Přeskočit na obsah

Miroslav Koval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Koval
Miroslav Koval (2016)
Miroslav Koval (2016)
Rodné jménoMiroslav Katzer
Narození26. listopadu 1944
Havlíčkův Brod
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí15. června 2022 (ve věku 77 let)
Sobotín
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, kurátor výstav
Manžel(ka)Anežka Kovalová
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Koval (26. listopadu 1944, Havlíčkův Brod15. června 2022,[1] Sobotín) byl český fotograf, malíř, kreslíř a kurátor.

Miroslav Koval se narodil v Havlíčkově Brodě jako druhý syn manželů Katzerových. Rodiče se po válce přestěhovali do Litoměřic a změnili příjmení na Kovalovi. Otec byl právník, od roku 1947 soudce krajského soudu v Ústí nad Labem, po únoru 1948 horník. Oba rodiče byli katolíci a spolupracovali s biskupem Trochtou při akci duchovní obnovy. Matku komunisté zatkli a roku 1952 odsoudili ve zinscenovaném procesu s „vatikánskými špiony“ za velezradu na 14 let vězení, otce spoluobvinili a odsoudili na 7 let. Miroslav Koval se starším bratrem vyrůstali v dětském domově až do roku 1960, kdy matku propustili na amnestii a rodina se znovu sešla v Litoměřicích. Přestože Miroslav Koval složil zkoušky na výtvarnou školu, jako syn „třídních nepřátel“ na ni nesměl nastoupit a vyučil se v chemičce a maturitu složil na večerní škole v kaučukárně v Kralupech.[2]

V letech 1965–1971 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Františka Jiroudka. Duchovně ho více přitahovala večerní kreslířská škola Jiřího Johna. K jeho spolužákům a přátelům patřil Michal Ranný, Svatopluk Slovenčík, Vladimír Gebauer, Vladimír Říha, Petr Šmaha, Marie Blabolilová. Od roku 1974 žil trvale v Sobotíně, kde zhruba deset let spolupracoval na sochách svého tchána Jiřího Jílka. Ty pak průběžně i fotograficky zdokumentoval.[3] Za normalizace měl autorské výstavy pouze v roce 1982, ve třech malých moravských galeriích. Počátkem 90. let byl členem výtvarného spolku Kruh v Kostelci nad Černými lesy, od roku 1991 Spolku olomouckých výtvarníků (později hostem obojího).

Od listopadu roku 1994 byl dramaturgem výstav Galerie Jiřího Jílka v Šumperku, autorem textů k výstavám a podoby tisků k nim, instalací a úvodních slov. Jeho manželka, malířka Anežka Kovalová je spoluautorkou instalací a jejich fotodokumentaristkou.[4]

Zemřel 15. června 2022 ve věku 77 let.

Miroslav Koval již během studia postupně tlumil barevnost. Od olejomalby přešel v jeho polovině k vaječné tempeře a poslední malířské období na AVU bylo převážně bílé. Součástí diplomové práce byl téměř monochromní obraz ateliéru, dnes v majetku Galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Po ukončení školy začal kolem roku 1973 dokumentovat detaily přírody i pomocí fotografie a jeho kresby zachycující přírodní struktury a jejich rytmické členění byly původně určeny jako příprava k obrazům. Kresby se však postupně osamostatnily a nakonec se staly finálním dílem. Malbu Koval nakonec zcela opustil. Jeho poslední obrazy z doby kolem roku 1984 jsou reliéfní a téměř monochromní struktury malované kaseinovou temperou, bělobou, černí a do jemna třenými a štětcem nanášenými zemitými písky (Moře, 1984).[5]

Z prvních kreseb lze ještě vyčíst vizuální kvality zobrazeného výchozího fenoménu (soubor Zem, 1978–1979). Malíř postupně hledal obecné charakteristické rytmické prvky v krajině nebo detailech trávy a obilí. Jeho kresebný záznam se ve snaze vyhnout jakémukoli lyrizování postupně stal robustnější (1983). V následujícím období ztrácí význam přímá souvztažnost s určitými prvky přírody a Kovalova kresba směřuje k zobecnění, vícevýznamovosti a vzájemné zaměnitelnosti objektů. Syntézou této zkušenosti je soubor velkoformátových kreseb z let 1986–1987. Po roce 1989 se kresba stává dynamickou a zahrnuje kruhové motivy víření, zamotávání či ovíjení. Po roce 1991 se součástí kresby stává geometrické vymezení prostoru, v němž se struktury rozvíjejí.

