Konstancie z Arles
| Konstancie z Arles | |
|---|---|
| francouzská královna | |
 Konstanciin náhrobek v Saint-Denis | |
| Narození | 986? Arles |
| Úmrtí | 22./25. července 1031-1034 Melun |
| Pohřbena | bazilika Saint-Denis |
| Manžel | Robert II. Francouzský |
| Potomci | Hugo Jindřich I. Francouzský Robert I. Burgundský Odo Hedvika Francouzská Adéla Francouzská |
| Dynastie | Provensálská dynastie |
| Otec | Vilém I. Provensálský |
| Matka | Adléta z Anjou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstancie z Arles (francouzsky Constance d'Arles či také Constance de Provence, 986 ?, Arles – 22./25. července 1031–1034, Melun) byla francouzská královna a dcera provensálského hraběte Viléma I. a Adléty z Anjou.
Třetí žena zbožného krále
[editovat | editovat zdroj]Konstancie byla provdána za francouzského krále Roberta v rozmezí září 1001 a 25. srpna 1003.[1] Král byl v minulosti již dvakrát ženatý, obě ženy zapudil. Mladá královna králi porodila vytoužené potomky, ale musela se vyrovnávat s tím, že manžel ve skutečnosti styky s druhou manželkou Bertou nikdy nepřerušil. Rivalita mezi oběma ženami zasahovala i na královský dvůr. Obětí se stal Hugo z Beauvais, kterého nechala Konstancie[2] s pomocí svého bratrance Fulka Nerry před očima krále zavraždit.[3] Ještě roku 1008[4] či 1010 byla Berta Burgundská v Robertově doprovodu při cestě do Říma.[5]
| „ | ...královna zapuzená kvůli krvesmilstvu, jež, podporována v tom některými královými dvořany, chovala naději, že z papežova příkazu získá opět zpátky království... | “ |
| — Oderan ze Sens[6] | ||
Král chtěl žádat o papežský dispens, aby se mohl k Bertě vrátit. Mise byla neúspěšná a král se vrátil k vroucně se modlící Konstancii.
| „ | ...a od té doby si Robert své manželky hleděl jako nikdy předtím a vložil jí do rukou všechna královská práva. | “ |
| — Oderan ze Sens[7] | ||
Konstancie dala králi čtyři syny a Robert věren politice svého otce nechal nejstaršího Huga roku 1017 korunovat spolukrálem. Po Hugově nečekané smrti roku 1025 nastoupil na jeho místo mladší syn Jindřich, původně určený pro burgundské vévodství.[8] Roku 1027 byl korunován spolukrálem a korunovace pošramotila již tak napjaté vztahy mezi jeho rodiči. Konstancie preferovala volbu mladšího Roberta, ale králův nápad byl podpořen Odonem z Blois a Vilémem Akvitánským.[8]
Soudobý kronikář popisuje královnu jako svárlivou, slávychtivou a zlatem posedlou ženu.[5] Konstancie byla strůjcem vzpoury svých synů, kteří začali drancovat a ničit otcova města. Robert napadl Burgundsko a Jindřich zase dobyl Dreux. Nakonec byl král nucen uznat jejich požadavky a uzavřeli mír, který trval až do jeho smrti.
Robert II. zemřel roku 1031. Konstancie jej přežila a je pohřbena po manželově boku v Saint-Denis.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ www.fmg.ac
- ↑ www.fmg.ac
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 94.
- ↑ DUBY, Georges. Rytíř, žena a kněz. Manželství ve Francii v době feudalismu. Praha: Garamond, 2003. ISBN 80-86379-44-2. S. 71.
- ↑ a b Francouzští králové, str. 92
- ↑ Duby, str. 68
- ↑ Duby, str. 68
- ↑ a b Francouzští králové, str. 91
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.
- Gerd Treffer: Die französischen Königinnen. Von Bertrada bis Marie Antoinette. Pustet, Regensburg 1996, ISBN 3-7917-1530-5.
- Carsten Woll: Die Königinnen des hochmittelalterlichen Frankreich. Steiner, Stuttgart 2002, ISBN 3-515-08113-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstancie z Arles na Wikimedia Commons - Genealogie
| Francouzská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Berta Burgundská |
1003–1031 Konstancie z Arles |
Nástupce: Matylda Fríská |