Osud
Vzhled
Ve výrocích
[editovat]- Dospěl jsem k přesvědčení, že služba státu sebou nese velkou část sebezapření a lhostejnosti k vlastnímu osudu.
J’ai acquis la conviction que l’exercice de l’Etat emportait une grande part d’abnégation et d’indifférence à son propre destin.[1]
— Bernard Cazeneuve - Charakter člověka je jeho osudem.[2]
— Hérakleitos - Kdo chce, toho osud vede, kdo nechce, toho osud vláčí.[3]
— (zlidovělé rčení stoiků) - Komise nemůže a ani nechce kontrolovat národní rozpočty. Pokud ale chceme brát náš společný osud v ekonomické a měnové unii vážně, pak musejí všichni členové dodržovat nastavená pravidla.[4]
— Olli Rehn (jako člen Evropské komise) - Na svém štěstí i neštěstí lidé s osudem spolupracují.[5]
— François de La Rochefoucauld - Není nebezpečnější člověk než ten, kterému je cizí vše lidské, který je lhostejný k osudu své vlasti, k osudu bližního, ke všemu, kromě osudu měďáků, které dává do oběhu.[6]
— Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin - Nevěřím v osud, který dopadá na člověka, ať dělá cokoli, ale věřím v osud, který na něj dopadne, nebude-li dělat nic.[7]
— Gilbert Keith Chesterton - Osud celé pospolitosti bude takový, jaký si ona pospolitost zaslouží.
Varianta: Osud lidí jako celku bude takový, jaký si zasluhují.[8]
— Albert Einstein - Osud divně míchá karty…[9]
— Karel Plíhal - Osud dštil svůj podivuhodný, mrholivý déšť.[8]
— Endre Ady - Osud je hloupý, ale je psán a možná že se koneckonců Pánbůh baví tím, že si píše do své velké kapsy hlouposti.[8]
— Jean Dutourd - Osud je příčinná spojitost věcí.[8]
— Zénón z Kitia - Osud je štědrý, ale nestálý.[8]
— Démokritos - Osud je vůl, to jste si všim. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho ohled.[8]
— Jan Werich - Osud je zaběhlý pes. Lehne si, když na něj dupneš.[8]
— Sándor Petőfi - Osud je zlomyslný jak stará babizna…[8]
— Elsa Trioletová - Osud se lísá k silným a násilníkům.[10]
— Stefan Zweig - Osud vykládá velké lži a veselý Stvořitel tančí po svém vlastním těle ve věčnosti.[11]
— Allen Ginsberg - Osud vynesl svůj ortel a proti jeho rozsudku není odvolání.[11]
— Antoine de Saint-Exupéry - Osud že nepřítel můj, to nechť mi postačí již.[11]
— Publius Ovidius Naso - To zlé ve svém osudu nikdo znát nemusí. To hezké ano, protože víra v to, že přijde, nám pak smutné chvíle pomáhá přežít. Copak není pravda, že každý mrak má stříbrný okraj?[12]
— Helena Růžičková - Žena, která je tak neobezřetná, že ji přistihli, zaslouží si svůj osud.[13]
— Honoré de Balzac
V dílech
[editovat]- Být či nebýt – to je oč tu běží: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy? […][14]
— William Shakespeare, Hamlet - Osud je jako písečná bouře, co bez ustání mění směr.[15]
— Haruki Murakami, Kafka na pobřeží
Lidová slovesnost
[editovat]- Osud hlavy hledá.[8]
— ruské přísloví - Osud není mračno, aby se přehnalo.[8]
— ruské přísloví
Reference
[editovat]- ↑ GRÉPINET, Mariana. Bernard Cazeneuve : l'Intérieur vu de l'intérieur. parismatch [online]. 2019-10-15 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 23.
- ↑ BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. Svazek 3, Antická filosofie. Praha : Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1994. (190 s.) (Vokno.) Dostupné online. ISBN 80-85239-26-4. Kapitola VI. Epikurejská a stoická škola, s. 135.
- ↑ SPENCEROVÁ, Tereza. Bruselské poučení z krize. literarky.cz [online]. 2010-04-23 [cit. 2011-02-21]. Dostupné online.
- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 289.
- ↑ Kaleidoskop. Str. 279.
- ↑ Kaleidoskop. Str. 261.
- ↑ 8,00 8,01 8,02 8,03 8,04 8,05 8,06 8,07 8,08 8,09 Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. S. 251.
- ↑ kytara.cz [cit. 2022-06-12]
- ↑ Kaleidoskop. Str. 216.
- ↑ 11,0 11,1 11,2 Abeceda moudrosti. S. 252.
- ↑ Kalendárium. ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2011-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Kaleidoskop. Str. 130.
- ↑ SHAKESPEARE, William. Hamlet. Překlad Martin Hilský. Praha : Knižní klub (2002), III. 1. Str. 66.
- ↑ MURAKAMI, Haruki. Kafka na pobřeží. Překlad Tomáš Jurkovič. 1. vyd. Praha : Odeon, 2006. 556 s. ISBN 80-207-1226-7.