Kresby se postupně radikálně redukují na jednoduché křivky a zároveň vzniká potřeba zdůraznit přímé sepětí s přírodou. Miroslav Koval již nekreslí perem, ale používá nejrůznější přirozené přírodní materiály, které zanechávají měkkou stopu – stonky česneku nebo denivky. Dominantní charakteristikou kreseb je měkká horizontální a vertikální symetrie, prostorové vztahy vymezují jednoduché linie.[5]

Východiskem tvorby Miroslava Kovala je příroda, ale hledá v ní něco obecnějšího, co přesahuje jednotlivou zkušenost a směřuje k úhrnnosti. V tomto smyslu souvisí s konceptuálními projekty sedmdesátých let, které vycházely z fotografických či kresebných záznamů konkrétních jevů a transformovaly je do netradičně koncipované nové reality. Jednotlivé přírodní situace nejsou podnětem k reflexi vlastní senzibility, ale pouze podřízenou složkou, ke kterým hledá výtvarné paralely. Podstatou jeho tvorby je hledání a zviditelňování metafyzického řádu přírody. Jednotlivé práce jsou pouze různými řešeními stejného problému a proto je třeba Kovalovo dílo vnímat jako celek.[5]

Autor sám své dílo komentoval:

Kresba je způsobem doptávání se po rytmické skladbě prapůvodních tvarů, účelem nespoutaného řádu přírody a každodenním novým pokusem o přiblížení se k němu – potvrzením si, že ještě vidím a cítím… že ještě jsem. Je životní nezbytností, posledním útočištěm. Zmatky světa do ní nevpouštím.[6]

