky. Česká televize [online]. 2012-10-28 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online. 
  4. FRANTÍK, František. PIVO – SLAD – Chmel od a do Z, České, moravské a slovenské osobnosti. Praha: VÚPS, 2004. ISBN 80-86576-10-8. 
  5. Prof. Ing. Gabriela Basařová, DrSc. uvedena do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství [online]. Český svaz pivovarů a sladoven, 2002-09-26 [cit. 2016-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-13. 
  6. Pivovarský kalendář 2013,. Praha: VÚPS, 2012. ISBN 978-80-86576-56-5. Kapitola Historie a současnost Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Autor kapitoly: Josef Vacl. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VACL, Josef. Prof. Ing. Gabriela Basařová, DrSc. - významná vědecká a pedagogická osobnost v oboru pivovarství. Potravinářská revue. 2013, čís. 1, s. 72–75. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy