STS-128
STS-128 | |
---|---|
Údaje o expedici | |
Na stanici | ISS |
Loď | Discovery |
COSPAR | 2009-045A |
Členů expedice | 7 |
Počet výstupů do vesmíru | 3 |
Délka výstupů do vesmíru | 20 hodin a 15 minut |
Datum startu | 29. srpna 2009 3:59:37 UTC |
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
Spojení se stanicí | 31. srpna 2009 0:54 UTC |
Délka letu | 13 dní 20 hodin 54 minut |
z toho na stanici | 8 dní, 18 hodin a 32 minut |
Odlet ze stanice | 8. září 2009 19:26 UTC |
Datum přistání | 12. září 2009 0:53:25 UTC |
Místo přistání | Edwardsova letecká základna, Kalifornie, USA |
Fotografie posádky | |
Sedící zleva: Ford a Sturckow, stojící zleva: Hernández, Olivas, Stottová, Fuglesang a Forrester | |
Navigace | |
Předchozí STS-127 Následující STS-129 |
STS-128 byla mise raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na stanici raketoplán dopravil víceúčelový logistický modul (MPLM) Leonardo se zásobami. Modul obsahoval např. 3 skříně s experimenty, obytnou buňku pro modul Kibó, běhací dráhu C.O.L.B.E.R.T. a systém pro čistění atmosféry ARS (Atmospheric Revitalization System). Během letu se uskutečnily celkem 3 výstupy do kosmu (EVA). Náplní výstupů byla především výměna amoniakové nádrže ATA (Ammonia Tank Assembly) a sejmutí vnějších experimentů EuTEF a MISSE z modulu Columbus.
Posádka
[editovat | editovat zdroj]- Frederick Wilford Sturckow (4) – velitel
- Kevin A. Ford (1) – pilot
- Patrick Graham Forrester (3) – letový specialista 1
- José Moreno Hernández (1) – letový specialista 2
- Christer Fuglesang (2) – letový specialista 3 (ESA)
- John D. Olivas (2) – letový specialista 4
Nový člen posádky ISS (Expedice 20)
[editovat | editovat zdroj]- Nicole P. Stottová (1) – palubní inženýr na ISS
Vracející se člen posádky ISS (Expedice 20)
[editovat | editovat zdroj]- Timothy Kopra (1) – palubní inženýr na ISS
V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]1. letový den – Start (29. srpna 2009)
[editovat | editovat zdroj]Podle původního plánu měl raketoplán Discovery vzlétnout 25. srpna 2009. Po několikadenním odkladu (nejprve kvůli bouřkám, později pro potíže s ventily hlavní nádrže ET) úspěšně odstartoval 29. srpna 2009 ve 3:59 UTC.[1]
2. letový den – Kontrola tepelné ochrany raketoplánu (30. srpna 2009)
[editovat | editovat zdroj]Posádka provedla standardní kontrolu tepelné ochrany raketoplánu pomocí senzorů OBSS (Orbiter Boom Sensor System).
3. letový den – Připojení ke stanici ISS (31. srpna 2009)
[editovat | editovat zdroj]V pondělí ráno 31. srpna 2009 se raketoplán připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Při přibližování nebylo možno kvůli poruše použít jemnější manévrovací motorky typu „vernier“, ale velitel lodě Rick Sturckow musel poprvé v historii raketoplánů využít pro připojení trochu silnější a hrubší standardní manévrovací motorky RCS (Reaction Control System).Krátce po vstupu na stanici se Nicole Stottová stala oficiálně členem dlouhodobé posádky Expedice 20, Tim Kopra naopak své působení na ISS skončil a vrátil se na Zemi v Discovery STS-128. Modul MPLM Leonardo byl dočasně připojen k ISS v pondělí 31. srpna 2009. V jeho útrobách bylo cca 6800 kg nákladu, který kosmonauté postupně přenesli do stanice. Šlo například o dvě skříně s experimenty, laboratorní mrazák pro uchovávání vzorků, jednu spací kóji pro člena dlouhodobé posádky, nový systém pro čištění atmosféry a běhací dráhu C.O.L.B.E.R.T.
4. letový den – Výstup EVA-1 (1. září 2009)
[editovat | editovat zdroj]Při prvním výstupu do volného prostoru (EVA-1) v noci z 1. na 2. září 2009 Olivas a Stottová demontovali starou nádrž ATA (o hmotnosti cca 600 kg) z hlavního nosníku stanice a umístili ji na dva dny na konec staničního manipulátoru SSRMS. Následně sejmuli z modulu Columbus experiment EuTEF (European Technology Exposure Facility) a dvě desky MISSE (Materials International Space Station Experiment). První výstup trval 6 hodin a 35 minut.
5. letový den – Přenášení nákladu (2. září 2009)
[editovat | editovat zdroj]Pátý letový den (2. – 3. září 2009) byl téměř celý věnován přenášení nákladu mezi modulem MPLM a ISS. Byla také plně zprovozněna nová spací kóje v modulu Kibó pro jednoho člena dlouhodobé posádky.
6. letový den – Výstup EVA-2 (3. září 2009)
[editovat | editovat zdroj]Druhého výstupu (EVA-2) se 3. – 4. září 2009 zúčastnili Fuglesang a Olivas. Během výstupu především namontovali novou(plnou) nádrž ATA (Ammonia Tank Assembly) na staniční nosník P1 a starou nádrž, která byla od EVA-1 umístěna na manipulátoru SSRMS, upevnili do nákladového prostoru raketoplánu k dopravě na Zemi (po naplnění má být stará ATA v roce 2010 opět dopravena k ISS a namontována na nosník S1). EVA-2 trvala 6 hodin a 39 minut.
7. letový den – Přenášení nákladu (4. února 2010)
[editovat | editovat zdroj]Sedmý letový den (4. – 5. září 2009) byl trochu volnější. Posádka STS-128 měla půl dne volna a pak pokračovala v přenášení nákladu z modulu Leonardo. Během dne také proběhla společná tisková konference obou posádek na ISS.
8. letový den – Výstup EVA-3 (5. září 2010)
[editovat | editovat zdroj]Poslední plánovaný výstup (EVA-3) proběhl 5. – 6. září 2009. Olivas a Fuglesang postupně vyklopili konstrukci PAS (Payload Attachment System) na nosníku S3, vyměnili porouchanou jednotku RGA-2 (Rate Gyro Assembly 2), nainstalovali dvě GPS antény, vyměnili jistič RPCM (Remote Power Control Module) na nosníku S0 a připravili kabeláž na povrchu stanice pro budoucí připojení modulu Tranquility (Node 3/Cupola) v roce 2010. Kosmonautům se nepodařilo zapojit jeden konektor v kabeláži a tak ho zatím jen překryli tepelnou izolací a ponechali zapojení na některou budoucí misi. Výstup trval 7 hodin a 1 minutu.
9. letový den – Odpojení modulu Leonardo a odlet raketoplánu od stanice (8. září 2009 )
[editovat | editovat zdroj]Po dokončení přenášení nákladu byl v úterý 8. září 2009 brzy ráno modul Leonardo pomocí manipulátoru SSRMS přenesen zpět do nákladového prostoru raketoplánu a pak už se obě posádky rozloučily a uzavřely průlezy mezi raketoplánem a stanicí. K vlastnímu odpojení a odletu raketoplánu od ISS došlo 8. září 2009 v 19:26 UTC. Ještě tentýž letový den posádka provedla závěrečnou kontrolu stavu tepelné ochrany raketoplánu pomocí OBSS (Orbiter Boom Sensor System).
10.–13. letový den – (9.–11. září 2009)
[editovat | editovat zdroj]Raketoplán se samostatně pohyboval po oběžné dráze a byly provedeny přípravy na přistání.
14. letový den – Přistání na Edwards AFB (12. září 2009)
[editovat | editovat zdroj]Kvůli nestabilnímu počasí na Floridě přistál raketoplán Discovery STS-128 na kalifornské základně Edwards dne 12. září 2009 v 0:53 UTC po 14denní misi.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2009-08-29 [cit. 2009-08-29]. Kapitola STS-128. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-128 na Wikimedia Commons