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

Autorské výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1981 Miroslav Koval, Anežka Kovalová, Divadlo hudby Olomouc, Památník Ferdiše Duši, Frýdlant nad Ostravicí
  • 1982 Miroslav Koval, Minigalerie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Brno
  • 1982 Miroslav Koval, Klub školství a vědy Bedřicha Václavka, Brno
  • 1982 Miroslav Koval: Kresby, obrazy, Galerie pod podloubím, Olomouc
  • 1984 Miroslav Koval, Anežka Kovalová, Jiří Jílek, Kabinet grafiky, Olomouc
  • 1985 Miroslav Koval, Anežka Kovalová, Galerie Opatov, Praha, DK Orlová-Lutyně
  • 1988 Miroslav Koval, Anežka Kovalová, Zámek Sobotín, hrad Sovinec
  • 1992 Miroslav Koval: Kresby a fotografie – rytmy a prvky přírodního řádu, Severomoravské divadlo Šumperk
  • 1992 Miroslav Koval, Galerie Opatov, Praha
  • 1995 Miroslav Koval: Deník jednoho roku, Galerie Václava Špály, Praha
  • 1996 Miroslav Koval: Deník jednoho roku, Dům umění, Procházkova síň, Brno,
  • 1996 Miroslav Koval: Deník jednoho roku, Vila manželů Kotrbových, Klenová
  • 1997 Miroslav Koval, Fotoklub, Příbor
  • 1998 Miroslav Koval, Čajovna Bludný kámen, Opava
  • 1998 Miroslav Koval: Malba – fotografie – kresba, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
  • 1998 Miroslav Koval: Kresby, fotogramy, Klub Atlantik, Ostrava
  • 1999 Miroslav Koval, Galerie OSA, Olomouc
  • 2000 Anežka Kovalová, Michal Ranný, Svatopluk Slovenčík, Miroslav Koval, Galerie výtvarného umění, Litoměřice, Galerie umění , Karlovy Vary
  • 2003 Miroslav Koval, Městská knihovna Šumperk
  • 2004 Miroslav Koval: Záznamy (kresby a fotografie), Geofyzikální ústav AV ČR, přednáškový sál, Praha
  • 2004 Anežka Kovalová, Miroslav Koval, Vlastivědné muzeum, Šumperk
  • 2005 Anežka Kovalová, Miroslav Koval, Panský dům, Uherský Brod
  • 2005 Miroslav Koval: Fotogramy, Minigalerie 6.15, Zlín
  • 2009 Miroslav Koval, Galerie 7, Ostrava
  • 2014 Miroslav Koval: Kresby a průsvity, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
  • 2016 Anežka a Miroslav Kovalovi: Malba, kresby, průsvity, Flemmichova vila, Krnov
  • 2016 Anežka Kovalová, Miroslav Koval, Štěpán Koval, Zámek, Bystřice pod Hostýnem
  • 2017 Anežka a Miroslav Kovalovi, Galerie Octopus, Městské muzeum Rýmařov
  • 2017 Miroslav Koval: Rytmy tkáně přírody, Galerie FONS, Pardubice
  • 2017 Anežka a Miroslav Kovalovi: Obrazy, kresby, fotografie, Městské muzeum Rýmařov
  1. Zemřel výtvarník Miroslav Koval [online]. Muzeum umění Olomouc [cit. 2022-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-24. 
  2. Příběhy 20. století: Miroslav Koval, ČRO Plus, 22.10. 2017
  3. Jiří Jílek, černobílá monografie, tisk Grafia Zlín, Šumperk 1993
  4. Galerie Jiřího Jílka, dramaturgie výstav
  5. a b c Valoch J, 1994, nestránkováno
  6. Kolekce kreseb připomene dvojité výročí kurátora Miroslava Kovala, 30.6.2014. sumpersky.rej.cz [online]. [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-16. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jiří Valoch, Anežka Kovalová, Miroslav Koval, Dům umění města Opavy 1994, ISBN 80-901669-0-3
  • Miroslav Koval: Kresby, obrazy, text Valoch Jiří, 4 s., Galerie pod podloubím, Olomouc 1982
  • Miroslav Koval, 2 s., Galerie Opatov Praha 1985
  • Miroslav Koval: Kresby a fotografie: Rytmy a prvky přírodního řádu, Severomoravské divadlo, Šumperk 1992
  • Anežka Kovalová, Miroslav Koval, text Jiří Valoch, 52 stran, Dům umění města Opavy, Státní galerie ve Zlíně, Výstavní síň E. Filly v Ústí nad Labem, GMU v Roudnici nad Labem, Dům umění města Opavy 1994
  • Miroslav Koval 1994: Sto kreseb / Hundert zeichnengen / One hundert drawings, text Valoch Jiří, 114 s., Dům umění města Brna 1994
  • Miroslav Koval: Kresby, fotogramy, 8 s., Klub Atlantik Ostrava 1998
  • Miroslav Koval: Malba – fotografie – kresba, text Koval Miroslav, 8 s., Galerie Jiřího Jílka, Šumperk 1998
  • Anežka Kovalová, Michal Ranný, Svatopluk Slovenčík, Miroslav Koval, texty Jiří Valoch, Jan Skácel, Svatopluk Slovenčík, Anežka Kovalová, Miroslav Koval, 56 stran nečíslovaných, Galerie výtvarného umění , Litoměřice, Galerie umění , Karlovy Vary, GVU Litoměřice 2000
  • Miroslav Koval: Záznamy (kresby a fotografie), text Hůla Jiří, Koval Miroslav, 6+1 s., Agentura Galerie H 2004
  • Anežka a Miroslav Kovalovi, Věci a místa. Rytmy a řád, text Jiří Valoch, Miroslav Koval, Anežka Kovalová, 8 stran, Vlastivědné muzeum, Šumperk 2004
  • Miroslav Koval, text Koval Miroslav, Valoch Jiří, 4 s., Studio 6.15, Zlín 2005
  • Anežka a Miroslav Kovalovi: Věci a místa, Rytmy a řád, text Koval Miroslav, 4 s., Galerie Panský dům Domu kultury Uherský Brod 2005
  • Miroslav Koval: Kresby a průsvity, text Koval Miroslav, 8 s., Galerie Jiřího Jílka, Šumperk 2014

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy