Pforzheim
| Pforzheim Pforzheim | |
|---|---|
 Pohled na město | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°54′ s. š., 8°43′ v. d. |
| Nadmořská výška | 273 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bádensko-Württembersko |
| Vládní obvod | Karlsruhe |
| Administrativní dělení | 16 městských částí |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 98,03 km² |
| Počet obyvatel | 128 992 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 315,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Gert Hager (SPD) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 07231, 07234, 07041 |
| PSČ | 75172–75181 |
| Označení vozidel | PF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pforzheim je město v Bádensku-Württembersku v Německu. Žije zde přibližně 129 tisíc[1] obyvatel. Je známé zejména koncentrací výroby šperků a hodinek, proto se mu někdy přezdívá „Goldstadt“ (Zlaté město). Leží na severním okraji pohoří Černý les mezi městy Stuttgart a Karlsruhe. Jedná se o samostatný městský okres, který se rozkládá na soutoku tří řek (Enz, Nagold a Würm) na hranici Bádenska a Württemberska, přičemž spadá do Bádenska. Nachází se zde úřady zemského okresu Enz, který jej ze všech stran obklopuje.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky dějin města spadají do roku 90, kdy zde Římané založili osadu „Portus“ poblíž dnešního staroměstského mostu (Altstädter Brücke). Osada se nacházela na silnici mezi vojenským táborem Argentoratum (dnes Štrasburk) a táborem na území čtvrti Bad Cannstatt, která je dnes součástí Stuttgartu. V letech 259/260 byla ale úplně zničena germánskými kmeny Franků a Alamanů. Až do přelomu šestého a sedmého století není osídlení oblasti doloženo. Až z následujícího období se dochovaly lidské hroby.[2]
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1067. V této době neslo název Phorzheim a navštívil je římský císař Jindřich IV.. Během následujících let mu bylo uděleno právo pořádat trhy. V té době náleželo klášteru v Hirsau.[3]
Hned v počátcích manufakturní výroby roku 1767 zde markrabí Karel Fridrich Bádenský založil hodinářskou továrnu. Ta byla do roku 1789 zásadně rozšířena o zlatnickou, šperkařskou a bižuterní výrobu,[4] která se pro město na následující dvě století stala nejvýznamnějším uměleckořemeslným i průmyslovým odvětvím, významným také vzhledem ke stykům s Čechami, protože první kovové výlisky šperků, které sloužily jako prefabrikáty pro montáž kamenů v severočeském bižuterním průmyslu, se dovážely odtud.
23. února 1945 se město stalo cílem ničivého spojeneckého kobercového bombardování. Tehdy zahynulo kolem 17 000 lidí a bylo zničeno kolem 83 % městské zástavby.[5] Během následujících zhruba 20 let ale bylo postupně znovu vybudováno.
Městské části
[editovat | editovat zdroj]- Vnitřní město (Innenstadt)
- Severní město (Nordstadt)
- Východní město (Oststadt)
- Jihovýchodní město (Südoststadt)
- Jihozápadní město (Südweststadt)
- Západní město (Weststadt)
- Arlinger
- Brötzingen
- Buckenberg a Hagenschiess, včetně částí Altgefaell, Haidach a Wald-Siedlung
- Büchenbronn včetně části Sonnenberg
- Sonnenhof
- Dillweißenstein
- Eutingen an der Enz včetně části Mäuerach
- Hohenwart
- Huchenfeld
- Würm
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- ruiny hradu
- jednolodní gotický kostel bývalého kláštera minoritů
- radniční věž
- budova archivu - část někdejšího rezidenčního zámku bádenských markrabí, který dal vystavět markrabě Karel II. Bádensko-Durlašský v letech 1553-1561; 23.2.1945 objekt vybombardován, od 1946 znovu dostavěn
- zámecký kostel sv. Michaela archanděla, románsko-gotická stavba, z větší části rekonstruovaná r. 1946
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Archeologické muzeum ve dvoře Kappelhof (exteriér): kamenné fragmenty zdejší římské antické architektury a sochařství
- Schmuckmuseum (Muzeum šperku a galerie pro výstavy současných šperkařů)
- Kollmar & Jourdan-Haus, budova někdejšího bižuterního závodu, nyní Technické muzeum šperkařství a bižuterie
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Guernica, Španělsko, (od roku 1989)
- Saint-Maur-des-Fosses, Francie (od roku 1989)
- Vicenza, Itálie (od roku 1991)
- Osijek, Chorvatsko (od roku 1994)
- Irkutsk, Rusko (od roku 1999)
- Nevşehir, Turecko (od roku 2000)
- Čenstochová, Polsko (od roku 2000)
- Győr-Moson-Sopron, Maďarsko (od roku 2001 společně se zemským okresem Enz.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pforzheim na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ Hans-Peter Becht: Pforzheim in der fruehen Neuzeit, kapitola „Melanchthons Pforzheimer Schulzeit“, str. 9–50.
- ↑ Hans-Peter Becht: Pforzheim in der fruehen Neuzeit, kapitola „Der Pforzheimer Privilegienstreit (1716–1730)“, str. 117, 118.
- ↑ Johann Georg Friedrich Pflüger: Geschichte der Stadt Pforzheim, Pforzheim 1862, s. 635-640
- ↑ Archivovaná kopie. www.loebliche-singer-pforzheim.de [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-04.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Pforzheim v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pforzheim na Wikimedia Commons
