Přeskočit na obsah

Radek Štěpánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radek Štěpánek
Radek Štěpánek na US Open 2016
Radek Štěpánek na US Open 2016
StátČeskoČesko Česko
Datum narození27. listopadu 1978 (46 let)
Místo narozeníKarviná, Československo
BydlištěMonte Carlo, Monako
Výška185 cm
Hmotnost76 kg
Profesionál od1996
Ukončení kariéry14. listopadu 2017[1][2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 343 464 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů384–302
Tituly5 ATP
Nejvyšší umístění8. místo (16. července 2006)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2003, 2005, 2007, 2009, 2013)
French Open4. kolo (2008)
Wimbledončtvrtfinále (2006)
US Open4. kolo (2009)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2008, 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů313–197
Tituly18 ATP
Nejvyšší umístění4. místo (12. listopadu 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2012)
French Opensemifinále (2007)
Wimbledonsemifinále (2013, 2014)
US Openvítěz (2013)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2012)
Olympijské hry1. kolo (2008, 2012)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2012, 2013)
Hopman Cupzákladní skupina (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20171207a7. prosince 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz Rio de Janeiro 2016 smíšená čtyřhra

Radek Štěpánek (* 27. listopadu 1978 Karviná) je bývalý český profesionální tenista, tenisový trenér a bronzový medailista v soutěži smíšené čtyřhry z brazilského Ria de Janeira 2016. V profesionálním tenise se pohyboval mezi lety 1996–2017.

Ve své kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál pět turnajů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře. Na grandslamu získal dva tituly v mužské čtyřhře, když triumfoval na Australian Open 2012 a US Open 2013, v obou případech s Leanderem Paesem. Finále si společně zahráli i na US Open 2012. S Jiřím Novákem si zahrál finále čtyřhry na US Open 2002.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v červenci 2006 na 8. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2012 na 4. místě poté, co s Paesem postoupil do semifinále londýnského Turnaje mistrů. Jako jeden z mála tenistů praktikoval během kariéry herní styl servis–volej. Trénoval ho Petr Korda.[3]

V českém daviscupovém týmu reprezentoval zemi mezi lety 2003–2016. Třikrát hrál finále soutěže, poprvé v roce 2009, kdy Česko podlehlo na barcelonské antuce Španělsku hladce 0:5. V roce 2012 plnil roli české dvojky v pražském finále proti Španělsku, ve kterém získal pro Česko rozhodující bod. Stejnou bilanci si připsal i v následujícím roce, když v rozhodující dvouhře finále Davis Cupu 2013 proti Srbsku v Bělehradě porazil Dušana Lajoviće. V soutěži celkově nastoupil k dvaceti šesti mezistátním zápasům s bilancí 15–13 ve dvouhře a 20–5 ve čtyřhře. V českém, respektive československém, týmu vytvořil s Tomášem Berdychem historicky nejlepší deblový pár.[4]

Ukončení profesionální kariéry pro dlouhodobé zdravotní problémy oznámil 14. listopadu 2017 v Praze.[1][2]

Od července 2010 do června 2013 byl ženatý s českou tenistkou Nicole Vaidišovou, s níž následně obnovil partnerský vztah. Podruhé uzavřeli sňatek 25. května 2018 v pražských Stodůlkách.[5]

V říjnu 2018 mu prezident republiky Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně.[6].

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Profesionálem se stal v roce 1996 a nejprve začínal jako deblový specialista. V roce 1999 získal svůj první titul ve čtyřhře, když s Martinem Dammem na turnaji v Praze ve finále porazil americko-ekvádorský pár Mark Keil, Nicolás Lapentti. Ve čtyřhře získal celkově 12 titulů na okruhu ATP. Od roku 2002 se zaměřoval i na dvouhru, ale stále zůstával deblistou.

V únoru 2006 vyhrál první turnaj ve dvouhře v Rotterdamu, kde ve finále zdolal Belgičana Rochuse, v červenci 2007 triumfoval v Los Angeles, kde porazil tehdejší světovou devítku Jamese Blakea a třetí titul získal v lednu 2009, když v boji o titul zdolal Fernanda Verdasca. Do finále postoupil na turnaji Masters Series v sezóně 2004 v Paříži, kde podlehl Maratu Safinovi a roku 2006 v Hamburku, kde nestačil na Španěla Tommyho Robreda.

Nejlepším výsledkem na grandslamových turnajích ve dvouhře je postup do čtvrtfinále ve Wimbledonu 2006. Ve čtyřhře s Indem Leanderem Paesem zvítězili na Australian Open 2012. O velký skok na žebříčku ATP ze 60. na 36. místo způsobila účast v semifinále v Montrealu, kde po velké bitvě podlehl na kanadském betonu světové jedničce Rogeru Federerovi. Necelý rok poté ho ale porazil na antukovém turnaji v Římě, což bylo poprvé a zatím naposled, kdy porazil nejlepšího hráče světa.

Nejvyššího žebříčkového postavení ve své kariéře dosáhl Štěpánek 14. srpna 2006, kdy byl na 8. příčce v singlovém žebříčku ATP. Jako hráč první světové desítky však neodehrál jediný zápas kvůli zranění.

Na US Open 2009

V roce 2009 zvítězil ve dvouhře již na dvou turnajích, v australském Brisbane a americkém San José, kde triumfoval i ve čtyřhře. V roce 2011 si připsal dosud své nejcennější vítězství na turnaji kategorie ATP World Tour 500 ve Washingtonu, D.C.

Dne 6. dubna 2012 hrál zápas Davisova poháru proti Srbovi Janku Tipsarevičovi. Srb zvítězil po pětisetovém průběhu, když výsledný čas činil 5 hodin a 7 minut. Po zápase Tipsarevič obvinil Štěpánka, že mu při podávání ruky u sítě ukázal vztyčený prostředník a vulgárně ho urážel.[7] V tomto ročníku získal svůj první Davis Cup, když ve finále v Praze proti Španělsku porazil v rozhodujícím pátém zápase Nicoláse Almagra 6:4, 7:6, 3:6, 6:3. V následujícím ročníku 2013 s českým týmem „salátovou mísu“ dokázal obhájit, když opět získal vítězný bod v posledním pátém zápase finále proti Srbsku (tentokrát proti Dušanu Lajovićovi). Stal se tak prvním hráčem historie Davis Cupu, kterému se to povedlo ve dvou po sobě jdoucích sezónách; a třetím mezi tenisty, kteří ve své kariéře dokázali vyhrát rozhodující pátý zápas finále dvakrát či vícekrát (po Francouzovi Henri Cochetovi a Britovi Fredu Perrym).[8]

Sezónu 2014 poprvé v kariéře rozehrál jako reprezentant českého týmu na Hopmanově poháru, kde nastoupil po boku přítelkyně Petry Kvitové.[9] Sezónu 2015 měl zahájit opět na Hopmanově poháru v páru s Lucií Šafářovou. Pro zranění nohy jej však nahradil Adam Pavlásek.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Byl zasnouben s tenistkou a bývalou světovou jedničkou Martinou Hingisovou, ale v srpnu 2007 oznámil, že svatbu ruší. Na konci roku 2007 se jeho přítelkyní stala česká tenistka Nicole Vaidišová, se kterou se 17. července 2010 v katedrále svatého Víta v Praze oženil.[10] Na konci června 2013 se Štěpánek s Vaidišovou rozvedl. Manželství trvalo necelé tři roky. Po rozvodu se začalo spekulovat o vztahu s bývalou druhou hráčkou světa Petrou Kvitovou, tuto informaci potvrdili až v říjnu 2013.[11] Několikaměsíční vztah ukončili v dubnu 2014.[12] Následně obnovil poměr s Vaidišovou, s níž se podruhé oženil 25. května 2018 v pražských Stodůlkách.[5] Do manželství se narodily dvě dcery, během července 2018 Stella[13] a v prosinci 2021 Meda.[14]

Jeho bratrancem je bývalý český fotbalový brankář Jaromír Blažek.[15]

Rozlučku s kariérou uskutečnil 18. října 2018 v pražské O2 aréně. Do exhibice nejdříve nastoupil v páru s Leandrem Paesem proti dvojici Haas a Djoković. Poté odehrál set proti Novaku Djokovićovi. Večera se účastnili také Andre Agassi, Mika Häkkinen, Jaromír Jágr, Pavel Nedvěd či Petr Čech.[16]

