Luisa Meklenbursko-Střelická
| Luisa Meklenbursko-Střelická | |
|---|---|
| královna pruská, kurfiřtka braniborská | |
 Luisa Meklenbursko-Střelická roku 1802 | |
| Doba vlády | 1797–1810 |
| Úplné jméno | Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg -Strelitz |
| Narození | 10. března 1776 Hannover |
| Úmrtí | 19. července 1810 (ve věku 34 let) Zámek Hohenzieritz, Braniborsko |
| Pohřbena | Charlottenburg, Berlín |
| Sňatek | 24. prosince 1793 |
| Manžel | Fridrich Vilém III. |
| Potomci | Fridrich Vilém Vilém Charlotta Frederika Karel Alexandra Ferdinand Luisa Albrecht |
| Dynastie | Meklenburští |
| Otec | Karel II. Meklenbursko-Střelický |
| Matka | Frederika Hesensko-Darmstadtská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luisa Meklenbursko-Střelická (německy: Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen[1]; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Luisa Augusta von Mecklenburg-Strelitz se narodila 10. března roku 1776 v Hannoveru jako šesté[2] dítě (čtvrtá z přeživších dcer) meklenburského vévody Karla II. Meklenbursko-Střelického (1741–1816) a jeho první manželky Frederiky Karoliny Luisy Hesensko-Darmstadtské (1752–1782), dcery lankraběte Jiřího Viléma Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Marie Luisy Albertiny z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg. Mimo jiné byla starší sestrou hannoverské královny Frederiky Meklenbursko-Střelické a neteří britské královny Šarloty Meklenbursko-Střelické, manželky krále Jiřího III.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Mládí a manželství
[editovat | editovat zdroj]
Po smrti své první ženy se Luisin otec v roce 1784 podruhé oženil s Šarlotou Hesensko-Darmstadtskou, mladší sestrou své první zemřelé ženy. Toto manželství záhy skončilo Šarlotinou smrtí v prosinci roku 1785 po narození jejich jediného dítěte (Karel Meklenburský, 1785–1837). Protože se v této situaci jako vdovec necítil schopen svým dcerám poskytnout potřebnou péči a výchovu, rozhodl se její otec o pomoc požádat jejich babičku, svou tchyni, princeznu Marii Luisu Albertinu z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg, žijící v Darmstadtu. Svěřil jí své dcery Charlottu Georginu, Terezu Matyldu, Luisu a Frederiku. Život v péči babičky a vychovatelky Salomé de Gélieu byl pro dívky šťastný.
Dne 14. března 1793 se princezny „náhodou“ setkaly v divadle ve Frankfurtu nad Mohanem s pruským králem Fridrichem Vilémem II. (1744–1797). Ten byl nadšen sličností a půvabem princezen Luisy a Frederiky. O několik týdnů později dojednal vévoda Karel s králem Fridrichem Vilémem svatební smlouvu o sňatku s jeho syny. Zasnoubení obou párů se oslavilo 24. dubna téhož roku v Darmstadtu. V prosinci roku 1793 se dívky vypravily na cestu do Berlína, kde se 24. prosince uskutečnila svatba starší princezny Luisy s pruským korunním princem Fridrichem Vilémem (1770–1840) (od roku 1797 pruského krále) a dva dny nato svatba Frederiky s jeho mladším bratrem, princem Fridrichem Ludvíkem Karlem, zvaným Luis (1773–1796). Z manželství Luisy a Fridricha Viléma vzešlo deset potomků[3], mezi nimi dva pruští králové.
Luisa byla krásná žena, vzdělaná, výjimečně inteligentní; měla na svého muže velký vliv, silně zapůsobila i na ruského cara Alexandra I. Byla iniciátorkou tajné prusko-ruské dohody proti Napoleonovi, uzavřené v roce 1805 v Postupimi nad sarkofágem Fridricha II. Velikého.
Období napoleonských válek
[editovat | editovat zdroj]Po demisi Karla Augusta von Hardenberga stanula v čele protifrancouzské strany, která se v roce 1806 postavila Napoleonovi. Po prohraném střetu uprchla s manželem z Berlína přes Schwedt, Štětín, Grudziądz, Osterode do Ortelsburgu, odkud se královský pár vydal 10. prosince 1806 do Královce. V lednu 1807 se Luisa v Klaipėdě setkala s ruským carem Alexandrem I. V době mírového jednání v Tylži (6.–7. srpna 1807) se pokořila před císařem Napoleonem, prosíc ho o zmírnění podmínek diktovaných poraženým Prusům v Tylžské mírové smlouvě. Nepodařilo se jí však zachránit pro Prusy strategicky důležitou pevnost v Magdeburgu.
Od ledna roku 1806 do ledna roku 1809 pobývala v Rusku. Královský pár trávil většinu času v Petrohradu, dále v Královci a Klaipėdě. V lednu roku 1809 se vrátili do Berlína, kde Luisa podporovala tajné přípravy Ferdinanda von Schilla a Gerharda von Scharnhorsta na novou válku s Francií.
Smrt a odkaz
[editovat | editovat zdroj]
Luisa zemřela v 34 letech v náručí svého manžela na zápal plic a na nádor v oblasti plic a srdce[4] dne 19. července roku 1810 na zámku Hohenzieritz v Braniborsku, v sídle svého otce, kterého sem přijela navštívit. Pochována byla v mauzoleu v Charlottenburgu.[5] V roce 1840 byl po jejím boku pochován i její manžel.
Vlastenectví a odvaha, které projevila v průběhu napoleonských válek, jí přinesly obrovskou popularitu, slávu a respekt.[6]
V Prusku byla královna Luisa vzorem dobročinnosti. Byla symbolem mateřství, označována jako Pruská madona (Preussische Madonna) a nazývána matkou králů. August Wilhelm Schlegel ji nazýval Královnou srdcí (Königin des Herzens).[7]
V roce 1814 založil Fridrich Vilém III. Řád Luisin (Luiseorden), udělovaný ženám za péči o choré a nemohoucí. V tomtéž roce na její počest byla založena Luisina nadace (Luisenstift) k výchově a vzdělávání dívek. V roce 1880 byla odhalena Luisina socha v Zoologické zahradě v Berlíně.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- Narozená mrtvá dcera (7. října 1794)[8]
- Fridrich Vilém (15. října 1795 – 2. února 1861) – od roku 1840 pruský král, neuchâtelský kníže ⚭ 1823 Alžběta Ludovika Bavorská (13. listopadu 1801 – 14. prosince 1873), bavorská princezna
- Vilém (22. března 1797 – 9. března 1888) – vévoda lauenburský, pruský král (1861–1888), první německý císař (1871–1888) ⚭ 1829 Augusta Sasko-Výmarská (30. září 1811 – 7. ledna 1890)
- Šarlota (13. července 1798 – 1. listopadu 1860) – od roku 1817 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna (známá jako Alexandra Fjodorovna),
- Frederika (13. července 1799 – 30. března 1800)
- Karel (29. června 1801 – 21. ledna 1883), velmistr Řádu johanitů (braniborské bailivy) ⚭ 1827 Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (3. února 1808 – 18. ledna 1877)
- Alexandra (23. února 1803 – 21. dubna 1892) ⚭ 1822 velkovévoda Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřinský (15. září 1800 – 7. března 1842)
- Ferdinand (13. prosince 1804 – 1. dubna 1806)
- Luisa (1. února 1808 – 6. prosince 1870) ⚭ 1825 princ Frederik Nizozemský (28. února 1797 – 8. září 1881)
- Albrecht (4. října 1809 – 14. října 1872), generálplukovník
- ⚭ 1830 Marianna Oranžská (9. května 1810 – 29. května 1883)
- ⚭ 1853 Rosalie von Rauch (29. srpna 1820 – 5. března 1879), morganatický sňatek
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CLARK, Christopher. Luise von Preussen: Keine von uns. Die Zeit. 2010-07-15. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 0044-2070.
- ↑ RAUTENBERG, Carl L. Das Leben der Königin von Preußen Luise Auguste Wilhelmine Amalie: Ein Denkmal für alle, zunächst f. jedes Preußenherz in Trauer und Freude : Mit d. in Stahl gestochenen Bildnisse d. Monarchin. [s.l.]: Verlag vom Bücher-Magazin f. Preußen 264 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ Stichtag: 19. Juli 1810 - Königin Luise stirbt in Hohenzieritz [online]. www1.wdr.de, 2015-07-18 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
- ↑ HANSELMANN, Matthias. "Eine große Figur der deutschen Geschichte": Der Historiker Daniel Schönpflug über die vor 200 Jahren verstorbene Luise von Preußen [online]. Deutschlandradio Kultur, 2010-03-04 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Luise von Mecklenburg-Strelitz [online]. www.preussen.de [cit. 2016-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-10.
- ↑ FUHR, Eckhard. Warum wird die Preußenkönigin Luise so verehrt?. Welt Online. 2010-01-08. Dostupné online [cit. 2016-04-30].
- ↑ AUSTILAT, Andreas. Königin Luise: Preußens Topmodel. Die Zeit. 2010-03-18. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 0044-2070.
- ↑ BRÜHL, Christine von. Die preußische Madonna: Auf den Spuren der Königin Luise. [s.l.]: Aufbau Digital 231 s. Dostupné online. ISBN 9783841209085. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Osoba Luisa Meklenbursko-Střelická ve Wikicitátech
Galerie Luisa Meklenbursko-Střelická na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Meklenbursko-Střelická na Wikimedia Commons
- královna Luisa na oficiálním webu Hohenzollernů
- Patricia Drewes: Königin Luise von Preußen – Geschichte im Spiegel des Mythos Archivováno 13. 8. 2011 na Wayback Machine.
- biografie
- Königin Luise von Preussen – Hans Dieter Mueller.
- Památník na místě úmrtí
- Hohenzieritz
Pruská královna
| ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská |
1797–1810 Luisa Meklenbursko-Střelická |
Nástupce: Alžběta Ludovika Bavorská |
Braniborská kurfiřtka 
| ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská |
1797–1806 Luisa Meklenbursko-Střelická |
Nástupce: – |
Neuchâtelská kněžna 
| ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská |
1797–1806 Luisa Meklenbursko-Střelická |
Nástupce: Marie Alžběta Bavorská |
