Igor Vori
| Igor Vori | |
|---|---|
 Igor Vori (4. září 2016) | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 20. září 1980 (44 let) |
| Místo narození | Záhřeb |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Házená na LOH
| ||
| zlato | LOH 2004 | Chorvatsko |
| bronz | LOH 2012 | Chorvatsko |
| Mistrovství světa v házené mužů | ||
| zlato | 2003 Portugalsko | Chorvatsko |
| stříbro | 2005 Tunisko | Chorvatsko |
| stříbro | 2009 Chorvatsko | Chorvatsko |
| Mistrovství Evropy v házené mužů | ||
| stříbro | MS 2008 Norsko | Chorvatsko |
| stříbro | MS 2010 Rakousko | Chorvatsko |
| bronz | MS 2012 Srbsko | Chorvatsko |
Igor Vori (* 20. září 1980 Sesvete) je bývalý chorvatský házenkář, působící po ukončení kariéry jako trenér a funkcionář. Měří 203 cm a váží 114 kg, hrával na pozici pivotmana.[1]
Začínal v týmu RK Záhřeb, s nímž získal v letech 1998 až 2001 čtyři domácí mistrovské tituly v řadě. Pak odešel do Itálie, kde vyhrál ligu s klubem Pallamano Conversano. V letech 2005 až 2007 hrál za Barcelonu, kde získal ligový titul v roce 2006. Působil také v Hamburku (vítěz Bundesligy 2011 a Ligy mistrů 2013) a v Paris Saint-Germain (mistr Francie 2015 a 2016). V závěru kariéry se vrátil do RK Záhřeb a vyhrál chorvatskou ligu v letech 2017 a 2018.
Za chorvatskou reprezentaci v házené v letech 2001–2018 odehrál 246 zápasů a vstřelil 590 branek, v letech 2009–2015 byl kapitánem národního týmu. Vyhrál s ním mistrovství světa v házené mužů 2003 a olympijský turnaj v roce 2004.[2] Získal stříbrnou medaili na světových šampionátech v letech 2005 a 2009 a na mistrovství Evropy 2008 a 2010, bronz přivezl z londýnské olympiády v roce 2012 a z MS 2013.
Po ukončení hráčské kariéry se stal asistentem Lino Červara u chorvatské reprezentace, s níž vyhrál v roce 2018 Středomořské hry. Pak byl hlavním trenérem klubů RK Záhřeb a TV Großwallstadt, od roku 2023 vede MRK Sesvete. Působí také ve sportovní komisi Mezinárodní házenkářské federace a dohlížel na průběh házenkářských soutěží na Letních olympijských hrách 2020.
V roce 2009 byl zvolen chorvatským házenkářem roku a nejužitečnějším hráčem domácího mistrovství světa.[3] Byla mu také udělena Státní cena Franjo Bučara.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Igor Vori [online]. Eurohandball [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Golden Opportunity: Igor Vori, handball [online]. Interantional Olympic Committee, 2011-04-18 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ BALKANIgor Vori has ended NT career!. Handball Planet [online]. [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (angličtina)
