Přeskočit na obsah

Kristián V. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristián V.
král dánský a norský
Portrét
autor portrátu Jacob d'Agar
Doba vlády16701699
Titulyvévoda šlesvicko-holštýnský a hrabě oldenbursko-delmenhorstský
Narození15. dubna 1646
Flensburg
Úmrtí25. srpna 1699
(ve věku 53 let)
Kodaň
PohřbenKatedrála v Roskilde
PředchůdceFrederik III.
NástupceFrederik IV.
ManželkaŠarlota Amálie Hesensko-Kasselská
PotomciFrederik IV.
Kristián Vilém
Kristián
Žofie Hedvika
Karel
Kristýna Šarlota
Vilém
(nemanželské)
Kristýna Gyldenløve
Kristián Gyldenløve
Žofie
Anna
Ulrich Kristián Gyldenløve
DynastieOldenburkové
OtecFrederik III.
MatkaŽofie Amálie Brunšvická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián V. (15. dubna 1646 Flensburg25. srpna 1699, Kodaň) byl v letech 16701699 král Dánska a Norska. Syn Frederika III. a jeho ženy Žofie Amálie Brunšvické.

Kristián byl druhý absolutistický monarcha Dánska a Norska, despota s přemrštěným míněním o své královské důstojnosti a svých výsadách. Spojiv se s nastupující buržoazií, omezil moc šlechty. V úmyslu získat od Švédska zpět území, ztracená v důsledku mírové smlouvy z Roskilde v roce 1658, se vložil do války, jež pouze zruinovala veřejné finance.

V roce 1655, ve věku 9 let, byl prohlášen princem následníkem. V 18 letech obdržel místo v Královské radě (jež ovšem neměla velkého vlivu, neboť monarchie již byla absolutistická).

14. května roku 1667 se v Nykøbingu oženil s Šarlotou Amálií Hesensko-Kasselskou, dcerou lankraběte Viléma VI. Hesensko-Kasselského.

V roce 1670 zemřel král Frederik III. a podle Královského zákona z roku 1665 se Kristián stal druhým absolutním monarchou Dánska a Norska. Protože nastoupil na trůn podle následnictví a ne volbou, nebyl korunován, byl pouze pomazán v kostele zámku Frederiksborg, a to 9. února 1670.

Jedním z jeho prvních činů bylo, že ke dvoru v roce 1671 přivedl svou šestadvacetiletou oficiální milenku Žofii Amálii Moth, čímž těžce potupil královnu. Žofie Amálie Moth se 31. prosince roku 1677 stala hraběnkou ze Samsø a žila v prostorách paláce v Kodani.

Pro své velké osobní kouzlo a mimořádnou přívětivost byl Kristián V. velmi populární, což snad částečně hrálo roli při jeho snahách omezit vliv šlechty zapojením nešlechticů, jimž uděloval tituly baron a hrabě, do veřejných záležitostí.

Pod vedením Kristiánova kancléře Petra Griffenfeldta Dánsko zažilo krátké období příležitosti obsadit svou starou pozici velké mocnosti v regionu. Avšak tísněn obavami ze svých protivníků Kristián kancléře odvolal a obětoval tak jeho skvělé vedení, čímž vlastně přivodil velké škody prestiži monarchie. Státní prostředky byly promrhány v neúspěšné válce proti Švédsku (známé jako Norská válka, 16751679) ve Skåne, staré dánské provincii, již Dánsko ztratilo ve prospěch Švédska v důsledku smlouvy z Roskilde a již chtělo získat zpět. Chtělo rovněž zvovupřipojit pod dánskou svrchovanost vévodství Holstein-Gottorp, spojené se Švédskem, avšak po zásahu Francie bylo vévodství uznáno na Dánsku nezávislým.

Dvacet příštích mírových let znamenalo mnoho pro vnitřní rozvoj země. Řada pozitivních aspektů již byla zmíněna, k dalším patří vytvoření Dánského zákona (Danske Lov) v roce 1683, který představuje první právní kodex platný pro celé Dánsko. Byl formulován i Norský zákon (Norske Lov), podobný dánskému. Jiným důležitým počinem bylo v roce 1688 zavedení registru pozemků, kdy šlo o stanovení jednotné ceny pozemků v monarchii, vedoucí k spravedlivým odhadům.

Třebaže král se o vědu a kulturu příliš nezajímal, i zde lze hovořit o "zlatém věku", např. díky práci astronoma Ole Rømera.

Za jeho panování vznikla Dánská západoindická společnost (1671), založená pro objevy, využívání a kolonizaci karibských ostrovů, dnešních Panenských ostrovů. Její činnost se v roce 1680 rozšířila do dnešní Ghany v Africe.

Kristián V. zemřel 25. srpna 1699 na následky zranění utrpěného při nehodě na lovu. Je pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská, manželka Kristiána V.

Manželství a děti

[editovat | editovat zdroj]

Kristián měl osm dětí se svou manželkou a dalších šest se svou milenkou.

Děti Šarloty Amálie:

  • Frederik (11. října 1671 – 12. října 1730), pozdější dánský a norský král Frederik IV.,
    ⚭ 1695 Luisa Meklenburská (28. srpna 1667 – 15. března 1721)
    ⚭ 1721 Anna Žofie Reventlow (16. dubna 1693 – 7. ledna 1743), morganatický sňatek
  • Kristián Vilém (1. prosince 1672 – 25. ledna 1673)
  • Kristián (25. března 1675 – 27. června 1695), zemřel svobodný a bezdětný
  • Žofie Hedvika (28. srpna 1677 – 13. března 1735), zemřela neprovdaná a bezdětná
  • Kristiána Šarlota (18. ledna 1679 – 24. srpna 1689)
  • Karel (26. října 1680 – 8. června 1729), zemřel svobodný a bezdětný
  • dcera (17. července 1683)
  • Vilém (21. února 1687 – 23. listopadu 1705)

Děti Žofie Amálie Mothovové:

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Kristián IV. Dánský
 
 
 
 
 
 
Oldřich III. Meklenburský
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
 
 
 
 
Žofie Lehnická
 
 
Anna Kateřina Braniborská
 
 
 
 
 
 
Jan Braniborsko-Küstrinský
 
 
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
'Kristián V. Dánský'
 
 
 
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Dorotea Dánská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristián V de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Frederik III.
Znak z doby nástupu Norský král
16701699
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik IV.
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy