Jan Šplíchal

Jan Šplíchal
	Jan Šplíchal, Autoportrét, 2013
Narození	17. prosince 1929; Dolní Sloupnice
Úmrtí	14. března 2019 (ve věku 89 let) nebo 15. března 2019 (ve věku 89 let); Praha
Povolání	fotograf
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Šplíchal (17. prosince 1929, Sloupnice – 14. března 2019 Praha^[1]) byl český umělecký fotograf pracující technikou fotomontáže. Žil a tvořil v Praze.

Život

Jan Šplíchal vystudoval v letech 1945–1948 Uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou a měl v úmyslu stát se malířem. Roku 1949 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, ale následujícího roku byl z politických důvodů vyloučen. V roce 1950 začal pracovat jako retušér v Orbisu (bývalém Grafickém závodě Neubert a synové) a byl zde zaměstnán až do důchodu. Po ukončení základní vojenské služby, kterou absolvoval u pomocných technických praporů (PTP), se oženil s Libuší Štruplovou. Měli dvě děti, syna Daniela a dceru Věru. V této době Šplíchal navštěvoval kurzy fotografie a začal fotografovat. V roce 1986 jeho žena Libuše po dlouhé nemoci zemřela a Jan Šplíchal se na nějakou dobu fotograficky odmlčel. V dalším období hledal osobní výraz fotografie a soustředil se na fotomontáž, ve které našel adekvátní prostředek pro vyjádření vlastního vidění světa. Fotografie řadí do seriálů či cyklů, ve kterých reflektuje novou životní situaci. Podnikl cesty do Argentiny, Egypta, Izraele, Nizozemska, Chile, Španělska a Francie. V roce 1998 se oženil s Miladou Mitkovou.

Členství ve spolcích

Tvorba

Jan Šplíchal po nedokončeném studiu malířství přijal práci v tiskárně a zaučil se jako hlubotiskový retušér barev. Pracoval na vynikajících fotografických publikacích té doby (Josef Sudek^[2], Josef Ehm, bratří Formanové aj.) a objevil tak výrazové možnosti fotografie. Tato okolnost ovlivnila jeho další směřování. Stálý styk s fotografickými procesy a materiály mu umožnil proniknout do tajů řemesla fotografie, což byl předpoklad ke zvládnutí komplikovaného procesu fotomontáže. Jan Šplíchal byl přijat do výtvarné skupiny PROMĚNA, kterou tvořili malíři Miroslav Rada, Karel Malich, Přemysl Pospíšil, Milan Albich a Ivan Minařík. Od sedmdesátých let pravidelně vystavoval se skupinou samostatně u nás i v zahraničí. Tematicky je pro Šplíchalovy fotomontáže příznačné hledání obrazů, které člověka přesahují, posunují realitu do vnitřního, hlubšího, smysluplného vztahu člověka s přírodou a vzájemnou sounáležitost. Pracuje s metaforami, které mají delikátní poslání přinášet příležitosti ke konfrontacím.

Články věnované jeho tvorbě od Petra Tauska, Karla Dvořáka a Jiřího Šerých s bohatým obrazovým doprovodem vycházely v časopisu Československá fotografie a Revue fotografie. V 80. letech začal vytvářet diapásma s hudbou (Stvoření, Krajiny, Podzimní arboretum, Doteky krajin, Kameny, kameny). V r. 1986 natočil na základě zkušeností s manipulovanou fotomontáží experimentální film ORBIS TERRARUM ve Studiu krátkého filmu na Barrandově.^[3]

Od sedmdesátých let spolupracuje s nakladatelstvími Orbis, Odeon, Artia, Lidová demokracie, Lidové noviny, Oikúmené, Kalich, Karolinum, Mladá fronta aj. na knižních fotografických ilustracích.

Od osmdesátých let Šplíchal spolupracoval jako výtvarník s některými architekty. Do interiérů byly instalovány jeho velkoformátové fotomontáže (nemocnice na Karlově nám. v Praze, evangelický kostel v Lounech, ve Zlíně, v Praze - Braníku, sborový sál u sv. Klimenta v Praze, rekreační objekt v Jánských Lázních, penzion Holliday v Praze - Smíchově, kavárna RETRO v Českém Krumlově).

V devadesátých letech vytvořil scénické fotografie k opeře Proces (F. Kafka) a k Janáčkově Lišce Bystroušce pro Státní operu Praha. V roce 1996 natočil režisér Petr Skala pro ČT o Šplíchalovi krátký film Hledání světla a v roce 2009 životopisný medailon Výtvarnické konfese.

Technika

Hlavní práce Jana Šplíchala využívají jako výrazový prostředek fotomontáž. V praxi se jedná o řadu dílčích technik, jako je sendvič, pozitivní víceexpozice, zrcadlení, rotační posuv, Sabatierův efekt, solarizace atd. Digitální technika proces kombinování více snímků v jeden výtvarný obraz zjednodušila, práce ve více vrstvách fotografického editoru umožňuje dosáhnout podobných výsledků jako náročný pozitivní proces ve fotokomoře. V posledním desetiletí vzniklo několik souborů výtvarných fotomontáží již ryze digitální technologií.

Cykly fotomontáží

Struktury 1962–1963
Štíty 1962–1965
Portréty 1965–1990
Na židovské téma 1966–1968
Praha 1967–1981
Katedrály 1969–1981
Stvoření 1974–1979
Akty 1974–1992
Krajiny 1974–1992
Franz Kafka 1982–1991
Na křesťanské téma 1982
Labyrinty 1984
Izrael 1990–1994
Krajiny mého domova 1993–1994
Imaginativní krajiny 1993–1994
Příběh jezírka 1998–1999
Sošné – antisošné 2000–2003
Metamorfózy 2004
Španělsko 2007 – barevné
Paříž 2007 – barevné

Zastoupení ve sbírkách

Moravská galerie v Brně
Městská galerie Hodonín
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Sbírka Pražského domu fotografie (PHP)
Galerie Kicken – Berlin – SRN
Städtische Museum Freiburg – SRN
Národní muzeum fotografie – Jindřichův Hradec
Galerie Baudelaire – Antverpy, Belgie
soukromé sbírky doma i v zahraničí

Výstavy samostatné

Výběr ze 35 samostatných výstav v České republice a 32 v zahraničí

1964 Klub umění – Cheb
1967 galerie Dromedaris – Enkhuizen, Holandsko
1968 Zámecká galerie – Duchcov
1970 Galerie Fronta – Praha
1975 Galerie výtvarného umění – Hodonín
1979 Zentrum ZIF Bielefeld, Německo
1980 Dům pánů z Kunštátu – Brno
1982 Výstavní síň Fotochema – Praha
1983 Galerie nahoře – České Budějovice
1983 Čsl. kulturní středisko – Bukurešť, Rumunsko, Lindemannsgalerie – Stuttgart, SRN
1984 Výstavní síň Fotochema – Praha
1986 Foto – Forum – Frankfurt, SRN
1987 Městské muzeum – Hořice
1988 Čsl. kulturní středisko – Havana, Kuba
1989 Goethe Institut Córdoba – Argentina
1990 Städtische Museum Freiburg – SRN
1991 galerie Genesis – Praha
1993 Evropský parlament – Strassburg, Francie, Landestag – Düsseldorf, SRN
1994 Pražský dům fotografie, Goethe Institut – Santiago de Chile, Státní opera – Praha
1995 Galerie Teinitzer – Jindřichův Hradec, Kulturní dům – Bechyně
1998 Dům Gustava Mahlera – Jihlava
1999 Dům Leoše Janáčka – Havířov
2000 Malá galerie Čs. spořitelny – Kladno
2001 Muzeum Kroměřížska – Kroměříž, Galerie pod radnicí – Ústí n. Orl.
2004 PHP – Praha, Dům u rytířů – Litomyšl
2005 Galerie Chagall – Ostrava
2004 Galerie Radost – Havířov
2009 Galerie Pecka – Praha
2014 Galerie Baudelaire – Antverpy, Belgie

Galerie

Vybrané portrétní fotografie Jana Šplíchala

portrét Františka Pacíka, 2008
portrét loutkáře Jana Dvořáka, 2013
portrét Josefa Jíry, 2009
portrét Miro Pegrassiho, 2013
portrét Valeriána Karouška se sochou, 2011

Odkazy

Reference

↑ V 89 letech zemřel fotograf Jan Šplíchal, autor snových montáží. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09.
↑ Josef Sudek, Fotografie. Vybral a sestavil Josef Sudek. Text Lubomír Linhart a Jaroslav Seifert. SNKLHU, Praha 1956
↑ ČSFD: Orbis terrarum

Časopisecké články

Karel Dvořák: Fotografické montáže Jana Šplíchala, Čsl. fotografie č. 9 /1972
Karel Dvořák: O fotomontáži s Janem Šplíchalem, Revue fotografie č. 3 /1973
Karel Dvořák: Z tvůrčí dílny Jana Šplíchala, Čsl. fotografie č.10/1976
Jiří Šerých: Fotomontáže Jana Šplíchala, Čsl. fotografie č. 8/1983
H. H. Hofstätter: Die drei Künstler in Prag, časopis Münster, 1986
R. Hillebrandt: Manipulierte Wirklichkeit, Fotoheft 5/1989

Katalogy

Jan Šplíchal: Výstava fotomontáží, 1984, Šerých Jiří, kat. 6 s., Výstavní síň Fotochema, Praha
Jan Šplíchal : fotografie, 1999, Holý Petr, kat. 46 s., ISBN 80-238-4029-0
Jan Šplíchal: Fotografie, 2005, Šerých Jiří, kat. 4 s., Galerie Chagall, Ostrava

Publikace

Martin Hruška: Fotografie jako smysl existence, Orbis, Praha, 1981
Contemporary Photographers, Petr Tausk, Macmillan Publisher, 1982
Michel Auer: Photographers Encyclopaedia 1839 to the present, Camera Obscura, Švýcarsko, 1985
The Naked and the Nude, Jorge Lewinski, Weidenfeld & Nicolson, London, 1987
Bildgebende Fotografie, Gottfried Jäger, DuMont 1988
Tschechoslowakische Photografie der Gegenwart, Museum Ludwig, Köln, 1990
Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha 1993, s. 366–367
Česká fotografie 1989–1994, Asociace fotografů, 1994
Jiří Šerých a Jan Šplíchal, Praha uprostřed proudu, Foto Mida 2004, ISBN 80-902967-0-X

Disertace

Peter Mikula: Fotografie Jana Šplíchala, diplomová práce FAMU, 1991
Ing. Tomáš Trojan: Tvorba Jana Šplíchala od 90. let do současnosti, bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě 2015 Dostupné on line

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Šplíchal na Wikimedia Commons
Vlastní webové stránky Jana Šplíchala
Výtvarnické konfese: Jan Šplíchal, ČT 2010, rež. Petr Skala
Jan Šplíchal v informačním systému abART

[1] V 89 letech zemřel fotograf Jan Šplíchal, autor snových montáží. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09.

[2] Josef Sudek, Fotografie. Vybral a sestavil Josef Sudek. Text Lubomír Linhart a Jaroslav Seifert. SNKLHU, Praha 1956

[3] ČSFD: Orbis terrarum

[1]

[2]

[3]