Bakalarska Prace

Download as pdf or txt
Download as pdf or txt
You are on page 1of 61

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

FAKULTA PEDAGOGICKÁ
KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY

POLICEJNÍ SLANG – ANALÝZA SOCIOLEKTU


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Barbora Höllová
Český jazyk se zaměřením na vzdělávání

Vedoucí práce: PaedDr. Jitka Málková, Ph.D.


Plzeň 2022
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně
s použitím uvedené literatury a zdrojů informací.

V Plzni 30. března 2022

...................................................
vlastnoruční podpis
Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce PaedDr. Jitce Málkové, Ph.D.
za podporu a vstřícnost při psaní bakalářské práce a samozřejmě za užitečné rady,
konzultace a odborné vedení této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům,
kteří si našli čas a poskytli mi cenný jazykový materiál k analýze. Velké díky patří bývalému
policistovi Zdeňku Kopeckému a domažlickému policistovi Petru Šerlovskému, bez jejichž
pomoci a odborných rad bych se neobešla.
OBSAH

1 ÚVOD .............................................................................................................................................. 3
2 METODIKA A CÍLE............................................................................................................................... 4
3 TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................................. 6
3.1 STRATIFIKACE NÁRODNÍHO JAZYKA ................................................................................................ 6
3.1.1 Strukturní útvary národního jazyka ........................................................................... 7
3.1.1.1 Spisovný jazyk .................................................................................................................. 7
3.1.1.2 Obecná čeština ................................................................................................................. 8
3.1.1.3 Dialekt a interdialekt ........................................................................................................ 8
3.1.2 Nestrukturní útvary ................................................................................................... 9
3.1.2.1 Sociolekt ........................................................................................................................... 9
3.1.2.2 Argot ................................................................................................................................ 9
3.1.2.3 Profesní mluva ............................................................................................................... 10
3.2 SLANG ................................................................................................................................... 11
3.3 POLICIE ČR ............................................................................................................................. 13
3.3.1 Legislativa ................................................................................................................ 13
3.3.2 Integrovaný záchranný systém ................................................................................ 15
3.4 ZPŮSOBY TVOŘENÍ SLANGOVÝCH VÝRAZŮ ..................................................................................... 16
3.5 POSTUPY TRANSFORMAČNÍ ........................................................................................................ 16
3.5.1 Odvozování .............................................................................................................. 16
3.5.1.1 Odvozená podstatná jména ........................................................................................... 16
3.5.1.2 Odvozená slovesa........................................................................................................... 17
3.5.1.3 Odvozená přídavná jména ............................................................................................. 17
3.5.2 Skládání.................................................................................................................... 17
3.5.3 Zkracování................................................................................................................ 18
3.5.4 Mechanické krácení ................................................................................................. 18
3.5.5 Překrucování ............................................................................................................ 18
3.5.6 Univerbizace ............................................................................................................ 18
3.6 POSTUPY TRANSPOZIČNÍ............................................................................................................ 19
3.6.1 Metaforizace............................................................................................................ 19
3.6.2 Metonymizace ......................................................................................................... 19
3.6.3 Víceslovná pojmenování .......................................................................................... 19
3.6.4 Přejímání z cizích jazyků .......................................................................................... 19
4 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................................. 21
4.1 KOMUNIKACE POLICISTŮ ........................................................................................................... 21
4.2 VZTAH POLICEJNÍHO A VOJENSKÉHO SLANGU ................................................................................ 23
4.3 VZTAH POLICEJNÍHO A KRIMINÁLNÍHO SLANGU .............................................................................. 25
4.4 SÉMANTICKÉ KRITÉRIUM ........................................................................................................... 27
4.4.1 Názvy nástrojů a pomůcek ...................................................................................... 27
4.4.2 Názvy osob............................................................................................................... 27
4.4.3 Názvy pracovních činností, dějů a jejich výsledků ................................................... 27
4.4.4 Názvy objektů a pracovišť........................................................................................ 28
4.4.5 Názvy jiné................................................................................................................. 28
4.5 SLOVNĚDRUHOVÉ KRITÉRIUM..................................................................................................... 29
4.5.1 Substantiva .............................................................................................................. 29
4.5.2 Adjektiva .................................................................................................................. 29
4.5.3 Verba ....................................................................................................................... 29
4.6 ONOMAZIOLOGICKÉ KRITÉRIUM ................................................................................................. 30
4.6.1 Derivace sufixální ..................................................................................................... 30

1
OBSAH

4.6.2 Derivace konverzní .................................................................................................. 30


4.6.3 Kompozice ............................................................................................................... 30
4.6.4 Univerbizace ............................................................................................................ 30
4.6.5 Abreviace ................................................................................................................. 30
4.6.6 Mechanické krácení ................................................................................................. 30
4.6.7 Metaforizace............................................................................................................ 31
4.6.8 Metonymizace ......................................................................................................... 31
4.6.9 Přejímání slov z cizích jazyků ................................................................................... 31
4.7 STRUKTURA POJMENOVÁNÍ ....................................................................................................... 32
4.7.1 Jednoslovné výrazy .................................................................................................. 32
4.7.2 Víceslovné výrazy..................................................................................................... 32
5 SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ .......................................................................................................... 33
5.1 USPOŘÁDÁNÍ SLOVNÍKU ............................................................................................................ 33
5.2 SLOVNÍK ................................................................................................................................. 33
6 ZÁVĚR............................................................................................................................................ 52
7 RESUMÉ ......................................................................................................................................... 55
8 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................................................ 56

2
ÚVOD

1 ÚVOD

V televizním vysílání se stále častěji setkáváme s pořady, které divákům přibližují


práci a zázemí Policie ČR. Na jedné straně stojí relace mapující policejní zásahy
při zločinech inspirovaných skutečnými příběhy. Na straně druhé sledujeme fikční seriálová
zpracování, která nabízí mnoho akcí a napětí. Ačkoliv se tyto dva koncepty značně odlišují,
jedno mají společné – nabízejí nám jako divákům určité představy o policejní činnosti. Není
výjimkou, že se při sledování těchto pořadů setkáváme s výrazy, které neznáme
nebo bychom je v takovém prostředí nečekali.

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou policejního slangu. Je to pro mne


téma poněkud neznámé a zastřené, ale protože mám v rodině a mezi přáteli několik
příslušníků Policie ČR a často slýchám o jejich práci, o které vypráví s nadšením, rozhodla
jsem se, že bych sama do tohoto prostředí ráda pronikla. Policejní oblast mě svým způsobem
lákala již od dětství, ale vzhledem k tomu, že jsem nikdy nebyla příliš fyzicky zdatná, věděla
jsem, že tato cesta nebude ta pravá. Studium českého jazyka nabízí možnost zaměřit se
na výzkum tohoto prostředí z jiného, ale velice zajímavého hlediska – lexikologického.

Policejnímu slangu není věnována žádná rozsáhlá publikace, jež by problematiku


přiblížila, a ani větší pozornost si tato oblast nevysloužila. Příčin může být hned několik,
ale podle mého názoru je nejvíce pravděpodobné, že se příslušníci Policie ČR profilují
do skupiny, která se snaží chránit své dorozumívací prostředky s funkcí ochrannou. Sama
jsem se o tom přesvědčila, když jsem byla právě z tohoto důvodu několikrát odmítnuta s tím,
že mi policisté nemohou některé výrazy poskytnout. O to zajímavější byla práce
s respondenty, kteří byli ochotni pomoci se sběrem jazykového materiálu. Slangové výrazy
jsem získávala prostřednictvím dotazníků, rozhovorů a také bádáním na různých diskuzních
fórech.

3
METODIKA A CÍLE

2 METODIKA A CÍLE

Při shromažďování výrazů jsem oslovila několik příslušníků Policie České republiky,
a to hned z několika věkových kategorií pro různorodost nasbíraného jazykového materiálu.
Rozhovor jsem vedla s pěti respondenty, vždy jen s muži, kteří mi poskytli nejen používané
slangové výrazy, ale snažili se mi přiblížit svou práci komplexně. Zhruba 30 respondentů
jsem oslovila prostřednictvím dotazníkového šetření.

Získané výrazy jsem porovnala s výrazy v diplomové práci Jany Přikrylové1,


která byla napsána roku 2012 a na základě srovnání jsem zjistila, že jádro slovní zásoby
zůstává stejné, přesto se objevují nové výrazy, které jsou mnohdy postavené na slovních
hříčkách, výjimkou nejsou ani neologismy.

Jazykový materiál, který by byl vhodný pro následnou jazykovou analýzu a sestavení
reprezentativního slovníku, jsem získávala v období od července 2021 do října 2021.
Veškeré výrazy jsem získala z různých koutů České republiky, ale největší část pochází
z Plzeňského kraje. Celkem se podařilo nasbírat přibližně 190 výrazů, včetně užívaných
frází.

Následně byla provedena jazyková analýza. Při koncipování práce jsem stanovila
několik hypotéz. První hypotéza, ačkoliv zřejmá, se týká převládajících složek v jazykovém
materiálu. Domnívám se, že v načerpaném jazykovém materiálu budou převažujícím
slovním druhem substantiva, která budou často expresivně zabarvená. Převažovat budou
jednoznačně jednoslovné výrazy, neboť si můžeme všimnout, že pojmy jsou zkracovány
pro rychlejší dorozumívání, což souvisí s univerbizací jako projevem jazykové ekonomie.
Převažující onomaziologický postup pravděpodobně bude derivace. Pracuji také s druhou
hypotézou – ačkoliv bychom to očekávali, tak policejní slang nevychází z vojenského slangu
v takové míře, jak tomu bylo v minulém století a má málo společného s kriminálním
slangem, ačkoliv si jsou tato dvě prostředí poměrně blízká. Zároveň jsem se ve své třetí
hypotéze zaměřila na krátké porovnání mluvy policistů České republiky a dalších členů
Integrovaného záchranného systému, abych zjistila, jestli se objevují nějaké společné rysy
nebo výrazy, které se používají pro komunikaci mezi jednotlivými službami. Očekávám,
že by některé pojmy mohly být společné pro policisty a hasiče, protože jejich práce je
podle mého úsudku bližší než např. se záchrannou službou.

1
PŘIKRYLOVÁ, J. K současnému policejnímu slangu. 2012.

4
METODIKA A CÍLE

Cílem této práce je představit pestrou škálu jazykových prostředků využívaných


příslušníky Policie České republiky ke komunikaci, která je v jejich práci důležitou součástí,
protože mnohdy zachraňuje životy.

5
TEORETICKÁ ČÁST

3 TEORETICKÁ ČÁST

3.1 STRATIFIKACE NÁRODNÍHO JAZYKA

Český jazyk řadíme do rodiny indoevropských jazyků, mezi které patří jazyky
germánské, románské, keltské, baltské, řečtina, albánština a samozřejmě jazyky slovanské.
Tyto jazyky dále dělíme na západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské.
Indoevropské jazyky zahrnují také indický jazyk, íránské jazyky nebo arménštinu.2 Kromě
toho, že český národní jazyk řadíme mezi indoevropské jazyky, tak patří také mezi
slovanské, konkrétně západoslovanské jazyky, společně s polštinou nebo slovenštinou.
Mimo jiné přísluší k jazykům flexivním, které jsou charakterizované ohýbáním.

Český národní jazyk je jazyk obyvatel na území Čech, Moravy a Slezska, ale také
příslušníků národa, kteří žijí v zahraničí. Představuje široké spektrum jazykových
prostředků, na které můžeme pohlížet z různých aspektů.3

Josef Václav Bečka chápe pojetí národního jazyka jako útvar, jenž je národu
společný, ale není jednotný, protože je dále rozvrstven na jazyk lidový a spisovný. Lidový
jazyk představuje útvar zahrnující jednotlivá nářečí, jejichž rozdíly se stírají,
a právě díky takovému procesu vznikají útvary nadnářeční. Z lidového jazyka se postupně
vyvinula spisovná podoba češtiny pro potřeby vyjádření vyšších společenských potřeb.4

Jan Chloupek vymezuje termín národní jazyk jako: „soubor jazykových útvarů,
které využívají příslušníci jednoho národa s cílem dorozumívat se mezi sebou. Jednotlivé
jazykové útvary si jsou navzájem blízké, působí na sebe a podléhají společenským
tendencím.“5 Jazyk podléhá nejen společenským tendencím, ale také celkovému vývoji
společnosti – oba tyto faktory jsou podmíněny politickou, kulturní i ekonomickou situací.

Marie Čechová v publikaci Současná česká stylistika definuje národní jazyk


jako: „soubor integrovaných výrazových prostředků vymezený územně, uvnitř
diferencovaný funkčně a teritoriálně, stratifikovaný sociálně.“ Je potřeba si uvědomit,
že s pojmem národní jazyk nepracuje pouze jazykověda, jak bychom mohli očekávat,
protože národním jazykem se zabývají také společenskovědní obory.6 Takovým oborem
může být sociologie, která se zaměřuje na význam jazyka a řeči ve společnosti, ale také

2
ČECHOVÁ, M. Čeština – řeč a jazyk. 2000, s. 28.
3
Tamtéž, s. 20, 27.
4
BEČKA, J. Česká stylistika. 1992, s. 8, 9.
5
CHLOUPEK, J. Aspekty dialektu. 1971, s. 10.
6
ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 2003, s. 45.

6
TEORETICKÁ ČÁST

v průběhu historického vývoje, zkoumá primární vztahy a sociální jevy nebo okolnosti, které
jazyk formují.

Národní jazyk zahrnuje všechny podoby jazyka, které se v mluvě využívají, tedy
spisovný jazyk, obecnou češtinu, nářečí, slangy, argot. Všechny výše zmíněné útvary mají
svou normu, tj. ustálená jazyková pravidla a prostředky užívání. Na rozdíl od spisovného
jazyka nemají ostatní útvary normu kodifikovanou, tedy zanesenou ve slovnících,
mluvnicích, pravidlech českého pravopisu a pravidlech české výslovnosti. Kodifikace se
na rozdíl od normy nemění, je stálá v čase.7

Jednotlivé formy národního jazyka jsou tvořeny buď úplnou jazykovou strukturou
(strukturní útvary), nebo nemají vlastní strukturu v jazykových vrstvách (nestrukturní
útvary, popř. poloútvary). Mezi strukturní útvary patří spisovná čeština, obecná čeština,
dialekty a interdialekty. Tyto útvary můžeme dále dělit na standardní (spisovná čeština)
a nestandardní (obecná čeština, dialekty, interdialekty). Nestrukturní útvary zahrnují slang
a argot, které souhrnně můžeme označit jako sociolekt.8

3.1.1 STRUKTURNÍ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA

3.1.1.1 Spisovný jazyk

Spisovný jazyk je základní útvar národního jazyka. Tento útvar je charakterizován


oficiálností, neosobností, nezúčastněností, ale především vystupuje jako útvar prestižní,
což souvisí s reprezentativní funkcí. Tento útvar aktivně užívají příslušníci národa, kteří se
vědomě snaží o spisovný a kultivovaný projev. Český spisovný jazyk zahrnuje jazykové
prostředky, které se vyvíjí v závislosti na potřebách společnosti.9 Aktivní užívání spisovného
jazyka je typické a žádoucí při úředních stycích, v médiích, a to ve všech podobách,
nebo i ve školství, kde se spisovný jazyk nejen užívá, ale také vyučuje.

Spisovný jazyk je používán v mnohých oblastech našeho života. V hovorové češtině,


tedy v mluvené podobě spisovného jazyka, se mohou vyskytovat prvky obecné češtiny
nebo jiných útvarů. A právě v rámci spisovného jazyka se setkáváme s prostředky,
dle kterých rozlišujeme, zda hovoříme o češtině hovorové, neutrální či knižní. V mluvené

7
ČECHOVÁ, M. Čeština – řeč a jazyk. 2000, s. 24, 25.
8
KRČMOVÁ, M., CHLOUPEK J.: NÁRODNÍ JAZYK. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová
(eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NÁRODNÍ JAZYK.
9
ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 2003, s. 45, 46.

7
TEORETICKÁ ČÁST

podobě spisovného jazyka se mísí prvky nespisovné a neutrální slovní zásoby a mnohdy
může aktivní užití spisovného jazyka znít nepřirozeně.10

3.1.1.2 Obecná čeština

Obecná čeština vystupuje na území Čech a západní Moravy jako tzv. „třetí standard“.
Tento útvar řadíme mezi nespisovné útvary. Obecná čeština se vyvíjela ze středočeského
nářečí, ale postupně ztratila tyto interdialektické charakteristiky a začala pronikat i do jiných
oblastí, jako je např. beletrie.11 Obecná čeština není vázaná normou, a proto dochází
k rychlejšímu vývoji než v kterékoliv jiné vrstvě. S tímto rychlým vývojem souvisí postupné
pronikání lexika z roviny obecné češtiny do roviny spisovného jazyka. Dnes již vnímáme
tento posun také mezi slangem a obecnou češtinou.

3.1.1.3 Dialekt a interdialekt

Dialekt je jeden z útvarů národního jazyka a je vymezen především regionálně.


Dialekt, jinak také řečeno nářečí, je útvar, který s vývojem jazyka postupně zaniká a udržuje
se především na venkově. Největšími centry, ve kterých je nářečí silně zakotveno, jsou
regiony na Moravě. V takovém kontextu mluvíme o nářečí lašském (slezské) vyskytující se
na severovýchodní Moravě a ve Slezsku, moravskoslovenském na jihovýchodní Moravě
a hanáckém v oblasti střední Moravy. Nejvíce se nářečí projevuje v mluvené podobě jazyka,
v běžné komunikaci. Na území Čech se s nářečími setkáváme ojediněle v oblastech
středních, jihozápadních a severovýchodních Čech.12

Jedním z nejznámějších dialektů je chodské nářečí, které získalo svůj název


dle oblasti Chodska, která zahrnuje několik tradičních chodských vesnic a měst – Klenčí pod
Čerchovem, Postřekov, Chodov, Domažlice, Mrákov, Stráž, Draženov. Obcí a měst,
které do tohoto regionu řadíme, je ale celá řada. Pro chodské nářečí se vžil název bulačina,
což je název odvozen od velice užívaného verba bul, které je dnešním infinitivem slovesa
být. Ačkoliv je chodské nářečí známé téměř po celé republice, stejně jako celá řada dalších
dialektů, postupně i chodské zaniká.

Interdialekt je definován jako konečná fáze dialektu, která ztrácí své kvality.
Ačkoliv nacházíme mnoho rozdílných rysů mezi dialektem a interdialektem, jedno mají

10
ČECHOVÁ, M. Čeština – řeč a jazyk. 2000, s. 24.
11
ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 2003, s. 51.
12
ČECHOVÁ, M. Čeština – řeč a jazyk. 2000, s. 25.

8
TEORETICKÁ ČÁST

společné, a sice region, ve kterém se vyskytují. S interdialekty se nejvíce setkáváme


na východní a střední Moravě.13

3.1.2 NESTRUKTURNÍ ÚTVARY

3.1.2.1 Sociolekt

Sociolekt je nestrukturní útvar často ztotožňován s pojmem slang, popřípadě sociální


nářečí, ale jeho užití by mělo být vnímáno jako nadřazený pojem pro slang a argot.
Jednotlivé jazykové prostředky v rámci sociolektu nazýváme sociolektismy, které dále
dělíme na profesionalismy a slangismy. Sociolekt vznikl z potřeby uživatelů jazyka spojovat
se do sociálních skupin vytvářejících si nové formy jazyka, které jsou srozumitelné primárně
pro členy skupiny.14

3.1.2.2 Argot

Argot byl v minulosti označován jako hantýrka nebo žargon. Jedná se o jazykový
útvar charakteristický pro skupiny sociálně izolované nebo společensky vyčleněné.
Na území Čech se můžeme setkat s argotem tzv. „pražské galerky“, na Moravě je všeobecně
známá „brněnská plotňáčtina“, jejíž název vzešel z názvu Plotní ulice, kde se setkávali
představitelé tohoto argotu. Od počátku se argot, stejně jako dialekty, promítal v mluvené
podobě jazyka, ale existují důkazy o užívání různých znaků a obrázkových písmen,
které byly s argotem ztotožňovány.15

V argotu se projevuje značný vliv romštiny, světštiny (komedianti s pouťovými


atrakcemi, pro které je utajovací funkce mluvy stále primární) a dalších prvků, které z argotu
vytvářejí poměrně expresivní útvar. Nejčastěji se setkáváme s definicí, že hlavní funkcí
argotu je především nesrozumitelnost pro okolí, ale nyní je tato funkce potlačována,
neboť se celá řada výrazů dostává i do jiných útvarů národního jazyka.16

Miloslav Vondráček vyvozuje ve sborníku své závěry pro definici argotu:


„Synchronně nelze argot definovat jako sociální dialekt, ale výhradně jako funkční
subsystém jazyka: jako soubor jazykových prostředků, jehož základní funkcí je skrýt

13
ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 2003, s. 50.
14
HUBÁČEK J., KRČMOVÁ M. (2017): SOCIOLEKT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová
(eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SOCIOLEKT.
15
ČECHOVÁ, M. Čeština – řeč a jazyk. 2000, s. 26.
16
Tamtéž

9
TEORETICKÁ ČÁST

před nežádoucím adresátem smysl sdělení. V tomto směru je tedy argot výrazně bližší
profesní mluvě než slangu.“17

3.1.2.3 Profesní mluva

Profesní mluva je dalším nestrukturním útvarem, který je vymezován pro prostředí


spjaté s určitou profesí. Je to útvar nestálý, proměnlivý a je charakterizován užíváním
typických jazykových prostředků, které jsou pro dané prostředí příznačné. Většinou se jedná
o nespisovné výrazy směřující k odborné terminologii aktivně užívané v komunikaci,
a proto musí být jednoznačné a srozumitelné pro všechny členy skupiny.18 Velice známá je
profesní mluva lékařů, herců, železničářů nebo myslivců. S těmito oblastmi jsou spojené
užívané jazykové prostředky, tzv. profesionalismy, které musí být nejen jednoznačné,
ale také často jednoslovné, pro jejich jednodušší užití. Na rozdíl od slangových výrazů,
nebývají profesionalismy expresivní, což souvisí s blízkostí k odborné terminologii.

17
Slang a argot: sborník přednášek z 8. konference o slangu a argotu konané v Plzni ve dnech 26.-27. února
2008. V Plzni: Pedagogická fakulta ZČU. 2008., s. 28.
18
ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 2003, s. 53, 54.

10
TEORETICKÁ ČÁST

3.2 SLANG

Slang patří mezi nespisovné útvary a jeho specifickými rysy se zabývá sociální
dialektologie snažící se o co nejpřesnější definici samotného pojmu, ale především
o výklad základních znaků. Vymezení pojmu slang je složitá disciplína, což dokazuje i fakt,
že pro pojem se vžilo mnoho dalších synonymních výrazů – sociální nářečí, společenské
nářečí, společenská mluva apod. Jednotlivé výrazy jsou používány pro označení
již pojmenovaného, ale projevuje se zde snaha o jazykovou hravost a jedinečnost.19

Pro definici slangu je podstatné prostředí, ve kterém se slang vyskytuje. Podle tohoto
kritéria rozlišujeme slang profesní a zájmový. Slang profesní je charakteristický
pro pracovní prostředí na konkrétním místě. Pro potřeby této oblasti předpokládáme,
že výrazy budou jasné a stručné, aby nedocházelo k nedorozumění a nesrozumitelnosti,
a zároveň zde najdeme méně expresivních výrazů. Expresivnost a jazyková hra bude naopak
typická pro zájmový slang, který je založen na emocionalitě a osobitém přístupu.20

Pro profesní slang jsou příznačné termíny, jež jsou motivovány pojmenovávací
potřebou. Zájmový slang je plný synonymních výrazů, které jsou motivovány vztahem
ke skutečnosti. Projevuje se zde úsilí skupiny vytvářet nová, originální a vtipná
pojmenování, včetně užití metaforických vyjádření. Obě tato pojetí mají neostrou hranici,
která může být překročena, protože i v rámci profesní mluvy se mohou objevovat výrazy
pojmenovávající různé prostředky a nástroje, s kterými přijdou členové skupiny do kontaktu
a mají k nim blízký vztah. Výsledkem tedy je, že výrazy těchto povah mohou volně
přecházet mezi útvary.21

Jaroslav Suk definuje slang jako: „mluvu skupinovou, mající zvláštní lexikální
rejstřík, označující především předměty, osoby, jevy atd. pro život mimo skupinu netypické,
sloužící pro komunikaci uvnitř skupiny a často i k vydělení dané skupiny od ostatní
společnosti, tedy mající funkci integrující.“22 Rozlišujeme celou řadu zájmových
i profesních slangů, které se navzájem od sebe v rámci svých utváření příliš neliší. Při tvoření
nových slov existují postupy přinášející nové, z počátku velice expresivní slangismy,
které postupně svou expresivitu ztrácí.

19
HUBÁČEK, J. Malý slovník českých slangů. 1988, s. 6.
20
Tamtéž, s. 7–9.
21
KŘÍSTEK, V. Poznámky k problematice argotu a slangů. In: Slovo a slovesnost, ročník 34 (1973), číslo 1,
s. 98–103.
22
SUK, J. Několik slangových slovníků: současný český kriminální slang, slang chartistů, slang
profesionálních řidičů, slang teplárenských zaměstnanců, vojenský slang. 1993, s. 8–9.

11
TEORETICKÁ ČÁST

Problematikou slangu se zabýval také Jaroslav Hubáček, jenž původ slova slang
klade do 18. století do oblasti dnešní Anglie. Slovo pravděpodobně vychází z anglického
označení s’language, což původně byl výraz pro vulgární jazyk. Existují ale další úvahy
o původu odkazující nás také na cizí vlivy, jako je např. cikánština nebo norština.
Jak už bylo řečeno, slang je příznačný pro různá prostředí a každé prostředí má svou vlastní
terminologii, s kterou pracuje.23

Na slang můžeme pohlížet ze dvou hledisek. Pro hledisko jazykové je příznačná


nespisovnost, jednoznačnost, stručnost, správnost, využívání onomaziologických postupů
při jejich tvoření a systémovost. Při tvoření slangových výrazů se setkáváme také s pojmem
univerbizace, což je proces hrající důležitou roli v pokusu o tzv. jazykovou ekonomii.24
Hledisko mimojazykové je reprezentováno uzavřeností prostředí, což souvisí se stálostí
a stabilitou používaných jazykových prostředků, zvyklostí a rychlostí vývoje. Patří sem také
různorodost skupiny.25

V rámci slangu rozlišujeme slangismy, profesionalismy (sociolektismy)


a interslangismy. Pokud tyto termíny mezi sebou porovnáme, zjistíme, že slangismy se
na rozdíl od profesionalismů jeví jako nespisovné, příznakové a expresivně vyjádřené. Jsou
to výrazy zohledňující vztah mluvčího ke skutečnosti. Slangismy jsou typické pro kolektiv
většinou mladých lidí, kteří mají společný zájem a spojitost s prostředím. Příkladem může
být slang studentský (propadnout: rupnout, dostat padáka, kopačky) nebo hudebnický (lesní
roh: kikstrouba, kropáč, konev). Interslangismy jsou výrazy, které ztratily vazbu na původní
slang a přecházejí do všeobecné roviny (klikař – člověk mající štěstí, zařadit zpátečku –
ustoupit, klamat tělem – odvádět). Profesionalismy jsou charakteristické snahou o jazykovou
ekonomii a jednoduchostí při použití v běžné komunikaci. Omezeně se objevují synonymní
řady a vznik výrazů je motivován potřebou pojmové diferenciace (rybník klesá – vypouští
se, zimuje – je přes zimu vypuštěn). Mezi profesionalismy v dnešní době řadíme i pojmy
vznikající v ještě poměrně nových, mladých oborech.26

23
HUBÁČEK, J. O českých slanzích. 1979, s. 9.
24
Tamtéž s. 19.
25
Tamtéž s. 26.
26
HUBÁČEK, J., KRČMOVÁ, M. (2017): SOCIOLEKT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová
(eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SOCIOLEKT.

12
TEORETICKÁ ČÁST

3.3 POLICIE ČR

3.3.1 LEGISLATIVA

Z hlediska legislativy je Policie České republiky definována jako jednotný ozbrojený


bezpečnostní sbor, jehož primární funkce je sloužit veřejnosti. Primárním dokumentem,
kterým jsou vymezena práva a povinnosti příslušníků Policie České republiky, je
Zákon o Policii České republiky (také zákon č. 273/2008 Sb.), jenž je členěn do čtyř částí
s celkovými patnácti hlavami. V první hlavě zákona se o Policii ČR dále dozvídáme: „Jejím
úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti,
plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úsek vnitřního pořádku a bezpečnosti
svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními
smlouvami, které jsou součástí právního řádu.“

Policie České republiky spadá pod ministerstvo vnitra poskytující předpoklady


pro náležité plnění úkolů. Pod policii spadají jednotlivé útvary, včetně policejního prezidia,
které je řízeno policejním prezidentem. Patří sem ale také útvary policie s celostátní
působností, krajská ředitelství policie a útvary zřízené v rámci krajského ředitelství.

Analyzovat celý zákon o Policii ČR by bylo velice obtížné, přesto bychom vyzdvihli
několik důležitých bodů. S prací policistů je spjata řada povinností, mezi které patří
zdvořilost, iniciativa, přiměřenost postupu, poučování, ale také prokazování příslušnosti,
a to prostřednictvím služebního stejnokroje, průkazu nebo odznaku, jenž je dále doplněn
o identifikační číslo. Policisté také úzce spolupracují s ozbrojenými silami, bezpečnostními
sbory a dalšími orgány veřejné správy.

Vzhledem k tomu, že se v praktické části zabýváme výrazy týkající se také


donucovacích prostředku, je vhodné, abychom se na tuto část zákona podívali blíže.
V určitých případech je policista oprávněn použít zbraně či jiných donucovacích prostředků,
pokud situace jinak nedovolí. Policisté tedy mohou využívat slzotvorných, elektrických
prostředků, obušků, vrhacích prostředků, jež mohou, ale nemusí mít povahu střelné zbraně,
služebního psa, úderu střelnou zbraní, pout nebo prostředku, který neumožňuje prostorovou
orientaci. Mezi donucovací prostředky patří i samotné využití těla při hmatech, chvatech,
kopech a úderech.27

27
Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR.

13
TEORETICKÁ ČÁST

Je samozřejmé, že sbor sloužící veřejnosti, by měl dodržovat určitý etický kodex.


Jak už jsme zmínili, hlavním cílem Policie České republiky je chránit bezpečnost a dohlížet
na pořádek ve společnosti. To ale není jediný úkol. Je potřeba prosazovat zákonnost a chránit
práva a svobodu osob. Každý příslušník by měl nést odpovědnost za své činy, měl by se
chovat bezúhonně jak ve službě, tak mimo ni a reprezentovat Policii ČR ve všech ohledech
svého konání.28

Vzhledem k tomu, že se práce zabývá policejním slangem, který byl získán v oblasti
Plzeňského kraje, považujeme za důležité představit specifika Krajského ředitelství policie
právě této oblasti. V České republice je zřízeno 14 krajských ředitelství policie, což souvisí
s územním rozdělením republiky na 14 samosprávných krajů. Krajské ředitelství vede
krajský ředitel. Personální odbory, odbor vnitřní kontroly a integrované operační středisko
podléhají ředitelství. Ve sféře ředitelství navíc fungují kriminální policie a vyšetřování,
pořádková služba, dopravní a cizinecká policie a služba policie pro zbraně a bezpečnostní
materiál.29 Plzeňský kraj je rozdělen do sedmi okresů: Plzeň–město, Plzeň–jih, Plzeň–sever,
Rokycany, Klatovy, Domažlice, Tachov. Přímo v Plzni bylo vybudováno Městské ředitelství
policie a pro Plzeň–jih a Plzeň–sever byl vytvořen územní odbor Plzeň–venkov.30

28
Policie České republiky: Police of the Czech Republic. 2017, s. 12.
29
Tamtéž, s. 86.
30
Tamtéž, s. 100.

14
TEORETICKÁ ČÁST

3.3.2 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Integrovaný záchranný systém je definován dle Zákona č. 239/2000 Sb. jako:


„koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění
záchranných a likvidačních prací.“ Tato definice postačí pro vymezení primárního významu,
ale vymezení pojmu je mnohem komplexnější. Mezi základní složky IZS patří Hasičský
záchranný sbor České republiky, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie
České republiky. Tyto složky jsou známou a nutnou součástí systému, ale součástí jsou
i další, neméně důležité složky. Řadíme sem vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,
ostatní ozbrojené sbory, ostatní záchranné sbory a orgány ochrany veřejného zdraví.
V případě nastolené krizové situace nastupují jako součást systému také poskytovatelé
akutní lůžkové péče na urgentním příjmu.

