Washingtonská dohoda
| Washingtonská dohoda | |
|---|---|
 Bosenský prezident Alija Izetbegović a chorvatský prezident Franjo Tuđman podepisují Washingtonskou dohodu | |
| Typ | Dohoda o příměří |
| Data | |
| Podepsáno | 18. března 1994 |
| Místo podepsání | Washington, D.C., USAVídeň, Rakousko |
| Strany | |
| Signatáři | |
| Podepsané země | |
| Obsah | |
| Jazyk | Bosenština Chorvatština |
Washingtonská dohoda (chorvatsky washingtonski sporazum; bosensky vašingtonski sporazum) byla dohoda o příměří mezi Republikou Bosna a Hercegovina a Chorvatskou republikou Herceg-Bosna, podepsaná 18. března 1994 ve Washingtonu, D.C.[1] Podepsali ji bosenský premiér Haris Silajdžić, chorvatský ministr zahraničí Mate Granić a prezident Herceg-Bosny Krešimir Zubak.
Podle dohody bylo spojené území držené chorvatskými a bosenskými (v té době bosňáckými) vládními silami rozděleno do deseti autonomních kantonů, čímž byla založena Federace Bosny a Hercegoviny a ukončena chorvatsko-bosňácká válka. Byl vybrán kantonální systém, aby zabránil dominanci jedné etnické skupiny nad jinou.[2]
Následně podepsaná Washingtonská rámcová dohoda měla za jeden z cílů vytvoření volné federace (či konfederace) mezi Chorvatskem a Federací Bosny a Hercegoviny.[3]
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Válka vypukla mezi Herceg-Bosnou, podporovanou Chorvatskem, a Republikou Bosna a Hercegovina, podporovanou bosenskými mudžahedíny[4] a chorvatskými obrannými silami. Trvala od 18. října 1992 do 23. února 1994[5] a je často považována za „válku ve válce“, protože byla součástí mnohem větší bosenské války. Boje se brzy rozšířily do střední Bosny a brzy do Hercegoviny, kde se v těchto oblastech odehrávala většina bojů.
Mezi lety 1992 a 1994 došlo k mnoha masakrům a zabíjením, jako etnické čistky v údolí Lašvy,[6] masakr v Trusině, masakr v Ahmići, zabíjení v Sovići a Doljani, masakr ve Vitezu, masakr v Mokronoge,[7][8] masakr v Grabovici, masakr v Uzdolu,[9] masakr ve Stupni Do, masakr v Križančevu,[10] masakr v Zenici, ostřelování Gornjiho Vakufu, masakr v Busovači a teroristický útok ve městě Stari Vitez. Bitvy, operace a obléhání byly v té době také běžné, jako bitva u Žepče, Bugojno, obléhání Mostaru, operace Neretva '93 a operace Tvigi 94.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Washington Agreement na anglické Wikipedii.
- ↑ BETHLEHEM, Daniel L.; WELLER, Marc. The 'Yugoslav' Crisis in International Law. [s.l.]: Cambridge University Press, 1997. (Cambridge International Documents Series; sv. 5). Dostupné online. ISBN 978-0-521-46304-1. S. liiv.
- ↑ Bosnia and Herzegovina. European Commissions. S. 1. Dostupné online.
- ↑ Lester H. Brune. Chronological History of U.S. Foreign Relations Volume III 1989-2000. [s.l.]: Routledge, 2003. Dostupné online. ISBN 9780415939171. S. 1247–1248.
- ↑ (IT-01-47) HADŽIHASANOVIĆ & KUBURA. The Prosecutor v. Enver Hadžihasanović and Amir Kubura [online]. Dostupné online.
- ↑ Bosnian War European history [1992–1995] [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 November 2021. (anglicky)
- ↑ Prosecutor v. Tihomir Blaškić Judgement [online]. International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. Dostupné online.
- ↑ HORVAT, Domagoj. The Secret of Mitigated Crimes. Feral Tribune. 7 March 1995. Dostupné online.
- ↑ LAWSON, Edward. Encyclopedia of Human Rights. [s.l.]: Taylor & Francis, 1996. ISBN 1-56032-362-0. Kapitola Human rights violations by Bosnian Croat Forces.
- ↑ Sefer Halilovic Case Information Sheet [online]. [cit. 2023-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Indictment Confirmed in the Case of Ibrahim Purić et al.. www.sudbih.gov.ba. Court of Bosnia and Herzegovina, 27 February 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 January 2022.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Federace Bosny a Hercegoviny
- Republika Bosna a Hercegovina
- Chorvatská republika Herceg-Bosna
- Chorvatsko-bosňácká válka
- Válka v Bosně a Hercegovině
- Daytonská dohoda
- Splitská dohoda