Kritéria konvergence řad
Kritéria konvergence jsou v matematice metody testování konvergence, podmíněné konvergence, absolutní konvergence, intervalové konvergence nebo divergence nekonečných řad .
Kritéria konvergence
[editovat | editovat zdroj]Určení součtu řady a tedy rozhodnutí o konvergenci nebo divergenci bývá často poměrně složité. V mnoha případech je postačující nahradit součet nekonečné řady jejím -tým částečným součtem . U konvergentních řad se chyba , které se touto náhradou dopouštíme, s rostoucím zmenšuje. U divergentních řad tomu tak ale není. Je tedy důležité umět rozhodnout o konvergenci nebo divergenci dané řady, aniž bychom získali součet řady.
K tomuto účelu můžeme použít buď přímo podmínky konvergence řad, nebo tzv. kritéria konvergence řad.
Kritéria konvergence řad ulehčují rozhodnutí o konvergenci (nebo divergenci) nekonečné řady. Kritérií pro určování konvergence existuje celá řada, přičemž každý řešený případ je nutno posuzovat zvlášť a zvolit vhodné kritérium.
Srovnávací kritérium
[editovat | editovat zdroj]Při srovnávacím (porovnávacím) kritériu uvažujeme dvě řady s nezápornými členy , přičemž pro všechna platí . Řadu označujeme jako minorantní řadu (minorantu) k řadě a řadu jako majorantní řadu (majorantu) k řadě . Potom platí, že pokud konverguje majoranta, tzn. , konverguje také minoranta, tedy . Diverguje-li minoranta , diverguje také majoranta, tedy .
Podílové kritérium
[editovat | editovat zdroj]Při podílovém kritériu konverguje řada s kladnými členy tehdy, existuje-li reálné číslo takové, že pro každé platí . Pokud je , pak řada diverguje.
Limitní podílové kritérium
[editovat | editovat zdroj]Zavedeme-li pro řadu s kladnými členy veličinu , pak dostáváme tzv. limitní podílové kritérium konvergence, podle kterého je řada konvergentní pro , divergentní pro a pro může být konvergentní nebo divergentní.
Odmocninové kritérium
[editovat | editovat zdroj]Při odmocninovém (Cauchyově) kritériu uvažujeme, že řada s kladnými členy konverguje, pokud existuje reálné číslo a pro každé platí . Pro případ řada diverguje.
Limitní odmocninové kritérium
[editovat | editovat zdroj]Pokud pro řadu s kladnými členy zavedeme , pak můžeme použít limitní odmocninové kritérium, podle kterého je řada konvergentní pro , divergentní pro a pro může konvergovat nebo divergovat.
Raabeovo kritérium
[editovat | editovat zdroj]Podle Raabeova kritéria je řada s kladnými členy konvergentní tehdy, pokud existuje takové a takové přirozené číslo , že pro všechna platí .
Jestliže existuje takové, že pro všechna platí , pak řada diverguje.
Limitní Raabeovo kritérium
[editovat | editovat zdroj]Jestliže pro řadu s kladnými členy zavedeme , pak na základě limitního Raabeova kritéria určíme, že řada konverguje pro , diverguje pro a pro může konvergovat i divergovat.
Integrální kritérium
[editovat | editovat zdroj]Nechť je řada s kladnými členy, jejíž členy lze vyjádřit jako . Pokud ve funkci nahradíme diskrétní proměnnou spojitou proměnnou , přičemž bude spojitou a klesající funkcí na intervalu , pak podle tzv. integrálního kritéria je řada konvergentní tehdy, pokud konverguje integrál . Pokud integrál diverguje, pak diverguje také řada .
Leibnizovo kritérium
[editovat | editovat zdroj]Pro alternující řady, které zapíšeme jako , kde , lze použít Leibnizovo kritérium. Podle tohoto kritéria konverguje uvedená alternující řada tehdy, pokud existuje takové, že (tj. od určitého indexu ryze monotónně klesá), a zároveň .
Gaussovo kritérium
[editovat | editovat zdroj][1]Nechť je kladná posloupnost, pro niž existují , kladné a omezená posloupnost taková, že pro všechny platí:
- Když nebo když a , pak řada konverguje.
- Když nebo když a , pak řada diverguje.
Dirichletovo kritérium
[editovat | editovat zdroj]Nechť je reálná posloupnost a komplexní posloupnost, pro které platí:
- je od jistého indexu monotonní a ;
- má omezenou posloupnost částečných součtů.
Pak řada konverguje.
Abelovo kritérium
[editovat | editovat zdroj]Nechť je reálná posloupnost a komplexní posloupnost, pro které platí:
- je monotonní a omezená;
- je konvergentní řada.
Pak řada konverguje.
Existuje také verze Abelova kritéria stejnoměrné konvergence pro řady funkcí.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Uvažujme řadu
Z Cauchyova kondenzačního testu vyplývá, že (*) je konečně konvergentní, jestliže
je konečně konvergentní. Protože
(**) je geometrická řada s kvocientem . (**) je konečně konvergentní, jestliže její kvocient je menší než jedna (jmenovitě ). Tedy (*) je konečně konvergentní právě tehdy, když .
Konvergence součinů
[editovat | editovat zdroj]Většina testů sice zkoumá konvergenci nekonečných řad, ale mohou být také použity pro zjištění konvergence nebo divergence nekonečných součinů. Toho lze dosáhnout použitím následující věty: Nechť je posloupnost kladných čísel. Pak nekonečný součin konverguje právě tehdy, když konverguje řada . Dále obdobně, jestliže platí, pak se blíží nenulové limitě právě tehdy, když konverguje řada .
Tvrzení lze dokázat aplikací funkce logaritmus na součin a použitím věty o porovnání limit.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Convergence tests na anglické Wikipedii.
- ↑ Springer online, Gauss criterion
- ↑ BELK, Jim. Convergence of Infinite Products [online]. 2008-01-26. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LEITHOLD, Louis. The Calculus, with Analytic Geometry. 2. vyd. New York: Harper & Row, 1972. Dostupné online. ISBN 0-06-043959-9. S. 655–737.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Flowchart pro výběr kritérium konvergence Archivováno 8. 8. 2010 na Wayback Machine.