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

První trenérské angažmá přijal 30. listopadu 2017, dva týdny po ukončení profesionální dráhy.[17] Stal se koučem Srba Novaka Djokoviće, jehož v dané době vedl Američan Agassi.[18] Spolu s americkým bývalým tenistou pak Djokoviće přestali trénovat v závěru března 2018, když se jejich názory příliš často rozcházely.[17]

Od května 2019 několik měsíců vedl Bulhara Grigora Dimitrova, jenž při navázání spolupráce před French Open figuroval na 48. příčce žebříčku.[19][20] Po US Open 2022 začal trénovat Sebastiana Kordu.[21]

Veřejná kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 se stal členem Národní rady pro sport v rámci Národní sportovní agentury v oboru Zástupci sportovců.[22]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 5 (2–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 2002 US Open tvrdý Česko Jiří Novák Bělorusko Max Mirnyj
Indie Maheš Bhúpatí 		3–6, 6–3, 4–6
Vítěz 2012 Australian Open tvrdý Indie Leander Paes USA Bob Bryan
USA Mike Bryan 		7–6(7–1), 6–2
Finalista 2012 US Open tvrdý Indie Leander Paes USA Bob Bryan
USA Mike Bryan 		3–6, 4–6
Vítěz 2013 US Open tvrdý Indie Leander Paes Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares 		6–1, 6–3
Finalista 2016 Australian Open tvrdý Kanada Daniel Nestor Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares 		6–2, 4–6, 5–7

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda (před / od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–3 Č)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–2 D; 2–0 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (2–1 D; 4–4 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (3–4 D; 10–8 Č)

Dvouhra: 12 (5–7)

[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (5)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 26. únor 2006 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Belgie Christophe Rochus 6–0, 6–3
2. 22. červenec 2007 Los Angeles, Spojené státy tvrdý USA James Blake 7–67, 5–7, 6–2
3. 11. leden 2009 Brisbane, Austrálie tvrdý Španělsko Fernando Verdasco 3–6, 6–3, 6–4
4. 15. února 2009 San José, Spojené státy tvrdý (h) USA Mardy Fish 3–6, 6–4, 6–2
5. 7. srpen 2011 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Francie Gaël Monfils 6–4, 6–4

Finalista (7)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch vítěz finále výsledek
1. 7. listopad 2004 Paříž, Francie tvrdý (h) Rusko Marat Safin 6–3, 7–65, 6–3
2. 6. únor 2005 Milán, Itálie tvrdý (h) Švédsko Robin Söderling 6–3, 6–72, 7–65
3. 2. říjen 2005 Ho Či Minovo Město, Vietnam tvrdý (h) Švédsko Jonas Björkman 6–3, 7–64
4. 21. květen 2006 Hamburk, Německo antuka Španělsko Tommy Robredo 6–1, 6–3, 6–3
5. 25. únor 2008 San José, Spojené státy tvrdý (h) USA Andy Roddick 6–4, 7–5
6. 22. únor 2009 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) USA Andy Roddick 7–5, 7–5
7. 10. leden 2010 Brisbane, Austrálie tvrdý USA Andy Roddick 7–62, 7–67

Čtyřhra: 33 (18–15)

[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (18)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 1. květen 1999 Praha, Česko antuka Česko Martin Damm USA Mark Keil
Ekvádor Nicolás Lapentti 		6–0, 6–2
2. 14. duben 2001 Estoril, Portugalsko antuka Česko Michal Tabara USA Donald Johnson
Srbsko Nenad Zimonjić 		6–4, 6–1
3. 5. květen 2001 Mnichov, Německo antuka Česko Petr Luxa Brazílie Jaime Oncins
Argentina Daniel Orsanic 		5–7, 6–2, 7–65
4. 13. říjen 2001 Vídeň, Rakousko tvrdý Česko Martin Damm Česko Jiří Novák
Česko David Rikl 		6–3, 6–2
5. 4. květen 2002 Mnichov, Německo antuka Česko Petr Luxa Česko Petr Pála
Česko Pavel Vízner 		6–0, 6–74, 11-9
6. 2. únor 2003 Milán, Itálie koberec Česko Petr Luxa Česko Tomáš Cibulec
Česko Pavel Vízner 		6–4, 7–64
7. 22. únor 2004 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý Austrálie Paul Hanley Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram 		5–7, 7–65, 7–5
8. 18. červenec 2004 Stuttgart, Německo antuka Česko Jiří Novák Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Todd Perry 		6–2, 6–4
9. 19. září 2004 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Indie Leander Paes Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez 		6–0, 6–3
10. 13. únor 2005 Marseille, Francie tvrdý Česko Martin Damm Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor 		7–64, 7–65
11. 27. únor 2005 Dubaj, SAE tvrdý Česko Martin Damm Švédsko Jonas Björkman
Francie Fabrice Santoro 		6–2, 6–4
12. 19. únor 2006 Marseille, Francie tvrdý Česko Martin Damm Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor 		6–2, 6–74, 10-3
13. 15. únor 2009 San Jose, Spojené státy tvrdý (h) Německo Tommy Haas Indie Rohan Bopanna
Finsko Jarkko Nieminen 		6–2, 6–3
14. 28. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Indie Leander Paes USA Bob Bryan
USA Mike Bryan 		7–6(7–1), 6–2
15. 31. března 2012 Miami, Spojené státy tvrdý Indie Leander Paes Bělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor 		3–6, 6–1, [10–8]
16. 14. října 2012 Šanghaj, Čína tvrdý Indie Leander Paes Indie Maheš Bhúpatí
Indie Rohan Bopanna 		6–7(7–9), 6–3, [10–5]
17. 7. září 2013 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Indie Leander Paes Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares 		6–3, 6–1
18. 26. července 2015 Bogotá, Kolumbie tvrdý Francie Édouard Roger-Vasselin Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus 		7–5, 6–3

Finalista (15)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráč vítězové finále výsledek
1. 25. srpen 2001 Long Island, Spojené státy tvrdý Česko Leoš Friedl USA Jonathan Stark
Zimbabwe Kevin Ullyett 		6–1, 6–4
2. 30. září 2001 Hongkong tvrdý Česko Petr Luxa Německo Karsten Braasch
Brazílie André Sá 		6–0, 7–5
3. 17. únor 2002 Kodaň, Dánsko tvrdý Česko Jiří Novák Rakousko Julian Knowle
Německo Michael Kohlmann 		7–68, 7–5
4. 6. září 2002 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Česko Jiří Novák Indie Maheš Bhúpatí
Bělorusko Max Mirnyj 		6–3, 3–6, 6–4
5. 13. říjen 2002 Vídeň, Rakousko tvrdý Česko Jiří Novák Austrálie Joshua Eagle
Austrálie Sandon Stolle 		6–4, 6–3
6. 16. leden 2004 Auckland, Nový Zéland tvrdý Česko Jiří Novák Indie Maheš Bhúpatí
Francie Fabrice Santoro 		4–6, 7–5, 6–3
7. 10. říjen 2004 Lyon, Francie koberec Švédsko Jonas Björkman Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram 		7–62, 6–2
8. 7. leden 2007 Adelaide, Austrálie tvrdý Srbsko Novak Djoković Jižní Afrika Wesley Moodie
Austrálie Todd Perry 		6–4, 3–6, 15–13
9. 3. březen 2007 Dubaj, SAE tvrdý Indie Maheš Bhúpatí Francie Fabrice Santoro
Srbsko Nenad Zimonjić 		7–5, 6–73, 10–7
10. 8. srpen 2010 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Česko Tomáš Berdych USA Mardy Fish
Bahamy Mark Knowles 		6-4, 6–7, 7-10
11. 8. září 2012 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Indie Leander Paes USA Bob Bryan
USA Mike Bryan 		6–3, 3–6, 6–4
12. 7. října 2012 Tokio, Japonsko tvrdý Indie Leander Paes Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares 		3–6, 6–7(5–7)
13. 4. srpna 2013 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý USA Mardy Fish Francie Julien Benneteau
Srbsko Nenad Zimonjić 		6–7(5–7), 5–7
14. 29. ledna 2016 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Kanada Daniel Nestor Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares 		6–2, 4–6, 5–7
15. 7. ledna 2017 Dauhá, Katar tvrdý Kanada Vasek Pospisil Francie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin 		4-6 , 6-7 (3-7)

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1065. ▲ 484. ▲ 401. ▲ 165. ▼ 169. ▼ 277. ▼ 542. ▲ 63. ▲ 46. ▲ 33. ▲ 20. ▲ 19. ▼ 30. ▲ 27. ▲ 12. ▼ 62. ▲ 28. ▼ 31. ▼ 44. ▼ 68. ▼ 197. ▲ 17. ▼ 349.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1084. ▲ 521. ▲ 251. ▲ 155. ▲ 155. ▼ 254. ▲ 38. ▲ 17. ▼ 86. ▲ 33. ▼ 48. ▼ 72. ▲ 36. ▼ 339. ▲ 93. ▲ 92. ▼ 109. ▲ 4. ▼ 9. ▼ 33. ▼ 81. ▲ 38. ▼ 362.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Je konec! Daviscupový hrdina Štěpánek se v slzách rozloučil s kariérou. Sport.cz [online]. 2017-11-14 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Radek Štěpánek ukončil v 38 letech kariéru. Nechce už dál ničit své tělo. Lidovky.cz [online]. 2017-11-14 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Radek Štěpánek na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20171207a7. prosince 2017
  4. ↑ Radek Štěpánek na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20171207a7. prosince 2017
  5. ↑ a b ČTK. Zase svoji. Štěpánek a Vaidišová už jsou znovu manželé, vzali se na radnici ve Stodůlkách. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-05-25 [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ BOROVÁ, Zuzana; HLAVÁČOVÁ, Veronika. ‚Pro každého by to měla být čest, převzít vyznamenání.‘ Zeman ocenil pět sportovců. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-10-28 [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Tipsarevič: Štěpánek mi ukázal prostředníček a sprostě mě urážel. Sport.cz [online]. 2012-04-07 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Lion King: Stepanek clinches another Davis Cup, Dostupné online. Tennis.com, cit. [18-11-2013], (anglicky)
  9. ↑ Lásku přenesou na kurty. Kvitová se Štěpánkem si zahrají Hopman Cup [online]. iSport.cz, 2013-10-08 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Tenisová svatba roku. Štěpánek si vzal Vaidišovou [online]. ČT sport, 2010-07-17 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kvitová poprvé mluví o lásce se Štěpánkem: Náš vztah je strašně hezký. Blesk [online]. 2013-10-21. Dostupné online. 
  12. ↑ Sport.cz. Tenisová romance skončila. Kvitová se rozešla se Štěpánkem. Sport.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Štěpánek se stal poprvé tátou, Vaidišová porodila holčičku Stellu. iDNES.cz [online]. 2018-07-11 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Český tenisový pár se dočkal druhé dcery - Sport.cz. Sport.cz [online]. 2021-12-19 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  15. ↑ MACEK, Tomáš. Štěpánek díky fotbalistům vyhrál večeři. iDNES.cz [online]. 2006-06-28 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Tenis: Radek Štěpánek - Český lev se loučí — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Štěpánek už není v týmu Djokoviče. Spolupráce končí po čtyřech měsících [online]. iDNES.cz, 2018-04-04 [cit. 2018-04-05]. Dostupné online. 
  18. ↑ Novak Djokovic adds Radek Stepanek to coaching team [online]. Eurosport, 2017-11-30 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ Se Štěpánkem jsme nikdy nezačali vážně trénovat, přiznal obrozený Dimitrov. Aktuálně.cz [online]. 2020-01-07 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Luboš Zabloudil, Tenisportal.cz, ČTK. Štěpánek se vrací k trénování. Angažoval ho Bulhar Dimitrov [online]. Tenisportal.cz, 2019-05-12 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Neblbni, máš dvě děti! Štěpánek vede Kordu, žena mu rozmlouvá bláznivý nápad. iDNES.cz [online]. 2022-12-10 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ Národní rada pro sport. Národní sportovní agentura [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radek_Štěpánek&oldid=24090301“
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy