Jaroslav Preiss
JUDr. Jaroslav Preiss | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1908 – 1913 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1919 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | mladočeši státoprávní radikálové mladočeši Česká státopráv. dem. Čs. národní demokracie |
Narození | 8. prosince 1870 Přeštice, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. dubna 1946 (ve věku 75 let) Praha, Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Choť | Jarmila Dimmerová (1936-1946) Olga Dostalová (1898-1921) |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | pedagog, spisovatel, ekonom, novinář, bankéř, politik a právník |
Commons | Jaroslav Preiss |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Preiss (8. prosince 1870 Přeštice[1] – 29. dubna 1946 Praha) byl český bankéř, národohospodář, ředitel Živnostenské banky, politik mladočeské strany a meziválečný poslanec za Českou státoprávní demokracii respektive Československou národní demokracii. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů Živnostenské banky a díky svému postavení jedním z nejvlivnějších mužů první československé republiky.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Jaroslav Preiss se narodil 8. prosince 1870 v Přešticích u Plzně v rodině českého soudního úředníka. Rodina se 2 měsíce po jeho narození přestěhovala do Domažlic, kde vystudoval osmileté gymnázium. [2]
Studium
[editovat | editovat zdroj]Při studiu na gymnáziu v Domažlicích poznal spisovatele Jindřicha Šimona Baara či filozofa Emanuela Rádla a „nasákl" pevným chodským vlastenectvím.[3] Po maturitě v Domažlicích (datum závěrečných zkoušek r.1889) studoval práva ve Štýrském Hradci, v Lipsku a na české právnické fakultě v Praze. V roce 1889 se stal členem literárního a řečnického spolku Slavia, sdružoval nejbojovnější zástupce českých akademiků. [4]Od roku 1900 byl redaktorem hospodářské rubriky Národních listů, později odborných časopisů.[5] Od roku 1904 redigoval Finanční listy, vydávané Živnostenskou bankou (hovorově: Živnobanka).
Živnostenská banka
[editovat | editovat zdroj]Do Živnostenské banky nastoupil v roce 1907 na místo šéfa průmyslového a hypotekárního oddělení a v letech 1917–1938 byl jejím vrchním ředitelem. Banka měla v české ekonomice rozhodující vliv a vlastnila takřka polovinu tehdejšího československého průmyslu. Preiss založil Spolek továrníků a výrobců hospodářských strojů, po jeho reorganizaci a přejmenování na Ústřední svaz českých průmyslníků se stal v roce 1918 jeho místopředsedou a v roce 1930 předsedou svazu. V roce 1938 Jaroslav Preiss onemocněl a z čela Živnobanky odstoupil.
Značný vliv měl Preiss v jednom z největších československých průmyslových podniků, v Českomoravské-Kolben-Daněk (ČKD), jehož byla Živnobanka největším akcionářem.[6] Od května 1930 zastával funkci předsedy správní rady ČKD.[7]
Působení v politice
[editovat | editovat zdroj]Angažoval se i v politice. Koncem 19. století byl součástí studentského hnutí pokrokářů, přičemž náležel (podobně jako například Alois Rašín) k frakci, která tíhla k mladočechům. Počátkem 20. století už patřil mezi členy Národní strany svobodomyslné (mladočeské) a v jejím rámci k představitelům mladé generace okolo Karla Kramáře, kteří stranu v první dekádě nového století ovládli.[8] V zemských volbách roku 1908 byl zvolen poslancem zemského sněmu za městskou kurii, obvod Dvůr Králové, Náchod, Hořice, Nové Město n. Metují.[9] Byl kandidátem mladočeské strany.[10]
Za první světové války byl spolu s Rašínem a Kramářem zatčen a odsouzen pro velezradu. Pak ale byl po nástupu nového (a posledního) rakouského císaře Karla I. amnestován a zapojil se opět do veřejného života. 28. října 1918 jednal společně s Karlem Kramářem v Ženevě s Edvardem Benešem o podobě budoucího státu.[11]
Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění[12] za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii, která z ní vznikla. Na mandát rezignoval na 72. schůzi v září 1919.[13]
Pak už formálně nebyl členem národní demokracie, ale o stranu stále jevil zájem a ovlivňoval vnitrostranické dění. V druhé polovině 20. let podporoval takzvané průmyslové křídlo národní demokracie, tvořené pragmatickými podnikatelskými postavami jako byli Ladislav Novák, Bohdan Bečka a František Hodáč, které odmítaly protihradní výstřelky Karla Kramáře a Františka Síse.[14]
Přestože mu v době Protektorátu Čechy a Morava byla za odmítnutí spolupráce uložena pětimilionová pokuta, kterou zaplatil, byl v roce 1945 internován na Pankráci, odkud byl v dubnu 1946 propuštěn. Zemřel již o tři dny později a pohřben byl na Vyšehradském hřbitově[15].
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Jaroslav Preiss byl dvakrát ženatý. V roce 1898 se oženil[16] s Olgou Dostalovou (21. března 1876 Veleslavín[17] – 29. dubna 1921 Praha[18]), starší sestrou herečky Národního divadla Leopoldy Dostalové. Manželé měli tři dcery, Olgu (1899–1973)[19], Jaroslavu (1902–1943)[20][p 1] a Věru (1904–??)[21]. V roce 1936 se Jaroslav Preiss podruhé oženil s Jarmilou Dimmerovou.
