Přeskočit na obsah

Volby do Knesetu 1999

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izrael

Izrael

Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael






Volby do 15. Knesetu se v Izraeli konaly 17. května 1999 současně s přímou volbou premiéra.

Souvislosti

[editovat | editovat zdroj]

Volby se konaly v době, kdy se jednání s palestinskými Araby nevedla. Přestože bylo schváleno Memorandum od Wye River, znepřátelilo jak levici (která tvrdila, že se mírový proces moc vleče), tak pravici (která byla nespokojená z územními ústupky). Aliance Likud-Gešer-Comet se rozpadla a část členů Likudu opustila stranu, aby založila Cherut - Národní hnutí a Stranu středu.

Netanjahuova vláda nakonec kvůli nespokojenosti ve straně, jejím štěpení a problémům při schvalování státního rozpočtu v lednu 1999 vyhlásila předčasné volby.

Ehud Barak zformoval před volbami alianci Jeden Izrael sestávající ze Strany práce a stran Gešer a Mejmad. Doufal tak, že tato středo-levicová aliance získá dostatek mandátů k vytvoření stabilní koalice.

strana hlasů % hlasů křesel na začátku
funkčního období
křesel na konci
funkčního období
Jeden Izrael[p 1] 670 484 20,2 % 26 0
Likud[p 2] 468 103 14,1 % 19 21
Šas 430 676 13,0 % 17 17
Merec 253 525 7,6 % 10 10
Jisra'el be-Alija[p 3] 171 705 5,1 % 6 4
Šinuj 167 748 5,0 % 6 6
Strana středu[p 2] 165 622 5,0 % 6 3
Národní náboženská strana 140 307 4,2 % 5 5
Sjednocený judaismus Tóry 125 741 3,7 % 5 5
Sjednocená arabská kandidátka[p 4] 114 810 3,4 % 5 2
Národní jednota[p 5] 100 181 3,0 % 4 0
Chadaš 87 022 2,6 % 3 3
Jisra'el Bejtejnu 5 86 153 2,6 % 4 0
Balad[p 6] 66 103 1,9 % 2 1
Am Echad 64 143 1,9 % 2 2
Neúspěšní 197 093 6,0 % - -
Celkem 3 309 416 100% 120 120
Strana práce-Mejmad[p 1][p 2] - - 0 25
Národní jednota-Jisra'el Bejtejnu[p 5] - - 0 7
Gešer[p 1] - - 0 2
Demokratická volba[p 3] - - 0 2
Arabská národní strana[p 4] - - 0 2
Cherut - Národní hnutí[p 5] - - 0 1
Progresivní národní aliance[p 4] - - 0 1
Ta'al[p 6] - - 0 1
Lev[p 2] - - 0 0
Nová cesta[p 2] - - 0 0

Poznámka: Jisra'el Bejtejnu získal jeden mandát po přepočítání hlasů,

Neúspěšní

[editovat | editovat zdroj]

Následující strany se zúčastnily voleb  ale nepřekročily 1 5% volební práh:

  • Pnina Rosenblum (44 953 - 1,3 %)
  • Power for Pensioners (37 525 - 1,1 %)
  • Ale Jarok (34 029 - 1,0 %)
  • Třetí cesta (26 290 - 0,7 %)
  • Zelení (13 292 - 0,4 %)
  • Tikva (7 366 - 0,2 %)
  • Strana Casino (6 540 0,1 %)
  • Lev la-Olim - (6 311 - 0,1 %)
  • Strana Negevu (4 324 - 0,1 %)
  • Comet (4 128 - 0,1 %)
  • Strana přirozeného práva (2 924 - 0,1 %)
  • Progresivní strana středu (2 797 0,1 %)
  • Organizace za demokratickou akci (2 151 - 0,1 %)
  • Nová arabská strana (2 042 - 0,1 %)
  • Spravedlnost pro všechny (1 257 - 0,04 %)
  • Morešet Avot (1 164 - 0,04 %)

Dvě strany se nejprve přihlásily ke kandidatuře ve volbách  ale před volebním dnem stáhli svou kandidaturu:

Patnáctý Kneset

[editovat | editovat zdroj]

Po výhře v premiérských volbách zformoval Ehud Barak 6. července 1999 v pořadí 28. izraelskou vládu. Jeho koalice zahrnovala Jeden Izrael, Šas, Merec, Jisra'el be-Alija, Stranu středu, Národní náboženskou stranu a Sjednocený judaismus Tóry. Zpočátku měla 16 ministrů, ale toto číslo se postupně dostalo až na 24. Avraham Burg byl jmenován předsedou Knesetu.

Sjednocený judaismus Tóry opustil koalici v září 1999 kvůli porušení šabatu. Vláda nakonec padla 10. prosince 2000, když Barak rezignoval kvůli probíhající druhé intifádě a říjnových nepokojích izraelských Arabů. Barak svolal nové premiérské volby, které však nakonec prohrál s Arielem Šaronem.

Šaron sestavil 7. března 2001 v pořadí 29. izraelskou vládu. Vytvořil vládu národní jednoty sestávající ze stran Likud, Strana práce-Meimad, Šas, Strany středu, Národní náboženské strany, Sjednoceného judaismu Tóry, Jisra'el be-Alija a Národní jednoty-Jisra'el Bejtejnu. Šaronova vláda měla 26 ministrů (později 29) a bylo nutné rozšířit ministerský stůl v Knesetu.

  1. a b c Jeden Izrael se rozdělil na Stranu práce-Meimad a Gešer.
  2. a b c d e Pět poslanců opustilo Stranu středu, Tři z nich založili stranu Nová cesta a dva z nich založili stranu Lev, která se ale bezprostředně poté sloučila s Likudem, Později dva ze tří poslanců  kteří založili Novou cestu  rezignovali na své mandáty a byli nahrazeni členy Strany středu a zbývající poslanec strany Nová cesta se připojil ke Straně práce-Mejmad.
  3. a b Dva poslanci opustili Jisra'el be-Alija a založili stranu Demokratická volba.
  4. a b c Tři poslanci opustili Sjednocenou arabskou kandidátku; dva z nich založili Arabskou národní stranu a jeden založil Národní jednotu - Národní progresivní alianci.
  5. a b c Cherut - Národní hnutí se oddělil od Národní jednoty  která se spojila s Jisra'el Bejtejnu.
  6. a b Ta'al se oddělil od strany Balad.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1999 na anglické Wikipedii.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • ARIAN, Asher; SHAMIR, Michal. The Elections in Israel, 1999. New York: SUNY Press, 2002. 297 s. Dostupné online. ISBN 978-0791453162. (anglicky) 
  • ELAZAR, Daniel Judah; MOLLOV, M. Benjamin. Israel at the polls, 1999. Londýn: Routledge, 2001. 344 s. Dostupné online. ISBN 978-0714681801. (anglicky) 
  • ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. 
  • ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy