Přeskočit na obsah

Jiří Ješ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Ješ
3. předseda Rady České tiskové kanceláře
Ve funkci:
20. dubna 1995 – 15. dubna 1998
PředchůdceZdeňka Hůlová
NástupceMartin Přibáň
Člen Rady České tiskové kanceláře
Ve funkci:
15. dubna 1993 – 15. dubna 1998

Narození19. června 1926
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. července 2011 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Národnostčeská
RodičeŠtěpán Ješ
DětiLibor Ješ [1]
Profesenovinář
OceněníCena Ferdinanda Peroutky (1995)
účastník odboje a odporu proti komunismu
CommonsJiří Ješ
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Ješ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Ješ (19. června 1926 Praha20. července 2011 Praha[2]) byl český novinář, publicista a komentátor.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Do českého veřejného života vstoupil hned po skončení druhé světové války.

Absolvoval gymnázium Na Smetance. Jako student tehdejší Vysoké školy obchodní a funkcionář Svazu vysokoškolského studentstva byl asistentem zástupce šéfredaktora Svobodného slova dr. Miroslava Koháka, pozdějšího ředitele českého vysílání Rádia Svobodná EvropaMnichově. Pravidelně též přispíval do Peroutkových Svobodných novin a týdeníku Dnešek.

Vzhledem k tomu, že jeho otec Štěpán Ješ byl poslancem ProzatímníhoÚstavodárného národního shromáždění, měl on sám přístup k vedoucím politikům tehdejší doby. V únoru 1948 byl členem studentské delegace u prezidenta Beneše. Ihned po únorových událostech roku 1948 byl vyloučen ze studia na všech československých vysokých školách a brzy nato zatčen pro písemný styk s uprchlým studentským předákem Emilem Ransdorfem. V roce 1951 byl uvězněn znovu za velezradu a pokus o emigraci, odsouzen byl na devět a půl roku.

Ve vězení strávil celkem pět let. Pak působil v různých podřadných zaměstnáních na severu Čech, kam byla celá rodina z Prahy vystěhována.

Teprve když mu bylo čtyřicet let, mohl se stát organizátorem koncertního života vážné hudby. Zde dosáhl značných úspěchů při celostátním zakládání Kruhu přátel hudby a v této oblasti rozvíjel bohatou publicistickou činnost.

Po roce 1989 se stal nejdříve komentátorem a moderátorem Radiofóra, pak českého vysílání Rádia Svobodná Evropa a současně autorem pravidelných relací stanice Praha Výročí kulatá a nekulatá a Dialogy nad životem. Podílel se rovněž na vysílání Dobrého jitra z Prahy.

V roce 1991 působil krátce jako protokolární úředník Kanceláře prezidenta republiky a v letech 19931998 byl členem a později (1995-98) předsedou Rady České tiskové kanceláře.

Do své smrti působil v Českém rozhlase 6 – připravoval pravidelné páteční Zamyšlení Jiřího Ješe a občas i jiné publicistické relace. V roce 2007 připravoval pravidelný rozhlasový padesátiminutový měsíčník o politice, hudbě, umění a životě s názvem Hovoří Jiří Ješ.

Jeho hrob je umístěn na Vyšehradském hřbitově.

Jiří Ješ v Dykově 14.
Hrob Jiřího Ješe na pražském Vyšehradském Hřbitově.

V roce 1995 získal jako první Cenu Ferdinanda Peroutky.[3]

V roce 2011 vstoupil do Síně slávy Českého rozhlasu.

Autorská tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Je autorem brožury Jak pořádat koncerty vážné hudby (ÚKDŽ 1980), vzpomínkové knihy Co přines čas (Academia 1997), výboru z rozhlasových promluv 19921997 Hovořil Jiří Ješ (Brána 1997) a kazety a kompaktní desky Naši presidenti (Český rozhlas 1995).

K úctě života a díla Jiřího Ješe uděluje neformální Kruh přátel Jiřího Ješe (KPJJ) zaštítěný např. komentátorem Českého rozhlasu Radkem Kubičkem každoročně většinou u příležitosti Ješových narozenin 19. června Cenu Jiřího Ješe (CJJ)[4] za nejlepší komentář a přínos žánru (rozhlasový) komentář.

2023 Petr Hartman

  1. Katolický týdeník: Jiří Ješ
  2. KUBIČKO, Radko. Radko Kubičko: Zemřel Jiří Ješ [online]. Český rozhlas 6, 2011-7-20 [cit. 2011-07-20]. Dostupné v archivu. 
  3. Cena Ferdinanda Peroutky. www.ferdinandperoutka.cz [online]. [cit. 2010-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-06. 
  4. [1]
  5. [2]
  6. [3]
  7. [4]
  8. Archivovaná kopie. www.cesky-dialog.net [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-07. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy