Rokštejn
| Rokštejn | |
|---|---|
 Rokštejn | |
| Účel stavby | |
Sídlo rodu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Výstavba | 80. léta 13. století |
| Zánik | 1467 |
| Materiál | kámen |
| Stavebník | Hrut (později z Rutenštejna) |
| Další majitelé | Rutenštejnové Valdštejnové |
| Současný majitel | Město Brtnice |
| Poslední majitel | Valdštejnové (do roku 1467 jako stojící hrad) Collaltové (do roku 1945 jako hradní zříceninu) |
| Poloha | |
| Adresa | Panská Lhota,  Česko |
| Souřadnice | 49°20′1″ s. š., 15°43′32″ v. d. |
  Rokštejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21329/7-5055 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rokštejn je zřícenina hradu ležící na skalnatém návrší nad údolím říčky Brtnice, v katastrálním území Panská Lhota města Brtnice v okrese Jihlava. Torza dvou hradních paláců s hranolovou věží a zbytky hospodářských budov tvoří jednu z největších hradních zřícenin na Českomoravské vrchovině. Rokštejn je zapsán na seznamu kulturních památek a od roku 1981 zde probíhá systematický archeologický výzkum. Areál je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jako jeden z nejstarších moravských hradů podunajského typu pochází z 80. let 13. století. Původně se jmenoval Ruteštejn podle Rutha (Hruta) z rodu Hrutoviců, který jej pravděpodobně po roce 1270 založil. Poprvé je v pramenech připomínán roku 1289 na listině, kterou Dětřich z Kněžic daroval patronátu kostela v Opatově kněžickému faráři a želivským premonstrátům. Jedna z pečetí na této listině patřila právě Ruthovi z Rutenštejna (= Rokštejna). Za nevyjasněných okolností se hradu kolem roku 1359 zmocnil moravský markrabě Jan Jindřich, hrad se stal centrem jeho statků v okolí, hájit měl též markraběcí zájmy proti blízké Jihlavě. Kolem roku 1362 byl do té doby nevelký hrad přestavěn a rozšířen. Podle archeologického průzkumu se jednalo o tzv. dvojhrad (neboli ganerbenburg), jedinečnou středověkou stavbu na českém území. Jádro horního hradu tvořila věž a palác s kaplí a velkým sálem, jehož místnost vytápěla kachlová kamna a krby. Na východní straně se pak nachází malá věž. Dolní hrad sestával z paláce, kuchyně a hospodářských objektů.
Po Janu Jindřichovi hrad zdědil jeho syn markrabě Jošt, který však v rámci tzv. markraběcích válek vedl majetkové spory se svými bratry Prokopem a Janem Soběslavem. Podle některých dochovaných listin je zřejmé, že různí členové lucemburského rodu na Rokštejně v té době příležitostně pobývali, majetkové poměry jsou ale nepřehledné. Až koncem 14. století došlo ke smíru a Rokštejn převzal Prokop. Byl však zadlužen a již v roce 1399 jako jeho hlavní věřitel převzal Rokštejn Hynek z Valdštejna, nejvyšší číšník Moravského markrabství. Hynek z Valdštejna přistoupil k dalšímu rozšíření hradu a také skoupil řadu vesnic v okolí, čímž vytvořil majetkové zázemí této linie Valdštejnů na více než dvě století. Za husitských válek hrad patřil Zikmundovi z Valdštejna, který byl s katolickou Jihlavou v nepřátelském stavu, jihlavské vojsko proto hrad oblehlo a jeho obránci byli nuceni odejít. Hrad byl pobořen, ale v polovině 15. století byl pravděpodobně nouzově zajištěn. Valdštejnové své sídlo přenesli do Brtnice, i když ještě dočasně nadále užívali i predikát z Rukštejna. V rámci brtnického panství byl Rokštejn majetkem Valdštejnů až do pobělohorských konfiskací, poté spolu s Brtnicí až do roku 1945 patřil Collaltům.
Archeologický výzkum
[editovat | editovat zdroj]V souvislosti s plánovanou výstavbou přehrady Střížov byl v roce 1981 zahájen systematický archeologický výzkum zříceniny Rokštejna pod vedením historika Zdeňka Měřínského. Dlouholetý a důkladný průzkum přinesl četné poznatky nejen o složitém stavebním vývoji hradu, ale díky nálezu řady předmětů také o životě ve středověku. V základech věže byla nalezena kostra novorozence, což je cenný doklad přežívajících pohanských zvyků ve 13. století. Věřilo se, že hradu lze tímto způsobem zajistit nedobytnost. V šachtě brány do horního hradu byl nalezen unikátní soubor hracích kostek (největší kolekce v Evropě), což svědčí o tom, že si strážní krátili čas hrou.[1]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Zřícenina hradu Rokštejn je majetkem města Brtnice, stále zde probíhá archeologický výzkum, po smrti Zdeňka Měřínského (2016) jej vede Jana Mazáčková z vědecko-výzkumné stanice Panská Lhota (Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně). Areál hradu je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek, v letní turistické sezóně zde probíhá řada kulturních akcí.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Palác horního hradu -
Přízemí paláce horního hradu -
Pohled z věže východním směrem -
Palác dolního hradu -
Pohled z přístupové cesty přes předhradí na věž
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 888 hradů, zámků a tvrzí. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2002. S. 245.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. 1. vyd. Brtnice-Brno: Město Brtnice, Masarykova univerzita-Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty, 2007. 151 s. ISBN 978-80-239-9340-0.
- MAZÁČKOVÁ, Jana. Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rukopis dizertační práce, Masarykova univerzita - Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty, 2012.
- MAZÁČKOVÁ, Jana a VANĚČKOVÁ, Daniela. Archeologické výzkumy Ing. B. Coufala v areálu hradu Rokštejn. Archaeologia historica. Masarykova univerzita, 2019, roč. 44, č. 2, s. 529-545. ISSN 0231-5823. doi:10.5817/AH2019-2-2.
- MAZÁČKOVÁ, Jana a LISÁ, Lenka. Geoarcheologická studie vzniku, využívání a zániku hradního příkopu na hradě Rokštejn. Archaeologia historica. Brno: Masarykova univerzita, 2016, roč. 41, č. 2, s. 77-97. ISSN 0231-5823. doi:10.5817/AH2016-2-4.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rokštejn na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