Synové náčelníka Sokola JUDr. Josefa Eugena Scheinera si vzali za manželky Olgu a Jaroslavu, Věra uzavřela sňatek s JUDr. Josefem "Joe" Hartmannem, později vysokým funkcionářem československého cukrovarnického průmyslu. JUDr. Josef Scheiner ml. pojal za choť Olgu, pozdější docent vnitřního lékařství MUDr. Jiří Scheiner se oženil s Jaroslavou, která zemřela v důsledku nemoci v roce 1943.[22]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Jaroslavu Preissovi bylo odbornou porotou v rámci stého výročí vzniku samostatné Československé republiky uděleno mimořádné ocenění Osobnost československého peněžnictví 1918-2018.
Podporovatel české kultury
[editovat | editovat zdroj]Jaroslav Preiss byl nadšeným sběratelem starého i současného českého umění a bibliofilem. Od roku 1929 do roku 1941 byl prezidentem zemského správního výboru Národního muzea v Praze. Do historických sbírek odkázal několik artefaktů. Dále byl členem Národohospodářského ústavu a kuratoria Moderní galerie. Přátelil se s umělci a dal se několikrát portrétovat. Jeho poslední portrét z roku 1946 namaloval Vratislav Nechleba.
Byl vášnivým sběratelem umění, především obrazů (Aleše, Marolda, Čermáka, Mánesa, Švabinského, Nechleby, Strettiho apod.) a drahocenných knih, přičemž po T. G. Masarykovi vlastnil druhou největší knihovnu v ČR, s takřka 40 000 kusy knih.[2]
Zemský národní výbor vydal 23. listopadu rozhodnutí o konfiskaci majetku již zemřelého J. Preisse.[22] Obrazy z jeho soukromé sbírky v počtu více než dvou set kusů přešly do správy Národní galerie. [23]
Finančně se podílel na stavbě Mánesa, Národního technického muzea, podporoval činnost Kramářem založené Moderní galerie apod.[2]
Pedagogická činnost
[editovat | editovat zdroj]Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze přednášel politickou ekonomii a vydal několik odborných knih.[24]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c ANTOŠ, Ondřej. Český bankéř století. měšec.cz [online]. 29. 4. 2005 [cit. 21.12.2024]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚTKA, Jan. Šéf Živnobanky ovládal průmysl a finance masarykovského Československa. denik.cz [online]. 26. 10. 2018 [cit. 21.12.2024]. Dostupné online.
- ↑ KOSATÍK, Pavel. Bankéř první republiky. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Preiss, Jaroslav.
- ↑ JELÍNEK, Jaroslav. ČKD kontra(kt) Škoda: ČKD v konkurenčním boji se Škodovými závody v letech 1928-1932. Praha: Národní technické muzeum, 2013. 101 s. ISBN 978-80-7037-222-7. S. 10. Dále jen: ČKD kontra(kt) Škoda.
- ↑ ČKD kontra(kt) Škoda. s. 55
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 171, 321, 331, 332.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ Národní politika 28. února 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196153&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 435–436.
- ↑ Jaroslav Preiss [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 603–604.
- ↑ hrob Jaroslava Preisse na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Jaroslava Preisse s Olgou Dostalovou farnost Poděbrady
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Olgy Dostalové
- ↑ oznámení o úmrtí Olgy Preissové-Dostalové, Národní listy 1.6.1921, ranní vydání str.3
- ↑ Matrika N, sv. Ludmila 1899-1901, snímek 48. Záznam o narození a křtu
- ↑ Matrika N, sv. Ludmila 1901-1903, snímek 186. Záznam o narození a křtu
- ↑ Matrika N, sv. Ludmila 1903-1905, snímek 249. Záznam o narození a křtu
- ↑ a b VOLNÝ, Igor. JUDr. Jaroslav Preiss - retribuční sonda [online]. Archiv bezpečnostních složek [cit. 2024-12-21]. Dostupné online.
- ↑ ANG, předávací protokol, sign. Ng3644/1950 ze dne 25. 7. 1950.
- ↑ Ottův slovník naučný nové doby, heslo Preiss, Jaroslav.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 563.
- Ottův slovník naučný, heslo Preiss, Jaroslav. Sv 28, str. 1046
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Preiss, Jaroslav. Sv 9, str. 100
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 625–626.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Preiss na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Preiss
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Jaroslav Preiss 1870
- Vyšehradský hřbitov v Praze, hrob Jaroslava Preisse
- Český bankéř století (Měšec.cz)
- Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy
- Pedagogové na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
- Čeští ekonomové
- Čeští novináři
- Českoslovenští bankéři
- Ředitelé
- Mladočeši
- Poslanci českého zemského sněmu
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové Československé národní demokracie
- Narození v roce 1870
- Úmrtí v roce 1946
- Narození 8. prosince
- Úmrtí 29. dubna
- Narození v Přešticích
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na Vyšehradě
- Čeští svobodní zednáři
- Čestní občané města Hořic