Přeskočit na obsah

Kosmodrom Pleseck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kosmodrom Pleseck
1. státní zkušební kosmodrom Ministerstva obrany Ruské federace
Raketa Sojuz 2 na kosmodromu Pleseck
Raketa Sojuz 2 na kosmodromu Pleseck
PolohaRuskoRusko Rusko, Mirnyj
Souřadnice
Provozovatel Kosmická vojska Ruské federace
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Emblém kosmodromu

Kosmodrom Pleseck (rusky Космодром Плесецк) je nejfrekventovanějším kosmodromem bývalého Sovětského svazu i současného Ruska. O tomto kosmodromu bylo známo mnohem méně informací než o Bajkonuru. Vzhledem k vojenskému programu a umístění vojenské raketové základny podléhala jeho existence po jistou dobu režimu utajení. Celý jeho název zní Kosmodrom Pleseck – první státní zkušební kosmodrom (rusky Космодром Плесецк – 1-й Государственный испытательный космодром). Dalším kosmodromem na území Ruska je Kosmodrom Vostočnyj.

Lokalizace

[editovat | editovat zdroj]
Montážní blok kosmodromu Pleseck

Nachází se 180 km jižně od Archangelska, nedaleko od železniční stanice Pleseckaja u sídla městského typu Pleseck v Severním železničním koridoru, vedeném z Moskvy přes Vologdu na Archangelsk.[1] Rozkládá se na ploše 1762 km² – 82 km východo-západně a 46 km severo-jižně se středem na 62° SŠ a 41°VD. Jeho střelecký sektor je orientován na sever, k Barentsovu moři.

Historie vzniku

[editovat | editovat zdroj]

Založen v roce 1957 jako tajný „objekt Angara“ – základ budoucího kosmodromu a téhož roku se stal první mateřskou základnou balistických raket (BR) R-7 a R-7A – vojenského programu s krycím názvem „objekt Angara“. První vojenský start byl uskutečněn v roce 1959 z první start.plochy (№41). V letech 1960-1 vybudovány další 3 startovací plošiny, probíhaly další zkušební testy BR a probíhalo vybavování vojenské základny (po r. 1964 rakety R-9, R-14, R-16, R-16U).

Přerod na kosmodrom

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1963 rozhodlo vedení SSSR o využití Plesecka ke startům kosmických lodí k dopravě kosmických aparátů na zemskou orbitu. Z původně vojenské raketové základy se tak stává plnohodnotný kosmodrom. První kosmický start proběhl 17. března 1966 s družicí Zenit-2 (Kosmos 112).[2] V r. 1968 ze byla vypuštěna první družice s mezinárodní účastí v programu Interkosmos (Kosmos-261), první zahraniční (nesocialistickou) družici (1972 -francouzský MAS-1). V r. 1976 dosáhl Pleseck světového prvenství v počtu vypuštěných automatických kosmických aparátů (KA). Poté následuje řada „jubilejních družic“ : Kosmos-500(1972) Kosmos-1000( Cikáda 1978) Kosmos-1500(Oceán 1983) Kosmos-2000 (1989). V roce 1990 zde byl vypuštěn první komerční KA.

Postsovětská éra

[editovat | editovat zdroj]

Kosmodrom se postupně rozrostl až na 6 startovních komplexů - 9 odpalovacích plošin; slouží k vypouštění raket typu Sojuz, Molnija, Kosmos-ZM, Cyklon-3, Zenit a Rokot. Základna zabezpečuje základní část kosmického programu spojeného s výzvědnými, vojenskými, národohospodářskými, naučnými i komerčními nepilotovanými raketami. Celkem z kosmodromu startovalo 1554 kosmických nosičů (z toho 1504 úspěšně)[zdroj?] a bezpočet vojenských balistických raket. Cílem raket byl většinou raketový polygon Kura („Slepice“) na Kamčatce.

Díky své severní poloze je vhodný pro starty družic na dráhy s vysokým sklonem k rovníku a dráhu polární, což je často případ vojenských družic. Mezi úspěšně vynesené objekty patří i všechny družice Československa (např. Magion[3]) a Česka.

Strukturálně nyní spadá pod velení Kosmických vojsk Ruské federace.

Popis kosmodromu

[editovat | editovat zdroj]
Odpalovací rampy na kosmodromu Pleseck
Rampa Nosiče Stav
16/2 R-7A, Molnija, Sojuz aktivní
32/1 Ciklon-3 neaktivní
32/2 Ciklon-3 neaktivní
35/1 Angara aktivní
43/3 R-7A, Vostok-2M, Voschod, Molnija-M, Sojuz, Sojuz 2 aktivní
43/4 R-7A, Vostok-2M, Voschod, Molnija-M, Sojuz, Sojuz 2 aktivní
132/1 Kosmos-3, Kosmos-3M aktivní
132/2 Kosmos-3, Kosmos-3M neaktivní
133/3 Kosmos-2, Kosmos-3M, Rokot aktivní

Významné starty ve 21. století

[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2009 odtud startovala raketa Rokot s družicí ESA GOCE.[4] 9. července 2014 odtud byla vypuštěna nosná raketa Angara 1.2PP, její těžká verze Angara A5 poté 23. prosince 2014.

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmodromy SSSR, s. 113. 
  2. Antonín Vítek. 1966-021A - Kosmos 112 [online]. SPACE.40 [cit. 2008-06-07]. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie kosmonautiky, str.113
  4. Kosmická sonda GOCE dosáhla oběžné dráhy. Redakce Josef Kučera. Technet-i.dnes.cz [online]. 2009-03-18 [cit. 2009-03-18]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy