Starostové a nezávislí

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Zkratka	STAN
Datum založení	19. srpna 2004
Předseda	Vít Rakušan
1. místopředseda	Lukáš Vlček
Místopředseda	Pavel Čížek Jan Farský Jan Lacina Michaela Šebelová
Zakladatel	Petr Gazdík
Sídlo	Malostranské náměstí 266/5 118 00 Praha
Ideologie	liberalismus regionalismus decentralizace subsidiarita pro-evropanismus
Politická pozice	střed až středopravice
Politická skupina EP	Evropská lidová strana
Mládežnická org.	Mladí starostové a nezávislí
Stranické noviny	STANoviny
Počet členů	2 200 (březen 2023)
Slogan	„Staráme se o lidi“
Barvy	růžová      žlutá
Volební výsledek	15,62 % (PSP ČR 2021; v koalici s Piráty)
IČO	26673908 (VR)
Rejstřík MV ČR	228
Oficiální web	www.starostove-nezavisli.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2021	33/200
Senát	18/81
Evropský parlament2024	2/21
Zastupitelstva krajů2024	93/675
Krajští hejtmani2020	2/13
Zastupitelstva obcí2022	1854/61780
Zastupitelstvo Prahy2022	5/65
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starostové a nezávislí (registrováno jako STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ; zkratka STAN) je české středové až středopravicové liberální politické hnutí, původně zaměřené především na komunální politiku na úrovni obcí a krajů, po roce 2010 a především pak po roce 2017 se hnutí soustředí rovněž na celostátní politiku. Své zástupce má v řadě zastupitelstev, v Evropském parlamentu, v Senátu má hnutí druhý nejsilnější senátorský klub, v Poslanecké sněmovně pak třetí nejsilnější poslanecký klub. V čele hnutí stojí od dubna 2019 1. vicepremiér, ministr vnitra a poslanec Vít Rakušan, 1. místopředsedou je poslanec Lukáš Vlček.

Složení, politické ukotvení a voličská základna

Hnutí je z velké části tvořeno komunálními politiky, tedy starosty, místostarosty, radními a zastupiteli. Předchozí zkušenost z komunální úrovně je rovněž podmínkou pro kandidaturu za hnutí STAN do Poslanecké sněmovny. Starostové a nezávislí původně vznikli v podstatě jako protestní hnutí, jehož kandidáti nesouhlasili s tím, jak byly kolem roku 2008 v České republice spravovány kraje a celkově projevovali nesouhlas s politickou situací. Do hnutí často vstupovali i nespokojení členové jiných stran, například ODS (starosta Prahy 1 Petr Hejma, senátor Petr Holeček a další), případně bývalí členové a sympatizanti zaniklých stran (například US-DEU). Jako alternativa vůči ODS, ČSSD i dalším tradičním stranám kandidovali Starostové v evropských volbách v roce 2009 i ve sněmovních v roce 2010, kdy podpořili TOP 09.

Postupně si Starostové vytvořili voličskou základnu zejména v Libereckém kraji, později rovněž ve Středočeském kraji. Stabilně velmi dobrých výsledků dosahují kandidáti hnutí v senátních volbách. Vliv hnutí na celostátní politiku začal stoupat po roce 2017, ve sněmovních volbách 2021 získalo hnutí spolu s Piráty v podstatě pozici hlavní liberální síly v české politice.

Voličskou základnu hnutí STAN tvoří především menší města, částečně i venkov, poslední dobou však stoupá počet voličů ve velkých městech. Starostové postupně získávají řadu bývalých voličů ODS, TOP 09, ČSSD i hnutí ANO.

Historie

Začátky hnutí (2004–2010)

Prvopočátek uskupení lze hledat v hnutí Nezávislí starostové pro kraj (zkratka NSK), které bylo založeno již v roce 2004. Původní hnutí Nezávislí starostové pro kraj vzniklo ve Zlínském kraji, kde se zúčastnilo krajských voleb již v roce 2004, v roce 2008 se rozšířilo i do Středočeského kraje a Libereckého kraje, kde se již tehdy propojilo s nově vzniklým hnutím Starostové pro Liberecký kraj. Roku 2009 se hnutí transformovalo v celostátní hnutí Starostové a nezávislí, jeho prvním předsedou se stal starosta obce Suchá Loz Petr Gazdík. Ve volbách do Evropského parlamentu roku 2009 hnutí kandidovalo spolu se stranou ALTERNATIVA. Lídrem byl senátor Jaromír Štětina. Hnutí získalo 2,29 % hlasů a do Evropského parlamentu se nedostalo.

Vládní angažmá a spolupráce s TOP 09 (2010–2013)

Následně Starostové začali spolupracovat s nově vzniklou stranou TOP 09. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010 získala TOP 09 s podporou Starostů 16,7 % hlasů a v Poslanecké sněmovně usedlo 9 kandidátů hnutí STAN. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů a strana se pak účastnila vlády Petra Nečase v letech 2010–2013. Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková (také kandidátka za TOP 09), která tento post zastávala až do července 2013.

I v následujících sněmovních volbách, v roce 2013, Starostové kandidovali na kandidátce TOP 09, poslanecký mandát získali tři nominanti hnutí. Poslanci hnutí následně zamířili do opozice. Byla uzavřena nová dohoda o spolupráci, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úroveň, tedy na Poslaneckou sněmovnu a Senát.

Opoziční období (2013–2021)

V březnu 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Za hnutí STAN se stal europoslancem místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

V dubnu 2016 se stal předsedou hnutí opět Petr Gazdík, dosavadní předseda Martin Půta odstoupil z funkce kvůli svému trestnímu stíhání. Hnutí STAN ukončilo spolupráci s TOP 09 (důvodem byly například rozepře s novým předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem). Nejdříve chtělo hnutí STAN zabránit tříštění hlasů v následných volbách vytvořením předvolební koalice s KDU-ČSL, tato koalice však nakonec zanikla předčasně.

Vedení hnutí při pietním aktu na Národní třídě v roce 2017. Zleva Vít Rakušan, tehdejší předseda Starostů Petr Gazdík a Jan Farský

Před volbami do Poslanecké sněmovny 2017 Starostové změnili logo a poprvé kandidovali samostatně, celostátním lídrem pro volby se stal poslanec Jan Farský. Navzdory volebním průzkumům, které hnutí předpovídali výsledek nižší než je potřebných 5 %, Starostové nakonec pětiprocentní hranici překročili a získali 6 mandátů. Po volbách odešli do opozice.

V roce 2018 hnutí STAN výrazně uspělo v komunálních (nejvíce zvolených zastupitelů mezi politickými stranami) i senátních volbách (2. místo za ODS). Po vstupu dalších senátorů se v říjnu 2018 stal senátní klub Starostové a nezávislí nejsilnějším klubem v horní komoře Parlamentu. Od dubna 2019 stojí v čele hnutí poslanec a bývalý starosta Kolína a učitel Vít Rakušan, prvním místopředsedou je poslanec, advokát a bývalý starosta Semil Jan Farský.

Kampaň Starostů v roce 2020

Úspěch Starostové zaznamenali i v krajských volbách 2020, kdy zvítězili ve Středočeském a v Libereckém kraji a při povolebních vyjednáváních získali čtyři hejtmanské posty. Hnutí STAN zvítězilo i ve druhém kole senátních voleb, následně získalo (po odchodu senátorů z TOP 09) druhý nejsilnější senátní klub. Následně začalo hnutí vyjednávat o koalici pro sněmovní volby v roce 2021.

Volební koalice s Pirátskou stranou a vláda Petra Fialy (od roku 2021)

Podrobnější informace naleznete v článku Piráti a Starostové.

V říjnu 2020 oznámilo hnutí Starostové a nezávislí zájem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů s Českou pirátskou stranou pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 pod názvem Piráti a Starostové. V listopadu odsouhlasili Piráti ve stranickém hlasování vyjednávání o jednorázové volební koalici se STAN. Lídrem koalice Piráti + STAN do sněmovních voleb se v prosinci 2020 stal předseda Pirátů Ivan Bartoš, vicelídrem předseda STANu Vít Rakušan. Volební koalici se STAN schválila Pirátská strana hlasováním v lednu 2021.

Vedení koalice Piráti a Starostové v květnu 2021: Vít Rakušan (vlevo) a Ivan Bartoš (vpravo)

Na jaře 2021 byla koalice v pozici favorita voleb, postupně začala tato podpora ze strany veřejnosti klesat, a to především vlivem masivní dezinformační kampaně proti Pirátům, zejména ze strany premiéra Babiše. Heslem kampaně bylo Vraťme zemi budoucnost a Energie a zkušenost. V samotných volbách získala koalice obou stran 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů. Pirátům z toho připadly 4 mandáty, zatímco hnutí STAN jich obdrželo 33. Tento výsledek vznikl především vlivem tzv. kroužkování, neboť kroužkující voliči výrazně preferovali kandidáty z řad Starostů. Starostové tak získali zdaleka nejvyšší počet poslanců ve své historii, jejich lídr, Vít Rakušan, rovněž získal celostátně nejvíce preferenčních hlasů, přeskočil tak dosavadního premiéra Babiše i zástupce vítězné koalice. Po volbách začali Starostové spolu s Piráty vyjednávat o vládě s vítěznou koalicí SPOLU. Koaliční smlouva byla zástupci pětikoalice podepsána 8. listopadu.

Vláda Petra Fialy

Dne 17. prosince 2021 byla jmenovaná vláda Petra Fialy. Hnutí STAN v ní obsadilo čtyři resorty, včetně postu 1. místopředsedy vlády. Po rezignaci Petra Gazdíka se dne 29. června 2022 stal novým ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš.

Portfej	Ministr/člen vlády	Nástup do úřadu	Odchod z úřadu
První místopředseda vlády Ministr vnitra	Vít Rakušan	17. prosince 2021
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy	Petr Gazdík	17. prosince 2021	29. června 2022
	Vladimír Balaš	29. června 2022	4. května 2023
	Mikuláš Bek	4. května 2023
Ministr průmyslu a obchodu	Jozef Síkela	17. prosince 2021
Ministr pro evropské záležitosti	Mikuláš Bek	17. prosince 2021	4. května 2023
	Martin Dvořák	4. května 2023

V prezidentských volbách v roce 2023 strana ve druhém kole podporovala zvoleného prezidenta Petra Pavla.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 hnutí kandidovalo v koalici s hnutím SLK pod názvem Starostové a osobnosti pro Evropu. Kandidátku vedla bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová společně s Janem Farským. Heslo volební kampaně znělo „Aby se v Evropě řešily vaše starosti“. Program se soustředil na témata jako kvalita života v regionech, přívětivost Evropy pro mladé lidi, ochrana před migrací, potravinová soběstačnost, snižování emisí skleníkových plynů a vítězství v boji s dezinformacemi.

Koalice získala v těchto volbách 8,70 % hlasů a 2 mandáty pro Danuši Nerudovou a Jana Farského.

Program a hlavní politická témata

K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy, pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci, omezení byrokracie, potírání korupce a zneužívání moci. Podporuje také evropskou integraci, kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.

Rozpočtové určení daní

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.

Domovské právo

Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo má na sociální dávky nárok, a kdo ne.

Pokud by měl člověk podle zákona na sociální dávky nárok, rozhodovala by o jejich výši obec na základě znalosti jeho majetkových poměrů. Tedy nikoliv státní úřady, které rozhodují dnes a které sídlí daleko od místa, kde problém konkrétního člověka vznikl. Současně by také obec mohla rozhodnout, zda poskytne další pomoc nad rámec podpory státu – třeba sociální bydlení. Podle hnutí by některým lidem jistě bylo nepříjemné žádat o podporu někde, kde sousedé vědí, že dotyčný má majetku dost.

Občan by získal právo na nerušený pobyt a obec zase peníze z rozpočtu, které by jí umožnily rozvíjet potřebné životní podmínky. Týkalo by se to například míst ve školkách či domovech s pečovatelskou službou, na které by člověk v domovské obci měl právo.

Institut domovského práva vznikl v rakouském císařství v roce 1849 a fungoval až do roku 1949. Dával lidem právo zdržovat se v domovské obci, každý musel mít jednu. Pokud člověk zchudl nebo byl ve složité situaci, musela se o něj obec postarat. Domovskou příslušnost lidé získali narozením v obci, sňatkem či přikázáním (v případě státních zaměstnanců, duchovních a podobně). Získat domovské právo bylo také možné rozhodnutím zastupitelstva, nebo pokud zastupitelé mlčky trpěli, aby člověk v obci pobýval čtyři roky.

Princip subsidiarity

Téma subsidiarity (rozhodování na nejnižší možné úrovni, pokud je to efektivní) je pro STAN velmi důležité. Vzhledem ke členství v Evropské unii je podle hnutí nutné zachovat práva místních samospráv a nepřesouvat je na centrální úroveň, pokud je to efektivnější.

Vedení a osobnosti hnutí

Historie předsedů a místopředsedů

Předsedové hnutí

Petr Gazdík, předseda hnutí v letech 2009–2014 a 2016–2019

Martin Půta, předseda hnutí v letech 2014–2016

Vít Rakušan, předseda hnutí od roku 2019

Předseda hnutí Vít Rakušan s místopředsedou Janem Farským

• Předseda:
  • Josef Zicha (2005–2009)
  • Petr Gazdík (2009–2014)
  • Martin Půta (2014–2016)
  • Petr Gazdík (2016–2019)
  • Vít Rakušan (2019–dosud)

• 1. místopředseda:
  • Josef Zicha (2009–2011)
  • Stanislav Polčák (2011–2014)
  • Petr Gazdík (2014–2016)
  • Vít Rakušan (2016–2019)
  • Jan Farský (2019–2022)
  • Lukáš Vlček (2022–dosud)

• Místopředsedové:
  • Vladimír Kráčalík (2005–2011)
  • Jiří Besser (2011–2014)
  • Hana Štěpánová (2011–2014)
  • Jan Horník (2017–2019)
  • Radim Sršeň (2014–2021)
  • Stanislav Polčák (2009–2011; 2014–2017; 2021–2022)
  • Petr Gazdík (2019–2022)
  • Věslav Michalik (2021–2022)
  • Věra Kovářová (2014–2022)
  • Pavel Čížek (2022–dosud)
  • Jan Farský (2022–dosud)
  • Jan Lacina (2022–dosud)
  • Michaela Šebelová (2022–dosud)

Předsednictvo

Na mimořádném republikovém sněmu v Hradci Králové dne 23. července 2022 bylo zvoleno následující předsednictvo hnutí:

• předseda: Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády, ministr vnitra, poslanec PČR, zastupitel města Kolín
  • 1. místopředseda: Lukáš Vlček, poslanec PČR, 1. místopředseda poslaneckého klubu, zastupitel Kraje Vysočina, místostarosta města Pacov
    • místopředseda: Pavel Čížek, náměstek hejtmana Plzeňského kraje, místostarosta města Spálené Poříčí
    • místopředseda: Jan Farský, bývalý poslanec PČR, bývalý předseda poslaneckého klubu
    • místopředseda: Jan Lacina, poslanec PČR, místopředseda poslaneckého klubu, místostarosta městské části Praha 6
    • místopředsedkyně: Michaela Šebelová, poslankyně PČR, starostka obce Kunčice pod Ondřejníkem
      • člen předsednictva: Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, senátor PČR
      • člen předsednictva: Matěj Hlavatý, starosta obce Tetín
      • členka předsednictva: Věra Kovářová, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR, místopředsedkyně poslaneckého klubu
      • člen předsednictva: Jan Kuchař, poslanec PČR, místopředseda poslaneckého klubu, starosta města Františkovy Lázně
      • členka předsednictva: Michaela Matoušková, náměstkyně hejtmana Pardubického kraje, starostka obce Řečany nad Labem
      • členka předsednictva: Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje, 1. místostarostka města Mnichovice
      • člen předsednictva: Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje
      • člen předsednictva: Viktor Vojtko, poslanec PČR, místopředseda poslaneckého klubu, radní města České Budějovice
        • předseda poslaneckého klubu: Josef Cogan, starosta města Nová Paka
        • předseda senátorského klubu: Jan Sobotka, starosta Vrchlabí
        • místopředseda hnutí SLK: Jan Sviták, 1. náměstek hejtmana Libereckého kraje, zastupitel obce Prysk

Krajští předsedové a tajemníci při hlavní kanceláři

kraj	předseda	tajemník/tajemnice
Hlavní město Praha	Antonín Klecanda	Klára Neumannová
Středočeský kraj	Michael Kašpar	Eva Maříková
Jihočeský kraj	Jaroslav Havel	Michal Novák
Plzeňský kraj	Pavel Čížek	Jana Szczurková
Karlovarský kraj	Erich Kříž	Daniel Stark
Ústecký kraj	Štefan Drozd	Lenka Linhartová
Liberecký kraj (SLK)	Martin Půta	Kateřina Ferlesová
Královéhradecký kraj	Rudolf Cogan	Miroslav Sazeček
Pardubický kraj	Oldřich Koblížek	Jana Rosenbergerová
Kraj Vysočina	Lukáš Vlček	Jana Kudrhaltová
Jihomoravský kraj	Radomír Pavlíček	Jakub Krainer
Olomoucký kraj	Josef Suchánek	Alena Hálková
Zlínský kraj	Tomáš Chmela	Marek Smetana
Moravskoslezský kraj	Michaela Šebelová	Ladislav Honusek

Poslanecký klub Starostové a nezávislí

Vedení poslaneckého klubu

• předseda – Josef Cogan
  • 1. místopředseda – Lukáš Vlček
    • místopředsedkyně – Věra Kovářová
    • místopředsedkyně – Michaela Opltová
    • místopředseda – Jan Lacina
    • místopředseda – Viktor Vojtko
    • místopředseda – Jan Kuchař

Další členové poslaneckého klubu

• Vít Rakušan
• Jana Krutáková

Poslankyně Věra Kovářová

• Vladimír Balaš
• Milada Voborská
• Martin Exner
• Pavla Pivoňka Vaňková
• Josef Bernard
• Petr Liška
• Lucie Potůčková
• Jiří Hájek
• Tomáš Dubský

Poslanec Josef Bernard

• Martin Hájek
• Eliška Olšáková
• Tomáš Müller
• Petr Letocha
• Michael Rataj
• Michaela Šebelová
• Jan Berki
• Roman Bělor
• Josef Flek
• Hana Naiclerová
• Barbora Urbanová
• Petra Quittová
• Jarmila Levko
• Silvia Doušová

Senátorský klub Starostové a nezávislí

Vedení senátorského klubu

Předseda senátorského klubu Jan Sobotka

• Jan Sobotka, předseda klubu, zvolen za STAN
  • Jiří Drahoš, 1. místopředseda klubu, zvolen za STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Stranu zelených
  • Jiří Vosecký, 2. místopředseda klubu, zvolen za SLK a STAN

Další členové senátorského klubu

• Zbyněk Linhart, zvolen za STAN
• Michael Canov, zvolen za SLK a STAN
• Helena Pešatová, zvolena za STAN

Senátor Jiří Drahoš

• Hana Žáková, zvolena za STAN
• David Smoljak, zvolen za STAN, Piráty a TOP 09
• Marek Ošťádal, zvolen za STAN
• Miroslav Plevný, zvolen za STAN
• Ivo Trešl, zvolen za STAN
• Petr Štěpánek, zvolen za STAN
• Pavel Kárník, zvolen za STAN
• Karel Zitterbart, zvolen za STAN
• Miroslav Bárta, zvolen za STAN
• Ondřej Lochman, zvolen za STAN
• Miroslav Kroc, zvolen za STAN
• Lena Mlejnková, zvolena za SLK a STAN

Počtem 18 členů je senátorský klub Starostů a nezávislých ve volebním období 2022–2024 druhým nejpočetnějším klubem v horní parlamentní komoře.

Volební výsledky

Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010

Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013

Výsledky STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017

Výsledky koalice Piráti a Starostové ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021

Volby do Poslanecké sněmovny

V roce 2010 kandidovali členové STAN, kteří dříve kandidovali ve zrušených podzimních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2009 na kandidátce TOP 09, na níž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to Josef Cogan, Petr Gazdík, Stanislav Polčák, Václav Horáček, Jan Farský, Ludmila Bubeníková, Jiří Besser, Alena Hanáková a Luděk Jeništa. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který sdružoval 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec Milan Šťovíček.

V předčasných volbách v roce 2013 kandidovali zástupci STAN opět na kandidátce TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů a 26 poslaneckých mandátů. Z členů STANu získali mandát Petr Gazdík, který byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, Věra Kovářová a Stanislav Polčák. Zvolen byl také Jan Farský, člen SLK.

Protože byl v roce 2014 zvolen Stanislav Polčák do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal, mandát poslance připadl Martinu Plíškovi z TOP 09.

V roce 2017 kandidoval STAN po neúspěšném pokusu o spolupráci s KDU-ČSL poprvé jako samostatný subjekt, ovšem s podporou řady dalších subjektů, např. SLK, SNK ED, a řady nezávislých kandidátů. STAN nakonec těsným výsledkem uspěl a překonal uzavírací klauzuli se ziskem 5,18 % (262 157 hlasů). Starostové získali 6 mandátů: Jan Farský (Praha), Petr Gazdík (Zlínský kraj), Jana Krutáková (Jihomoravský kraj), Vít Rakušan a Věra Kovářová (oba Středočeský kraj), Martin Půta (Liberecký kraj). Martin Půta se 24. 11. 2017 vzdal poslaneckého mandátu a byl tak 29. 11. 2017 nahrazen Petrem Pávkem (Liberecký kraj).

Ve volbách v říjnu 2021 kandidovalo hnutí STAN v koalici s Českou pirátskou stranou a tradičně rovněž s podporou Starostů pro Liberecký kraj. Koalice získala 15,62 % hlasů, vlivem preferenčního hlasování se do Poslanecké sněmovny dostalo 33 kandidátů hnutí STAN a pouze 4 Piráti. Poslanecký klub Starostů a nezávislích se po volbách stal třetím nejsilnějším poslaneckým klubem ve sněmovně. Kandidátka Pirátů a Starostů drtivě zvítězila v hlasování zahraničních voličů, kde získala přes 50 % všech hlasů. V České republice byla koalice nejúspěšnější v Praze, v Libereckém kraji a ve Středočeském kraji.

Volby	Počet hlasů	Změna	Hlasy v %	Změna	Počet mandátů	Změna	Pozice
2010	Na kandidátce TOP 09 zvoleno za hnutí STAN: 9, z toho členů: 3				9/200	▬	vláda
2013	Na kandidátce TOP 09 zvoleno za hnutí STAN: 4, z toho členů: 3				3/200	▼ 6	opozice
2017	262 157	▬	5,18	▬	6/200	▲ 3	opozice
2021	V koalici s Piráty				33/200	▲ 27	vláda

Volby do Senátu

V roce 2014 uspěl dosavadní starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart (navržený STAN, 1. kolo 33,34 % hlasů, 2. kolo 71,43 % hlasů) zvítězil nad Jaroslavem Sykáčkem. Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolipsku Jiří Vosecký (navržený SLK, 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad Karlem Kapounem). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí.

V roce 2016 postoupili do druhého kola senátních voleb

• 3 kandidáti STAN – Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník) a Ivo Šanc (Kutná Hora),
• 1 kandidát SLK a STAN – Michael Canov (Liberec) a
• 3 kandidáti STAN a TOP 09 – Tomáš Czernin (Jičín), Jiří Holubář (Praha 10) a Jiří Růžička (Praha 6).

Z toho ve druhém kole byli zvoleni za senátory Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Michael Canov (Liberec), Tomáš Czernin (Jičín) a Jiří Růžička (Praha 6).

V roce 2018 byl nejprve v doplňovacích volbách v lednu zvolen v předčasných volbách na Trutnovsku za STAN Jan Sobotka. V řádných volbách bylo zvoleno 5 senátorů, které STAN nominoval: Miroslav Balatka (Sokolov), Zdeněk Hraba (Benešov), Hana Žáková (Třebíč), Mikuláš Bek (Brno-město) a už v 1. kole Jiří Drahoš (Praha 4). Uspěl také koaliční kandidát TOP 09 Herbert Pavera (Opava) a mandát obhájil člen senátorského klubu Leopold Sulovský (Ostrava-město) z hnutí Ostravak.

V roce 2019 byl v doplňovacích volbách zvolen do Senátu zvolen David Smoljak v obvodu Praha 9. Senátorský klub Starostů a nezávislých se tak stal nejsilnější v horní komoře.

V roce 2020 vyhráli Starostové a nezávislí senátní volby, když získali 11 mandátů (7 nových senátorů, všichni 4 dosavadní obhájili). Po odchodu 2 senátorů zvolených za TOP 09 má senátorský klub Starostové a nezávislí 24 členů a je druhým nejsilnějším klubem.

Po senátních volbách v roce 2022 došlo k úbytku počtu senátorů z 19 na 17. Mandát senátora neobhájili místopředseda senátu Jan Horník ani předseda Senátorského klubu STAN Petr Holeček, stejně jako další členové senátorského klubu Alena Dernerová a Václav Chaloupek. Mandát obhájil Jiří Růžička podporovaný STAN a také Michael Canov za SLK. Po volbách senátorský klub hnutí opustili Jiří Růžička a Zdeněk Hraba, oba přešli do klubu ODS a TOP 09.

Volby do Evropského parlamentu

V roce 2009 kandidovali Starostové a nezávislí spolu s Alternativou, což byla koalice stran Aktiv nezávislých občanů, Demokracie, Klub angažovaných nestraníků, Strana práce, Strana pro otevřenou společnost a Unie svobody – Demokratická unie. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 %, a nezískali tak žádný mandát.

V roce 2014 kandidovali zástupci STAN v koalici s TOP 09 a získali 15,95 %, tedy druhý nejvyšší počet hlasů. Ze 4 zvolených europoslanců byl zástupcem STAN jediný a sice místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

V roce 2019 kandidovali Starostové opět v koalici s TOP 09. Koalice získala 11,7 % a hnutí STAN obhájilo mandát Stanislava Polčáka.

V roce 2024 kandidovali Starostové společně se dvěma kandidáty ze Starostů pro Liberecký kraj. Získali 8,7 % a počet europoslanců jako jediná vládní strana navýšili. Dvěma nově zvolenými europoslanci se stala Danuše Nerudová a Jan Farský.

Volby do zastupitelstev krajů

V roce 2008 kandidoval předchůdce STAN s názvem Nezávislí starostové pro kraj a to pouze v některých krajích (Středočeský, Pardubický, Olomoucký). Subjekt byl úspěšný pouze ve Středočeském kraji, kde získal 4 mandáty.

V roce 2012 kandidovali zástupci STAN spolu s TOP 09 ve všech krajích. Koalice jako celek získala 6,63 % hlasů a 44 mandátů, z toho 25 mandátů získali kandidáti navržení STAN a 19 navržení TOP 09.

V roce 2016 získalo hnutí STAN se svými partnerskými uskupeními 9,90 % hlasů. Kandidátky STAN a partnerů získaly v těchto krajských volbách dohromady 74 mandátů.

V roce 2020 získalo hnutí STAN jako samostatná strana 40 mandátů (7 v Ústeckém, 6 ve Zlínském, 5 v Jihočeském, 4 v Pardubickém a 18 ve Středočeském kraji, kde volby vyhrálo), v uskupeních spolu s partnery získalo dalších 53 mandátů. Strana disponuje čtyřmi hejtmany, a to Martinem Půtou, Petrou Peckovou, Petrem Kulhánkem a Josefem Suchánkem.

Volby do zastupitelstev obcí

V roce 2010 kandidovali zástupci STAN společně se zástupci TOP 09, VPM, HOPB, NK, S.cz, SLK a rovněž SZ a US-DEU. Tyto strany, hnutí a sdružení společně získaly celkem 2 483 mandátů, z toho STAN samostatně 1 240 a 1243 v rámci spolupráce.

V roce 2014 získal STAN celkem 3 073 mandátů (Starostové a nezávislí 1 324 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 1 749 mandátů), tedy více než v při posledních volbách, a obsadili tak třetí příčku v pořadí stran ve volbách. Největší úspěchy měli ve Zlíně (32 % hlasů) a v Kolíně (64 % hlasů). Poprvé se dostali i do Zastupitelstva hlavního města Prahy se dvěma kandidáty: Janou Plamínkovou a Milošem Růžičkou, kteří kandidovali jako součást trojkoalice STAN, Zelených a KDU-ČSL.

V roce 2018 získal STAN celkem 3 808 mandátů (Starostové a nezávislí 1 584 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 2 224 mandátů), opět více než při posledních komunálních volbách, a nejvíce mandátů mezi politickými stranami a hnutími.

V roce 2022 získalo hnutí STAN celkem 1 854 mandátů (tj. 3 % z celkového počtu).

Loga strany

• 
  Logo v letech 2009–2017
• 
  Logo v letech 2017–2024
• 
  Logo od roku 2024

Kritika

Rada hlavního města Prahy, do které byli 15. listopadu 2018 zvoleni čtyři zástupci za Spojené síly pro Prahu (koalice STAN a TOP 09), byla obviněna opozicí z falšování výsledku tajného hlasování o rekonstrukci Libeňského mostu za půl miliardy korun, jež proběhlo na zasedání rady 29. dubna 2019. Podle předsedkyně klubu ODS Alexandry Udženije „Celá situace vypadá jako úmyslné falšování zápisu z úředního jednání.“ Podle Novinek.cz „Jak kdo hlasoval, je velmi důležité pro případné budoucí možné policejní stíhání... Pokud totiž nebude zřejmé, kdo přesně se hlasování zdržel, není možné ani zjistit, kdo byl pro, a policie nebude moci hnát případně radní k odpovědnosti za jejich rozhodnutí.“

Premiér Andrej Babiš v březnu 2021 kritizoval hnutí STAN za to, že prý „řeší jen příjmy pro starosty“.

Po vítězství ve volbách v roce 2021 poslali dárci na účet STAN přes tři miliony korun. Některé finanční dary přicházejí od subjektů, které ovládají firmy z Kypru. Hnutí STAN kritiku odmítlo s tím, že všechny dary jsou transparentní a všechny firmy, které je poslaly, platí daně v České republice. Vít Rakušan se zároveň ohradil proti tomu, že by hnutí za dary nabízelo jakoukoliv protislužbu. Následně bylo zjištěno, že jeden z podnikatelů, kteří zaslali hnutí příspěvek, je trestně stíhán. Na to hnutí STAN reagovalo navrácením všech darů firem, které mu přišly po volbách (celkem tak hnutí vrátilo více než tři miliony korun). Zástupci hnutí zdůraznili, že všechny dary byly přijaty v souladu se zákonem a k navrácení peněz přistoupili proto, aby neohrozili důvěru v hnutí a ve vládu. Hnutí na tuto kauzu reagovalo rovněž ukončením příjmání darů od právnických osob, k tomuto kroku přistoupilo jako první politické uskupení v Česku.

V roce 2022 čelilo hnutí STAN několika politickým aférám a skandálům.

Odkazy

Související články

• Piráti a Starostové

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Starostové a nezávislí na Wikimedia Commons
• Oficiální web STAN
• Poslanci STAN
• Senátoři STAN
• Starostové na jižní Moravě

Autoritní data	NKC: kv2010591791 VIAF: 124818354

Portály: Česko | Politika