Josef Hartel
| Josef Hartel | |
|---|---|
| Narození | 7. listopadu 1843 Lichnov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. května 1914 (ve věku 70 let) Krnov  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Krnov |
| Povolání | stavitel a architekt |
| Znám jako | stavitel |
| Rodiče | otec: Josef Hartel, matka: Josefa rozená Weissová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Hartel (7. listopadu 1843 Lichnov[1] – 27. května 1914 Krnov[2]) byl krnovský stavitel a architekt.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Josef Hartel pochází z rodiny zedníka Josefa Hartela a jeho ženy Josefy rozené Weissové. Řadil se po bok významných stavitelů Krnova jako byl Ernst Latzel (1844 – 1910) a Eduarda Franka (1841–1906).[4][5] Jako majitel stavební firmy pracoval více na zakázkách jiných architektů, sám se začal prosazovat až ke konci 19. století. Jeho prvotní práce se vyznačovaly bohatým tvaroslovím vycházející z historizujících slohů klasicismu, renezance a baroka. Později navrhoval projekty v secesním slohu (geometrická secese) až po romantizující dekorativizmus.
Pohřben je na krnovském hřbitově.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1875 – 1877 Vyšší reálka (gymnázium, Smetanův okruh 2, Horní předměstí 19). Novorenesanční budova školy se nachází na místě původního zemského domu, stavbě uvolnily místo i části Švédské zdi, knížecí konírny a palírna. Projekt byl vypracován už v roce 1875, stavitel Josef Hartel, průčelí od Ernsta Latzela.[6]
- 1888 – 1889 Továrna Franz Hoffmann (Československé armády 45) později Spojené továrny vlněného zboží, a.s. byla postupně zastavována provozními objekty. Mezi prvními byla postavena Josefem Hartelem budova přádelny. Další modernizace a zástavba proběhla v roce 1937 firmou Koch & Co.
- 1890 Továrna na vlněné zboží Karl Ehlotzky (Československé armády 39) postavená na půdorysu U. Hlavní budova byla třípodlažní s dřevěnými stropy a sedlovou střechou. Uprostřed byla strojovna parního stroje, kotelna a komín. Naproti hlavní budovy byla barevna a prádelna.[7][8]
- 1890 Vila V. Riedla (Československé armády 39).
- 1888 Vila Gustava Kandlera (Československé armády 52/842), pro majitele velkého parního mlýna Gustava Kandlera vytvořil plán a postavil kolem roku 1888 výstavnou vilu v novorenesančním slohu. Fasáda zdobena středové rizality, bosáž a korunní římsy. Vstup je řešen sloupovým portikem, terasou v patře se zaklenutými okny s karyatidami a barokizující kopulí. Ve středu domu byla umístěna schodišťová hala s horním osvětlením. V roce 1907 upravil především vnitřní prostory Leopold Bauer.[9] Na žádost majitele vily byly původní plány stavitelem J. Hartelem zjednodušeny. Z původního interiéru navrženého Bauerem zůstal biedermeierovský nábytek. V roce 1911 J. Hartel provedl přístavbu zadního traktu vily a průčelí doplnil řadou novobarokních doplňků.[10]
- 1894 Vila F. Kurze (Smetanův okruh 3) zbořeno.
- 1895 vlastní vila (K. Čapka 2).
- 1905 Vila M. Glatterové (Říční okruh 20).
- 1912 – 1913 Vila Eugena Lindnera (Mikulášská 8) Jednopatrový dům, v průčelí věž s jehlancovou střechou s lucernou. Pod vysazenou korunní římsou valbové střechy je vlys s rostlinným dekorem. V současné době zde sídlí mateřská školka.[11] Dům je kulturní památkou ČR.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. [s.l.]: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 323.
- ↑ RYŠKOVÁ, Michaela. Sdílné město. Krnovské textiky v pohledu památkové péče.. Ostrava: NPÚ, 2008. ISBN 978-80-85034-44-8. S. 10.
- ↑ Strakoš Martin... c.d., s.10
- ↑ Strakoš Martin ... c.d., 263
- ↑ Ryšková Michaela ... c.d., s. 53, 54
- ↑ Strakoš Martin ... c.d., s. 103.
- ↑ Vila Gustava Kandlera [online]. Slavné stavby [cit. 2015-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-11-2015.
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich, et. al. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Ostrava: [s.n.], 2008. ISBN 978-80-87073-09-4. S. 24–26.
- ↑ Strakoš Martin ... c.d., s. 186.
- ↑ rodinný dům E. Lindnera [online]. NPÚ [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Vila Gustava Kandlera Archivováno 18. 11. 2015 na Wayback Machine.