Během zásahu jsou všechny složky systému pod vedením velitele zásahu, popřípadě
jiných činitelů jako např. starosta obce nebo hejtman kraje. Do řízení zásahu může vstoupit
také ministerstvo vnitra, a to v případě nouzového stavu, stavu ohrožení nebo válečného
stavu. V rámci komunikace jsou důležitá funkční operační a informační střediska pracující
se získanými informacemi a zprávami o mimořádných událostech. Tato střediska fungují
pod vedením pověřených orgánů a zabezpečují plynulý průběh akce.

Každý úspěšný zásah je postaven na spolupráci a vzájemné komunikaci. Probíhá zde


komunikace mezi složkami a velitelem zásahu, ale i mezi složkami navzájem, a jak již bylo
řečeno, své významné postavení mají informační a operační střediska.31 Ačkoliv se v práci
nebudeme zabývat komunikací IZS, je zapotřebí si uvědomit, jak je komunikace, prostředky
komunikace a užitá terminologie důležitou součástí celkového fungování systému.

31
Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

15
TEORETICKÁ ČÁST

3.4 ZPŮSOBY TVOŘENÍ SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

Slangy utvářené pojmenovávacími způsoby značně rozšiřují slovní zásobu národního


jazyka. Nejčastěji se setkáváme s realizací substantiv, výjimkou nejsou verba, ale zastoupení
adjektiv, popřípadě adverbií, je již ojedinělé.

Dle Hubáčka rozlišujeme dva odlišné postupy:

• Transformační (slovotvorné) – do této kategorie řadíme odvozování, skládání,


ale také zkracování, mechanické krácení a překrucování.

• Transpoziční (využití již existujících pojmenování) – do této kategorie řadíme


metaforické a metonymické přenášení, tvoření frazeologismů a přejímání z cizích
jazyků. Zde uplatňujeme tzv. sémantické tvoření.32

3.5 POSTUPY TRANSFORMAČNÍ

3.5.1 ODVOZOVÁNÍ

Odvozování (derivace) je jeden z nejčastějších transformačních postupů. Při derivaci


se tzv. derivát tvoří prostřednictvím slovotvorného formantu, u něhož rozlišujeme, jestli se
jedná o slovotvorné prefixy, sufixy (dohromady známé jako afixy), koncovky,
slovnědruhové charakteristiky (neohebné slovní druhy), doprovodné hláskové alternace,
distantní morfémy nebo postfixy (u neurčitých zájmen).

3.5.1.1 Odvozená podstatná jména

Názvy osob

• Jména činitelská – méně početná skupina, charakterizována příponou -ák (ležák,


pinkal, šprtoun, blokař)
• Jména konatelská – jsou utvořeny od jmenných základů příponami -ař, -ář, -ák
(dálkař, terénář, spodák)
• Jména přechýlená – zde se nejčastěji projevuje přípona -ka, ale i méně produktivní
přípony -ajzna, -(n)ice (šťabajzna, kádrovnice)

32
HUBÁČEK, J. O českých slanzích. 1981, s. 163.

16
TEORETICKÁ ČÁST

Názvy prostředků
Jedná se o rozsáhlou skupinu, která je tvořena odvozeninami z deverbativ,
které představují přípony -ák, -ka, -čka, popř. z denominativ, u kterých pracujeme
s příponami -ák, -ka, -ovka (blafák, kontrolka, lapačka).

Názvy zdrobnělé
Tato skupina zahrnuje výrazy s expresivitou. Využívá se přípon -ek, -ík, -íčko
(dělňásek, majzlík, laníčko).

Názvy nositelů vlastnosti


Tvoření názvů je spojeno s univerbizací a vycházejí ze jmenných základů. Užíváme
přípon -ák, -ka, -ovka, popř. -an, -as, -áč, -ina (druhák, gibsonka, časovka, praša, maskáč).

Názvy dějů
Názvy dějů se tvoří jako substantiva slovesná prostřednictvím přípon -ní, -tí, -izace,
-ismus, -ctví (faulování, ofajfkování, exnutí, upísknutí).

3.5.1.2 Odvozená slovesa

V rámci transformačních postupů můžeme odvozovat také verba, která nejsou


tak častá. Jsou utvářena buď příponami z jmenných základů, a to domácích i cizích slov,
nebo předponami sloves. Nejčastější přípony jsou -ova- a -i- (laníčkovat, špachtlovat,
chatařit, muškařit). Užíváme také předponové odvozování, které pouze obměňuje význam
základového slovesa (odfajfkovat, proveslovat, přešaltovat).

3.5.1.3 Odvozená přídavná jména

Odvozená adjektiva nejsou v slangových výrazech příliš zastoupena. Vznikají


především jako přídavná jména s příponami -ký (kolejácký, stavbácký), -ský (stavbařský,
želbetonářský) a -cí (falcovací, koníčkovací).33

3.5.2 SKLÁDÁNÍ

Skládání (kompozice) je postup spojený s víceslovnými pojmenováními. Objevuje


se snaha o jednoslovné vyjádření. Nové slovo nejčastěji vzniká z dvou slov a vzniká
složenina (kompozitum).34 Složeniny rozdělujeme dále na vlastní (dějepis, koloběžka,
vodoměrka, tělocvik) a nevlastní (zemětřesení, okamžik, pravděpodobný, obranyschopný).

33
HUBÁČEK, J. O českých slanzích. 1981, s. 163–166.
34
Tamtéž, s. 166.

17
TEORETICKÁ ČÁST

Vlastní složeniny na rozdíl od nevlastních nemůžeme rozdělit na dvě samostatná slova.


O nevlastních složeninách mluvíme také jako o spřežkách.

3.5.3 ZKRACOVÁNÍ

Při zkracování (abreviaci) vznikají slova zkratková (diamant, bezák, brt) a iniciálové
zkratky (opuj, vuml, elvété). Zkracování má blízko k tzv. překrucování, při kterém je
primární význam slova pozměněn.35 Užitečnost zkracování je znatelná,
protože prostřednictvím tohoto postupu dokážeme vytvářet jednodušší pojmenování,
která jsou projevem jazykové ekonomie.

3.5.4 MECHANICKÉ KRÁCENÍ

Výrazy vznikající mechanickým krácením mají být co nejkratší a nejjednodušší


na použití v běžné komunikaci. Výrazy jsou následně upravovány ať už hláskově,
nebo z hlediska slabik, souhláskových skupin apod. (deska, chemka, cvičko, encka).36

3.5.5 PŘEKRUCOVÁNÍ

Překrucování není využíváno často, ale je využíváno z různých důvodů, např.


při snaze o zvukové zvýraznění. Jedná se tedy o modifikaci tvaru slova. Často pozorujeme
dvojsmysly nabízející různé výklady (bobina, jasan, žulat). V některých případech můžeme
narazit na expresivní homonyma, což je slovo mající podobnou formu jako slovo odlišného
významu, které navíc postrádá prvek expresivity.37

3.5.6 UNIVERBIZACE

Univerbizace je postup, při kterém vznikne z víceslovného pojmenování jednoslovný


výraz, jenž je projevem jazykové ekonomie. Víceslovné pojmenování se většinou skládá
z adjektiva a substantiva (absolventský koncert → absolvenťák), popř. ze substantiva
a substantivního členu (řidič tiráku → tirák). Univerbizace je produktivní postup umožňující
vytváření jednodušších, lépe skloňovaných výrazů, které se v dnešní době dostávají už
i do spisovného jazyka, ačkoliv jsou stále považované spíše za nespisovné výrazy (slepák,
minerálka, fotoaparát).38

35
HUBÁČEK, J. O českých slanzích. 1981, s. 166.
36
Tamtéž
37
Tamtéž
38
HLADKÁ, Z. (2017): UNIVERBIZACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.),
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/UNIVERBIZACE.

18
TEORETICKÁ ČÁST

3.6 POSTUPY TRANSPOZIČNÍ

Postupy transpoziční jsou charakterizovány tzv. sémantickým tvořením, tedy


přenášením významu a využíváním již existujících slov. Pod sémantické tvoření spadá
metaforizace a metonymizace, tvoření názvů víceslovných a přejímání z cizích jazyků.39

3.6.1 METAFORIZACE

Metaforizací se snažíme dosáhnout jazykového vyjádření nové skutečnosti a je velice


často užívána pro svou schopnost vyjádřit expresivitu. Pracujeme s běžnými slovy z roviny
spisovného jazyka, obecné češtiny, popř. nářečí, kterými označujeme skutečnosti nové,
a to na základě podobnosti některého charakteristického znaku. Přenesený význam může
souviset s podobnostmi ve vzhledu (ledvinka, lavor), tvaru, charakteristického znaku
(pavouk, šavle), stejného nebo podobného zbarvení (kanárek, zebra), vlastnosti (budík,
ještěrka) a s mnoha dalšími aspekty. Dochází k posunu nejen ve významu, ale také
v expresivitě.40

3.6.2 METONYMIZACE

Tento postup využíváme pro přenesení pojmenování na jiné obrazy a představy,


které s původními obrazy souvisí. Postup není příliš užívaný a výrazy jsou mnohdy
motivované univerbizací. Největší zastoupení mají výrazy vycházející z víceslovného
pojmenování (obrysy = obrysová světla, robot = mechanický překladač).41

3.6.3 VÍCESLOVNÁ POJMENOVÁNÍ

Patří sem pojmenování sdružená a frazeologismy. Souslovné výrazy stojí


v protikladu k univerbizaci a jejich užití není tak produktivní, proto stojí na pomezí
odborných pojmenování (bodovací stroj, jalové hrdlo, zelená ulice). Frazeologismus je často
spojován s vyjádřením konkrétní činnosti (chytit raka, jít pro vodu, mít vítr), což znamená,
že v centru stojí sloveso, které má řídící funkci. Kromě toho alespoň jedno slovo
ve frazeologismu ztrácí svůj význam, nebo naopak nabývá významu nového.42

3.6.4 PŘEJÍMÁNÍ Z CIZÍCH JAZYKŮ

Přejímáním z cizích jazyků jsou výrazy různě modifikovány pro potřeby konkrétního
jazyka, a to z hlediska morfologie i fonetiky. Existuje řada důvodů, proč dochází k přejímání

39
HUBÁČEK, J. O českých slanzích. 1981, s. 167.
40
Tamtéž, s. 167–168.
41
Tamtéž, s. 169–170.
42
Tamtéž, s. 170–171.

19
TEORETICKÁ ČÁST

z cizích jazyků – chybějící, nebo dokonce neexistující terminologie pro daný obor, snaha
o jednoduchost a efektivnost apod. V minulosti bylo mnoho výrazů přejato z němčiny,
což souvisí s historickým vývojem českých zemí (mašinkvér, dýzna, hašple, lágr, pakunk,
hapták, untrman). Tyto výrazy pronikaly do různých oblastí života v menší či větší míře
(průmysl) a dodnes jsou uchovány v povědomí spíše starších generací. V dnešní době je
dominantním jazykem angličtina, a proto je logické, že také odsud přichází mnoho nových
výrazů (brejk, faul, tent), ale cítíme také vliv z ruštiny (pasport, politruk, samochodka).
Okrajově jsou to výrazy z italštiny (šotolina, kápo, dón) nebo z latiny (exnout, recese).43
Výrazy pronikající do českého jazyka mají specifické skloňování, a proto často směřujeme
k počeštění výrazů, při kterém mnohdy dochází k úpravě pravopisu pro naše potřeby. Dá se
předpokládat, že s dnešní dostupností vzdělání, ale také s nabídkou jazykových kurzů, bude
docházet k přejímání ještě ve větší míře, a to dokonce z doposud méně známých exotických
jazyků.

43
HUBÁČEK, J. O českých slanzích. 1981, s. 171–172.

20
PRAKTICKÁ ČÁST

4 PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 KOMUNIKACE POLICISTŮ

O policejním slangu a mluvě policistů obecně mnoho publikací nevzniklo.


K dispozici máme jen krátké kapitoly doplňující pojednání o slangu obecně. Příkladem může
být Hubáčkova publikace O českých slanzích z roku 1979, popřípadě kniha Jaroslava Suka
z roku 1993, ve které věnuje více prostoru slangu kriminálnímu, nebo slangu vojenskému.
Dále se můžeme setkat s bakalářskými nebo diplomovými pracemi, které ale nejsou naším
primárním zdrojem.

Dříve se výrazy z policejního prostředí nedostávaly v tak velkém množství mezi


běžné občany a důvod byl jednoduchý – nikdo neměl zájem, aby lidé mimo policejní
prostředí znali prostředky komunikace a mohli tak jednoduše dešifrovat, co si zrovna
policisté sdělují. V dnešní době tento názor o utajenosti komunikačního kódu zastává hrstka
příslušníků Policie ČR.

Policejní slang charakterizujeme jako slang profesní a je využíván příslušníky Policie


ČR, ale pouze v rámci neoficiální a polooficiální komunikace. S neoficiální komunikací se
můžeme setkat v době, kdy se policisté setkávají mimo službu nebo při spolupráci v menších
skupinkách. Polooficiální komunikace je spojena především s mluvenou podobou jazyka,
což jsou situace, při kterých policisté musí hovořit se svědky, podezřelými nebo řeší jiné
pracovní povinnosti, kdy je potřeba pravý smysl před svědky utajit. Každý policista navíc
přichází do styku s širokou veřejností a řeší záležitosti, u kterých je naprosto přirozené,
že dochází k prolínání používaného slangu s běžnou mluvou. Výsledkem je, že tyto výrazy
pronikají do obecné češtiny, a není tedy správné je označovat za výrazy slangové.

Podobná situace nastává v případě slangu vězeňského nebo vojenského. Tato


prostředí se logicky prolínají, protože jsou v úzkém kontaktu. Proto policejní slang obsahuje
celou řadu výrazů, které vychází z vojenského prostředí nebo z prostředí vězeňského,
ačkoliv tento vliv nemusí být v dnešní době tak znatelný. Blízkost se odráží i ve vztahu
k argotu a kriminálnímu slangu, protože to byli právě policisté, kteří začali jako první
přicházet do kontaktu s podsvětím a kriminálníky a začali zkoumat také jejich řeč, a to
ze zcela očividných důvodů.

V rámci policejního slangu objevíme výrazy, které již mají svou tradici a jsou
využívané po dlouhou dobu, proto někdy mluvíme až o historismech. Na druhé straně se

21
PRAKTICKÁ ČÁST

ale objevují neologismy související s modernizací prostředí. Policejní slang se obecně rychle
vyvíjí, což souvisí s nově nastupujícími trendy – ať už mluvíme o různých specializacích,
moderních technologiích, ale také o nových metodách zločineckých aktivit.44

O rychlém vývoji policejního slangu se můžeme přesvědčit, pokud srovnáme náš


získaný jazykový materiál, jenž rozhodně nezahrnuje veškeré užívané jazykové prostředky,
s výrazy, které v publikaci O českých slanzích shromáždil Jaroslav Hubáček. Jaroslav
Hubáček rozdělil výrazy do několika skupin dle sémantického hlediska – policejní osoby
(dežurný, dopravka, dvojkař, hlídkař, mládežník, mordparta, nehodovák, nehodovka, očko,
operační, prstař, stopař, trojkař, výjezdovka), delikventi (babička, bonzák, čichač, dolarka,
fabkař, holanďan, homouš, kapsář, násilník, půdař, smárák, typař, uhlař), děje a činnosti
(cvaknout, čorknout, hláška, nasadit uši, obírat mrtvoly, soudka, vzít daktylky, zatloukat),
ostatní názvy (alkoholka, cenné papíry, díra, koso, lata, pasťák, placka, stonožka, žiletka).

Na základě porovnání nacházíme jen ojedinělé výrazy používající se dodnes, ale je


důležité si uvědomit, že některá slova postupně přešla do nové roviny, roviny obecné češtiny,
popř. do roviny hovorové češtiny. Některé výrazy zanikaly s vývojem policejního prostředí
nebo se pro tyto výrazy našly adekvátnější ekvivalenty, anebo se snížil počet synonymních
výrazů.

44
PŘIKRYLOVÁ, J. Stručně o komunikaci policistů, zejména o policejním slangu. In: Naše řeč, ročník 98
(2015), číslo 5, s. 243–151.

22
PRAKTICKÁ ČÁST

4.2 VZTAH POLICEJNÍHO A VOJENSKÉHO SLANGU

Podobně jako o policejním slangu, tak ani o vojenském slangu nejsou téměř žádné
aktuální výzkumné práce. Naposledy se více problematikou zabýval František Oberpfalcer
ve své stati, která je ale pro dnešní účely zastaralá, protože pochází z roku 1934. Vojenský
slang řadíme k poloútvarům národního jazyka využívaný především v polooficiální
komunikace, a to v rámci vojenského prostředí. Slovní zásobu vojenského prostředí lze
rozdělit na vojenský slang obecný, jenž se učí každý voják, neboť je důležitý pro celkové
fungování ve službě (atombordel, basman, hapták, včelka, žold), a na vojenský slang
speciální, jenž je spjat s určitou oblastí, jako je např. chemická odbornost (čévéčkář,
emdézetka, chápéčko).45

Dále můžeme slovní zásobu rozdělit na profesní, která je využívána při běžných
odborných činnostech, a slovní zásobu expresivní obsahující výrazy neodborné, hodnotící.
Profesní výrazy jsou motivovány univerbizací. Pro tuto vrstvu jsou příznačné zkratky
a zkratková slova, která jsou utvořena prostřednictvím derivace základních iniciálových
zkratek – kávéče (kancelář velitele čety), zetvéče (zástupce velitele čety), pédépéčko
(pojízdný dezaktivační přístroj). Derivací se tvoří názvy nejčastěji s příponami
-ista, -ář. Složené výrazy patří do skupiny expresivních vyjádření, např. bigošautobus
(obrněný transportér užívaný motostřelci), blátošlap (motostřelec).46

Vztah policejního slangu a slangu vojenského je dán historickými reáliemi, ale také
blízkostí prostředí. Policie České republiky a Armáda České republiky představují hlavní
složky ozbrojených sil České republiky. Obě složky si jsou blízké určitými činnostmi, které
vykonávají, ale také zbraněmi a technikami, s kterými přicházejí do kontaktu, i jejich
hodnostní označení vychází ze stejného základu. Podobnost shledáváme i v legislativě,
která je spjata konkrétními právy a povinnostmi. Není tedy pochyb, že si tyto dvě oblasti
nejsou vzdálené. Navíc můžeme předpokládat, že tento vztah bude mít své důsledky v oblasti
slangových výrazů a jednotlivých slovotvorných postupů. Toto tvrzení potvrzuje práce
Jaroslava Hubáčka O českých slanzích (viz výše). Výrazy dostávající se v minulosti
z vojenského slangu do slangu policejního, setrvávají v některých oblastech dodnes,
ale jejich přítomnost je značně omezená (autař, akce jehla, barák, elpíčko, guma, hapták,
lítačka, sborka, stojka, ucho, zobák).

45
NEKVAPIL, J. K dnešnímu stavu vojenského slangu. In: Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 3, s. 130-141.
46
Tamtéž

23
PRAKTICKÁ ČÁST

Existují také výrazy, které jsou pro obě prostředí charakteristické, mají dlouholetou
tradici, ale z hlediska jazykového stojí již na hranici, neboť výrazy pronikly nebo stále
pronikají do běžné mluvy (atombordel, bonzovat, bufet, kanady, maskáč, zašívárna, zašít
se).

24
PRAKTICKÁ ČÁST

4.3 VZTAH POLICEJNÍHO A KRIMINÁLNÍHO SLANGU

Kriminální slang, někdy spojován s vězeňským slangem, bývá pro okolní svět
nesrozumitelný, přestože není primární funkcí utajení. Vězeňský slang je z prostředí věznic,
kdežto kriminální slang je spjat s různými kriminálními činnostmi pachatelů. Právě
o charakteristických rysech obou prostředí nás spravuje Policie ČR, která zároveň
shromažďuje lexikální materiál pachatelů a delikventů sloužící mimo jiné i jazykovědcům
k podrobnější analýze.47

Kriminální slang je považován za společenskou mluvu související s konkrétní


činností a je determinována prostředím. Jednotlivé výrazy se v některých případech dostávají
i do kodifikovaného jazyka. Ve větší míře je mluva tohoto prostředí definována jako
vulgární. Součástí kriminálního slangu se stal světský argot, který čerpá lexikum především
z romštiny. Na zmíněnou oblast slangu mají mimo jiné vlivy cizí jazyky (němčina,
slovenština, rumunština, ruština, maďarština, angličtina). Zajímavá je také diferenciace
kriminálního slangu na jednotlivé podslangy: zlodějský slang, slang prostitutek a kuplířů,
slang narkomanů a obchodníků s drogami, slang falešných hráčů apod. Řada kriminálníků
přichází s podslangy do styku během výkonu trestu, díky čemuž si osvojují jednotlivé
komunikační a jazykové prostředky.48 Pokud se zaměříme na zmíněné podlangy,
pochopíme, že v sobě zahrnují argotické prvky, především pak argotické lexikum. Je to
logické, neboť primární funkcí těchto podslangů je utajení, nesrozumitelnost pro široké
okolí. I kriminální slang vycházel z argotického základu, a proto některé prvky pozorujeme
dodnes.

Kriminální slang má v našem prostředí letitou tradici. Doklady výrazů nejen


z právního prostředí nacházíme již na přelomu 11. a 12. století. Významným mezníkem
ve vývoji kriminálního slangu se bez pochyby stala první světová válka, jejímž důsledkem
docházelo k většímu přesunu obyvatel a bližšímu kontaktu různých národností. Nejlépe
zdokumentovaná slovní zásoba kriminálního slangu pochází z období první republiky.49

Po prostudování kriminálního slangu, který zpracoval Jaroslav Suk v roce 1993, jsme
došli k závěru, že stále existuje pestrá škála výrazů, které pronikly do policejního slangu

47
HUGO, J., ed. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost:
historie a původ slov. 2006, s. 25.
48
SUK, J. Několik slangových slovníků: současný český kriminální slang, slang chartistů, slang
profesionálních řidičů, slang teplárenských zaměstnanců, vojenský slang. 1993, s. 18, 28, 30.
49
Tamtéž, s. 31, 32, 34.

25
PRAKTICKÁ ČÁST

a jejichž užívání je produktivní. V některých případech se používá stejného výrazu,


ale s posunutým významem. Narazíme také na výrazy, které jsou více či méně známé
ve společnosti, a proto bychom mohli uvažovat, jestli je stále můžeme řadit do oblasti slangu.
Pro představu uvádíme výrazy nyní již charakteristické jak pro slang kriminální, tak policejní
(autíčkář, bachař, balík, bengo, bonzák, cikorka, čert, čobol, díra, elpíčko, fet, filcunk,
galerka, chlupatej, íčko, kasr, kázeňák, koks, komplic, kopečkář, krochna, lapák, medvěd,
romák, samotka, šlapat, špenáti, trestňák, zatloukat, hodit si mašli).

26
PRAKTICKÁ ČÁST

4.4 SÉMANTICKÉ KRITÉRIUM

Konkrétní slangové výrazy jsou rozděleny do několika základních kategorií – názvy


nástrojů a pomůcek, názvy osob, názvy pracovních činností, dějů a jejich výsledků, názvy
staveb a prostorů a názvy jiné, které nespadají do žádné specifické skupiny. Je třeba říci,
že všechny skupiny jsou zastoupeny zhruba stejným počtem výrazů, vyjma skupiny s názvy
staveb a prostorů, ve které jsme zaznamenali jen malé množství příslušných výrazů.

4.4.1 NÁZVY NÁSTROJŮ A POMŮCEK

Tato skupina zahrnuje pestrou škálu výrazů označujících nástroje a přístroje nejen
samotných příslušníků ČR, ale i různé prostředky k páchání trestné činnosti, jež pachatelé
využívají (buchna, pichna, varna). Skupina označuje např. pomůcky při policejní činnosti
(blesky, červeňák, čezeta, dobytčák, donucovák, empice, federál, filcka, flobertka, fňukna,
hlídkovka, kasr, kontrolák, krochna, parkovačka, pětasedma, placka, teleskopák, vuml,
zobání), oděvy a části oděvů (čerňáky, krajky, šňůry, taktika), popřípadě pomůcky využívané
během vyšetřování, které mohou posloužit jako důkazní materiál (daktylka, drak, drégr,
foníček, lízátko, pachovky).

4.4.2 NÁZVY OSOB

Opět se jedná o skupinu, ve které se setkáváme s názvy označujícími jak příslušníky


Policie ČR v různých oblastech, při konkrétních činnostech (balík, bojař, doutnák, giboni,
guma, hluchavka, hodinář, kapsář, káforky, kápoš, krajánek, loupežníci, lyžař, místňák,
oliva, pejskař, podprápora, prápora přestupkář, šlapka, špenát), tak tzv. delikventy,
kteří páchají nějakou trestnou činnost, za svou činnost byli již odsouzeni, popř. sem řadíme
hanlivé označení národních menšin a pachatelů pod vlivem (autař, basman, cikora, dezolát,
drban, hledanka, ikskjúzmič, kázetóčko, kofola, nouplísák, pašík, srnka, úkáčko, útěkář).
Výrazy jsou mnohdy expresivní a jsou založené na jazykové hře.

4.4.3 NÁZVY PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ, DĚJŮ A JEJICH VÝSLEDKŮ

Do této skupiny patří výrazy označující policejní činnost, nebo činnost pachatelů.
U policistů se většinou jedná o činnost související s jednotlivými kroky při jednání
s pachateli, popř. o činnost, která vede k dopadení pachatele (akce jehla, avéčko, débéáčko,
domácí rozdíka, domovka, étéřetko, filcovat, fyzická, káóčko, mačkat, obout, odstrojit,
okasrovat, oplackovat, pokropit, projet, realizace, správko, stíhačka, stojka, šlapat, trasolka,
ujíždečka, vyčistit, vykázánka, vyklízečka, vyštěkat, zabukismus). Na druhé straně máme akce

27
PRAKTICKÁ ČÁST

delikventů a pachatelů hrubě porušující zákon (ápedéčko, elpaso, lohnout, mařenka,


trestňák, mít pod kůží, položit to, udělaný krám). Jedná se ale také o děje doprovázející
policejní činnost v průběhu pracovního dne (hapták, kátépéčko, páskovat, rozborka, stálista,
svodka, zaměstnání, dát se do polohy, dát nouzi, držet stojku, mít dosah).

4.4.4 NÁZVY OBJEKTŮ A PRACOVIŠŤ

Skupina nezahrnuje mnoho výrazů. Jedná se o prostory sloužící policistům při práci
– ať už se jedná o jejich vlastní zázemí, pracoviště, nebo o prostory k zadržení pachatelů
(bambulárna, barák, bengárna, cépézéta, cizina, čučák, dédéúčko, díra, empík, fara, íčko,
péják, pohotovák, správko, stoják, urna, vejška).

4.4.5 NÁZVY JINÉ

Do této kategorie zařazujeme výrazy nepříslušící žádné ze specifických skupin,


přesto stojí za zmínku, neboť jsou hojně využívány. Řadíme sem výrazy popisující konkrétní
situace a okolnosti při nalezení pachatelů, ale také obětí, a to obětí trestného činu, nebo svých
vlastních rozhodnutí (ápécéčko, nářez, skokan, smrťák, tělo, tuhoš, výtrh).

28
PRAKTICKÁ ČÁST

4.5 SLOVNĚDRUHOVÉ KRITÉRIUM

Slovnědruhové kritérium charakterizují především podstatná jména tvořící většinu


jazykového materiálu. Ojediněle se objevují substantivizovaná adjektiva. Dále se objevují
slovesa, která jsou logicky spojena s názvy činností a dějů. Adjektiva jsou ojedinělá,
pokud se vyskytují, tak ve spojení se substantivem, se kterým vytváří víceslovné
pojmenování.

4.5.1 SUBSTANTIVA

V největší míře jsou zastoupena substantiva tvořící jádro slovní zásoby. Nejčastěji se
jedná o názvy osob (basman, bojař, hledanka, hluchavka, hodinář, kapsář, kápoš, lyžař,
místňák, oliva, pejskař, prápora, podprápora, přestupkář, ráfek, stojka, ušák, vyšetřovák),
dále o výrazy označující policejní nástroje a pomůcky (ápédéčko, blesky, červeňák, daktylka,
dobytčák, donucovák, drak, drégr, étéřetko, flobertka, foníček, kasr, lízátko, placka,
služebák, trzák, zobání), objevují se výrazy zastupující postupy ve výkonu práce (débéáčko,
domovka, vykázánka, vyklízečka, zabukismus) a také výrazy s pejorativním podtextem
popisující konkrétní delikventy, pachatele a nepřizpůsobivé skupiny (autař, cikora, dezolát,
drban, hledanka, kofola, kázetóčko, nouplísák, pašík, srnka).

4.5.2 ADJEKTIVA

Adjektiva nemají rozsáhlá zastoupení. Jedná se o výrazy, které jsou součástí


sdružených pojmenování (domácí rozdílka, fond usměvavého policisty, policejní férovka,
říct o někom, že je čistý, udělaný krám), popřípadě se jedná o substantivizovaná adjektiva
(fyzická, operační, vytřít prověřeného).

4.5.3 VERBA

Slovesa mají v mluvě policistů také důležitou roli. Jsou to výrazy označující
jednotlivé úkony samotných policistů související především s bojem proti zločinu, ale také
výrazy týkající se konání pachatelů, které jsou důvodem policejního vyšetřování (doutnat,
filcovat, fňuknout si, lohnout, mačkat, odstrojit, opáskovat, oplackovat, pokropit,
sesmahnout, šlapat, vyštěkat,). Řada sloves je součástí používaných frází (dát lízat, být pod
vlivem, dát se do polohy, dát nouzi, mít dosah, mít pod kůží, položit to, sebrat někoho, strčit
do díry).

29
PRAKTICKÁ ČÁST

4.6 ONOMAZIOLOGICKÉ KRITÉRIUM

4.6.1 DERIVACE SUFIXÁLNÍ

Tento způsob tvoření je nejčastější. Pro vytváření slov je nejvíce využívána přípona
-ka (daktylka, domovka, hledanka, hlídkovka, mařenka, parkovačka, stíhačka, vyklízečka),
-ák (čerňáky, červeňáky, donucovák, doutnák, místňák, péják, pohotovák, služebák, smrťák,
teleskopák, trestňák, úřeďák, vyšetřovák), -ko (správko), -ař (autař, bojař), -ář (přestupkář,
útěkář), -ista (stálista), -an (drban).

4.6.2 DERIVACE KONVERZNÍ

Malé zastoupení mají také výrazy vznikající pomocí derivace konverzní,


což znamená, že slova byla vytvořena pomocí koncovky. Jsou to slova s koncovkou -a (fara,
guma), ale také slova s koncovkou nulovou (dezolát, markant, průvar).

4.6.3 KOMPOZICE

Výrazy vznikající kompozicí jsou ojedinělé, přesto můžeme najít pár příkladů
(basman, iksjúzmič, zabukismus). Jedná se o kompozici vlastní čistou.

4.6.4 UNIVERBIZACE

Poměrně rozšířená skupina je tvořena univerbizací. V každé skupině nalezneme hned


několik výrazů – názvy osob (hledanka, přestupkář, stálista), názvy nástrojů a pomůcek
(donucovák, hlídkovka, služebák, teleskopák, trest), názvy činností a dějů (fyzická, domovka,
mařenka, správko, trestňák, úřeďák) a jiné (cizina, pohotovák).

4.6.5 ABREVIACE

Abreviací vznikají zkratky, které se projevují jako slangová pojmenování (kasr,


urna, vuml, zmrd) a zkratková slova (ápécečko, apédéčko, avéčko, céčko, cépézéta, čezeta,
débéáčko, dédéúčko, elpaso, empice, etéřétko, giboni, hákáčko, katépéčko káočko,
kázetóčko, péják, pětasedma).

4.6.6 MECHANICKÉ KRÁCENÍ

Mechanickým krácením vzniká jen omezený počet výrazů. Řadíme sem výrazy
(dozor, kápoš, podprápora, prápora, recík, rozborka, stroják, trasolka, vyšetřovák, výtrh).

30
PRAKTICKÁ ČÁST

4.6.7 METAFORIZACE

V seznamu se setkáváme také s výrazy vznikající metaforizací. Jsou to především


výrazy z oblasti pojmenování nástrojů, pomůcek a přístrojů (balík, bambulárna, blesky,
buchna, cikora, čučák, díra, dobytčák, drak, fňukna, hluchavka, hodinář, kofola, kytara,
lítačka, lízátko, lyžař, oliva, placka, pichna, srnka, špenát, tuhoš, placka, saně, zobání).

4.6.8 METONYMIZACE

Slova tvořena metonymizací, tedy přenášením významu na základě vnitřní


podobnosti, jsou pestře zastoupena (bombař, cizina, dezolát, drégr, federál, filcovat,
flobertka, guma, kapsář, klient, lustrátor, magneti, varna).

4.6.9 PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ

Do této skupiny řadíme jen pár příkladů, které jsou navíc přeneseny do českého
jazyka prostřednictvím fonetického přepisu, proto výraz může působit výsměšně a ironicky
(ikskjúzmič, nouplísák). Právě zde můžeme vidět největší posun od minulých let,
protože dříve byly výrazy ve velkém množství přejímané z němčiny, což se v našem
jazykovém materiálu neprojevilo, ba naopak se ukázalo, že dnes je produktivnější přejímání
z angličtiny. Přesto by si tato problematika určitě zasloužila větší pozornost, abychom mohli
dělat ucelené závěry.

31
PRAKTICKÁ ČÁST

4.7 STRUKTURA POJMENOVÁNÍ

4.7.1 JEDNOSLOVNÉ VÝRAZY

Jednoslovné výrazy převažují nad víceslovnými, což je jasný důkaz,


že policejní slang, stejně jako řada jiných, se snaží o jednoduché, stručné a srozumitelné
vyjádření urychlující komunikaci a umožňující mluvčím vytvářet takové výrazy, které jsou
pro prostředí charakteristické (autař, balík, basman, bojař, cizina, červeňák, filcovat,
flobertka, fyzická, hapták, hodinář, kátépéčko, káóčko, kontrolák, kytara, lyžař, podprápora,
prápora, ráfek, stroják, taktika, ušák, vyčistit, vykázánka, vyklízečka, výtrh, zabukismus,
záchyt).

4.7.2 VÍCESLOVNÉ VÝRAZY

Víceslovné výrazy nejsou tak časté, přesto se s nimi setkáváme a mají obrovský
význam pro komunikaci policistů. Jedná se o frazeologismy týkající se především kategorie
názvů dějů a činností – v centru stojí vždy sloveso (dát lízat, být pod vlivem, dát fouknout
dát se do polohy, dát to operačnímu, dát nouzi, držet stojku, chytit fet nebo alkohol, mít
dosah, rozsypat se jako pytlík bonbónů, strčit do díry, vytřít pověřeného), a sdružená
pojmenování, která jsou nejčastěji tvořena substantivem a adjektivem (policejní férovka,
fond usměvavého policisty, udělaný krám, vápno s dodákem, vybílený byt).

32
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

5 SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

5.1 USPOŘÁDÁNÍ SLOVNÍKU

Slangové výrazy z policejního prostředí jsou řazeny abecedně, speciálně vyčleněné


jsou používané fráze stojící mimo slovník slangových výrazů pro lepší přehlednost
a ucelenou představu o užívaných slovních spojeních. Jednotlivé výrazy jsou zapsány tučně
a ve formě, v jaké se používají v mluvené podobě. Substantiva jsou zaznamenána
v nominativu singuláru, ojediněle v nominativu plurálu, následuje koncovka v genitivu
a gramatický rod (femininum, maskulinum, neutrum). Verba jsou uvedena v infinitivním
tvaru a jsou uvedené údaje odpovídající kategorii vidu (dokonavý, nedokonavý). U všech
výrazů jsou uvedeny také způsoby tvoření, lexikální významy a následně také číselný odkaz
na příslušné skupiny uvedené v praktické části (kapitola 4). V některých případech je
v závorce uvedená informace, odkud byl výraz přejat (např. vojenský slang), popř. odkaz
na synonymní výraz.

5.2 SLOVNÍK

akce jehla fem., frazeologické sousloví

- snaha policisty odvést práci, popř. provést práci s minimální snahou a skrývat se
před pracovními povinnostmi (metaforická spojitost se slovesem zašít se); někdy
se využívá pejorativní až vulgární označení zajebávat se (z voj. sl.), 4.4.3

ápécéčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- auto plný cikánů, výraz vznikl z iniciálové zkratky APC, 4.4.5

ápédéčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- vozidlo s větším počtem podezřelých osob, výraz vznikl z iniciálové zkratky


APD, 4.4.5

autař -e, subs., mask., derivace sufixální

- zloděj se zaměřením na krádeže aut, 4.4.2

avéčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- akce vozidla, 4.4.3

33
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

balík -u, subs., mask., metaforizace

- třetí policista v hlídce, který nevykonává momentálně konkrétní činnost, ale


nechá se vozit svými kolegy, 4.4.2

bambulárna -y, subs., fem., metaforizace

- psychiatrická léčebna, 4.4.4

barák -u, subs., mask., metaforizace

- sídlo příslušného útvaru, popř. ubytovna (z voj. sl.), 4.4.4

basman -a, subs., mask., kompozice

- vězeň, popř. bývalý vězeň, kompozitum ze slov basa a man, 4.4.2

bengárna -y, subs., fem., derivace sufixální

- policejní stanice, výraz je odvozen od expresivního základového slova benga,


4.4.4

blesky -ů, subs., mask., metaforizace

- světelné výstražné znamení bez užití zvuku, 4.4.1

bojař -e, subs., mask., derivace sufixální

- instruktor sebeobrany a bojové techniky, 4.4.2

bombař -e, subs., mask., metonymizace

- pes určený k vyhledávání výbušnin, 4.4.1

buchna -y, subs., fem., metaforizace

- injekční stříkačka používaná drogově závislými, 4.4.1

céčko -a, subs., neut., zkratkové slovo

- civilní oblečení nebo osoba, která není ve služebním poměru, 4.4.1 a 4.4.2

cépézéta -y, subs., fem., zkratkové slovo

- cela předběžného zadržení, výraz vychází z iniciálové zkratky CZP, 4.4.4

34
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

cikora -y, subs., fem., metaforizace

- označení pro Roma, 4.4.2

cizina -y, subs., fem., univerbizace

- cizinecká policie, náznak metonymie (cizinecká policie se zabývá cizinci), 4.4.4

čerňáky -ů, subs., plur. t., univerbizace a následná derivace sufixální

- černá uniforma skládající se z kapsových kalhot a bundy, 4.4.1

čerstvej -ého, subs., mask., metaforizace

- nalezené tělo usmrceného, většinou užíváno ve spojení s oběšencem, 4.4.5

červeňák -a, subs., mask., metaforizace

- protokol o zadržení, výraz je odvozen od červené barvy protokolu, 4.4.1

čezeta -y, subs., fem., zkratkové slovo

- služební pistole vyrobená Českou zbrojovkou, 4.4.1

čučák -a, subs., mask., metaforizace

- cela předběžného zadržení, výraz pravděpodobně vznikl na základě


metaforického přenesení významu (člověk držen v cele nemá jiné možnosti než
čučet z okna), 4.4.4

daktylka -y, subs., fem., přejato z cizího jazyka

- otisk prstu, výraz je odvozen z řeckého výrazu daktylos (prst), 4.4.1

dbéáčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- dopravně bezpečnostní akce, 4.4.3

dédéúčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- dětský diagnostický ústav, 4.4.4

dezolát -a, subs., mask., metonymizace

- opilý nebo zfetovaný člověk, 4.4.2

35
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

díra -y, subs., fem., metaforizace

- cela předběžného zadržení, popř. označení pro věznici, 4.4.4

dobytčák -u, subs., mask., metaforizace

- vozidlo určené pro odvoz opilců, kterým se často stává, že prostory auta znečistí,
4.4.5

domácí rozdílka fem., frazeologické sousloví

- domácí násilí, výraz je pravděpodobně založen na metaforickém přenesení


významu (rozdělení domácnosti), 4.4.5

domovka -y, subs., fem., univerbizace a následná derivace sufixální

- domovní prohlídka, 4.4.5

donucovák -u, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- donucovací prostředek, 4.4.1

doutnák -u, subs., mask., derivace sufixální

- třetí policista v hlídce, 4.4.2

doutnat nedok., verb., metaforizace

- být třetí v hlídce, 4.4.3

dozor -u, subs., mask., mechanické krácení

- dozorčí služba, 4.4.2

drak -a, subs., mask., přejato z cizího jazyka (metaforizace)

- drogový test ze slin, z anglického slova Drugwipe, 4.4.1

drban -a, subs., mask., metaforizace

- osoba oficiálně označovaná jako závadová, pohybující se v oblasti mimo zákon,


4.4.2

drégr -a, subs., mask., metonymizace

- přístroj na orientační měření hladiny alkoholu v dechu, 4.4.1

36
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

elpaso -a, subs., mask., zkratkové slovo

- loupežné přepadení (také elpíčko, které ale může také znamenat plochá
důstojnická čepice), 4.4.3

empice -e, subs., fem., zkratkové slovo

- označení zbraně MP5 Heckler, též se používá výraz empík (z voj. sl.) jako
označení pro příslušníka vojenské policie, 4.4.1

étéřetko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- evidence trestního řízení, 4.4.3

fal -u, subs., mask., přejato z cizího jazyka

- výjezd k případu, odvozeno z německého slova der Fall, tedy případ, 4.4.3

fara -y, subs., fem., metaforizace

- základna (též barák), 4.4.4

federál -u, subs., mask., metonymizace

- dlouhý bílý obušek, 4.4.1

filcovat nedok., verb., derivace sufixální

- prohledávat, provádět osobní prohlídku (z voj. sl.), 4.4.3

filcunk -u, subs., mask., přejato z cizího jazyka

- kontrola vězeňské cely, výraz pochází z německého slova die Filzlaus, tedy veš
muňka, 4.4.3

flobertka -y, subs., fem., metonymizace

- palná zbraň (revolver), název je přenesen z příjmení puškaře Louise Floberta,


4.4.1

fňukna -y, subs., fem., metaforizace

- výstražné světelné a zvukové zařízení, 4.4.1

37
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

fňuknout si dok., verb., metaforizace

- použít zvukové a světelné výstražné zařízení, 4.4.3

foníček -u, subs., mask., derivace deminutivní (zdrobnělina)

- kniha fonogramů (akustický přepis zvuku), 4.4.1

fyzická -é, subs., fem., univerbizace

- fyzická příprava, 4.4.3

giboni -ů, subs., mask., zkratkové slovo

- označení pro členy GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů), 4.4.4

guma -y, subs., fem., metonymizace

- stráž (z voj. sl.), 4.4.2

hapták -a, subs., mask., přejato z cizího jazyka

- povel k zaujetí pozoru, odvozeno z německého spojení habt Acht!, 4.4.3

hákáčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- označení zbraně Koch, 4.4.1

hledanka -y, subs., fem., univerbizace a následná derivace sufixální

- hledaná osoba, po níž je vyhlášeno pátrání, 4.4.2

hlídkovka -y, subs., fem., univerbizace a následná derivace sufixální

- hlídková knížka, popř. notes, do něhož policisté zapisují záznamy ze své služby,
4.4.1

hluchavka -y, subs., fem., metaforizace

- dopravní policista, pozorujeme shodu v barvě čepice policistů a květu hluchavky,


4.4.2

38
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

hodinář -e, subs., mask., metaforizace

- policista, který má přesně spočítané povinné hodiny k odpracování a není


ochoten pracovat více, výraz s ironickým podtextem odkazující na pečlivou a
přesnou práci hodináře, 4.4.2

íčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- inspekce, orgán prověřující činnost strážníků, 4.4.4

iksjúzmič -e, subs., mask., přejato z cizího jazyka a připojení sufixu -č

- anglicky mluvící turista, převzato na základě používané fráze Angličanů Excuse


me, 4.4.2

káforky -ek, subs., fem., zkratkové slovo

- interní nadávka dopravním policistům, pravděpodobně souvislost k bývalým


příslušníkům vojenských jednotek KFOR, 4.4.2

káóčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- kontrola osoby, 4.4.3

kápoš -e, subs., mask., mechanické krácení

- označení pro kapitána (z voj. sl.), 4.4.2

kapsář -e, subs., mask., metonymizace

- policista zabývající se odhalováním kapesních zlodějů a zároveň výraz označující


kapesního zloděje samotného, 4.4.2

kasr -u, subs., mask., zkratkové slovo

- slzný sprej (KASR – krátký aerosolový rozprašovač), 4.4.1

kátépéčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- pauza určena k občerstvení, 4.4.3

39
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

kazeťák -u, subs., mask., derivace sufixální

- viz kázetóčko, 4.4.2

kázetóčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- kriminálně závadová osoba, 4.4.2

klacek -u, subs., mask., metaforizace

- označení pro obušek, 4.4.1

klient -a, subs., mask., metonymizace

- zájmová osoba policie, tedy podezřelý, či vyšetřovaný, 4.4.2

kofola -y, subs., fem., metaforizace

- označení Roma, 4.4.2

kontrolák -u, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- kontrolní bod, 4.4.1

kosa -y, subs., fem., metaforizace

- likvidace nepohodlného (ve smyslu likvidace doslovné, ale také odstranění osoby
ze zájmové skupiny), 4.4.3

krajánek -a, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- pracovník krajské správy, 4.4.2

krajky -ek, subs., fem., metaforizace

- značně nepohodlná uniforma modré barvy, 4.4.1

krochna -y, subs., fem.

- označení pro pistoli obecně, přejato z argotu (podsvětí), 4.4.1

kytara -y, subs., fem., metaforizace

- radiostanice, která se dříve nosila na popruhu, protože byla těžká, 4.4.1

lítačka -y, subs., fem., metaforizace

- rychlá jízda, 4.4.3

40
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

lízátko -a, subs., neutr., metaforizace

- test na přítomnost drog, 4.4.1

lohnout nedok., verb., přejato z cizího jazyka

- ukrást, převzato z romštiny, 4.4.3

loupežníci -ků, subs., mask., metonymizace

- kriminalisté z obecné kriminality zabývající se závažnými loupežemi, 4.4.2

lustrátor -u, subs., mask., metonymizace

- mobilní telefon na lustraci osob (též embépéčko – mobilní bezpečná platforma),


4.4.1

lyžař -e, subs., mask., metaforizace

- policista v kukle, 4.4.2

mačkat nedok., verb., metaforizace

- vyslýchat za použití psychologického nátlaku na podezřelého, 4.4.3

magneti -ů, subs., mask., metonymizace

- zloději zaměřující se na krádeže železa v různých podobách, 4.4.2

mařenka -y, subs., fem., univerbizace a následná derivace sufixální

- maření úředního rozhodnutí, 4.4.3

místňák -a, subs., mask., derivace sufixální

- policista místního oddělení, 4.4.2

morče -e, subs., neutr., metaforizace

- informátor, který donášel, co se děje ve sledované skupině, 4.4.2

mukl -a, subs., mask., přejato z cizího jazyka

- označení pro vězně, 4.4.2

41
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

nářez -u, subs., mask., metaforizace

- řezy na ruce osoby, která se pokusila o sebevraždu podřezáním, 4.4.5

nouplísák -a, subs., mask., přejato z cizího jazyka

- zadržovaný cizinec; výraz je odvozen od fráze No please, 4.4.2

obout dok., verb., metaforizace

- nasadit botičku, 4.4.3

odstrojit dok., verb., metaforizace

- sundat z vozidla označení, 4.4.3

okasrovat dok., verb., derivace

- někomu nastříkat do očí slzný sprej, 4.4.3

oliva -y, subs., fem., metaforizace

- policista v zelené uniformě (též špenát), 4.4.2

operační -í, subs., mask., univerbizace

- pracovník operačního centra, popř. operační centrum, 4.4.2 a 4.4.4

oplackovat dok., verb., derivace

- prokázat se služebním odznakem, 4.4.3

pachovky -ek, subs., fem., univerbizace a následná derivace sufixální

- pachové stopy, 4.4.1

parkovačka -y, subs., fem., derivace sufixální

- výzva pro řidiče, který špatně zaparkoval, 4.4.1

páskovat nedok., verb., metaforizace

- plnit zásobník zbraně, 4.4.3

42
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

pašík -a, subs., mask., derivace deminutivní

- označení pachatele, 4.4.2

péják -a, subs., mask., zkratkové slovo

- příslušník Pohotovostní motorizované jednotky Policie ČR, 4.4.2

pejskař -e, subs., mask., metaforizace

- označení pro psovoda, 4.4.2

pépéčko -a, subs., neutr., zkratkové slovo

- protekční parchant, 4.4.2

pětasedma -y, subs., fem., zkratkové slovo

- označení pistole ČZ 75, 4.4.1

pichna -y, subs., fem., derivace sufixální

- injekční stříkačka užívaná drogově závislými, 4.4.1

pila -y, subs., fem., univerbizace

- pilovaná brokovnice, 4.4.1

placka -y, subs., fem., metaforizace

- služební odznak, 4.4.1

plečka -y, subs., fem., metaforizace

- staré vozidlo ve špatném technickém stavu, popř. vozidlo chudě vybavené


(přechází do hovorové češtiny), 4.4.1

podprápora -y, subs., mask., mechanické krácení

- označení pro podpraporčíka, 4.4.2

pohotovák -u, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- označení pro pohotovostní útvar, 4.4.4

pokropit dok., verb., metaforizace

- střílet, 4.4.3

43
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

prápora -y, subs., mask., mechanické krácení

- označení pro praporčíka, 4.4.2

projet dok., verb., metaforizace

- prohledat (též filcovat), 4.4.3

průvar -u. subs., mask., derivace sufixální

- označení pro úplatek, 4.4.1

přestupkář -e, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- pracovník oddělení řešící přestupky, 4.4.2

ráfek -u, subs., mask., pravděpodobně přejato z cizího jazyka

- označení pro informátora, 4.4.2

rámovka -y, subs., fem., univerbizace

- rámová octavie, 4.4.1

realizace -e, subs., fem., metaforizace

- zadržení podezřelého na základě dlouhodobější práce, 4.4.3

recík -a, subs., mask., mechanické krácení

- recidivista, opakovaně trestaný vězeň, 4.4.2

rozborka -y, subs., fem., mechanické krácení

- rozebrání zbraně při čištění, 4.4.3

saně -í, subs., plur. t., metaforizace

- závěr pistole, který vytváří klouzavý pohyb, 4.4.1

sesmahnout dok., verb., metaforizace

- srazit někoho, někdy se výraz užívá ve smyslu sestřelit se, 4.4.3

44
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

shnilouš -e, subs., mask., metonymizace

- nalezené tělo usmrceného v rozkladu, většinou užíváno ve spojení s oběšencem,


4.4.5

skokan -a, subs., mask., metaforizace

- sebevrah, který se pokusil o sebevraždu nebo ji spáchal skokem např. z mostu,


4.4.2

služebák -u, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- služební průkaz, 4.4.1

smrťák -u, subs., mask., univerbizace

- smrtelná dopravní nehoda, 4.4.5

správko -a, subs., neutr., univerbizace a následná derivace sufixální

- správní řízení, 4.4.3

srnka -y, subs., fem., metaforizace

- vězeň, který se často pokouší o útěk, 4.4.2

stálista -y, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- policista vykonávající stálou službu, 4.4.2

stíhačka -y, subs., fem., univerbizace

- trestní stíhání, ale také označení pro automobilovou honičku, 4.4.3

stroják -u, subs., mask., mechanické krácení

- sklad výstroje, 4.4.4

stojka -y, subs., fem., metaforizace

- hlídka na jednom místě, 4.4.3

surikata -y, subs., fem., metaforizace

- policista držící hlídku, 4.4.2

svodka -y, subs., fem., derivace sufixální

- souhrnné hlášení o událostech za určité období nebo z určité akce, 4.4.3

45
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

šlapat nedok., verb., metaforizace

- mít pěší hlídku, 4.4.3

šlapka -y, subs., fem., metaforizace

- označení pro prostitutku, ale také pro policistu, který má pěší hlídku, 4.4.2

šňůry -0, subs., fem., metaforizace

- ozdoba slavnostní uniformy v podobě zlatých či stříbrných ozdobných šňůr na


prsou a rameni, 4.4.5

špenát -u, subs., mask., metaforizace

- označení policisty v zelené uniformě (též oliva), 4.4.2

šprcky -ek, subs., fem., metaforizace

- latexové rukavice užívané na místě činu, 4.4.1

taktika -y, subs., fem., univerbizace

- taktická vesta, 4.4.1

teleskopák -u, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- teleskopický obušek, 4.4.1

tělo -a, subs., neutr., metonymizace

- živá osoba, ale též označení pro mrtvolu, 4.4.5

trasolka -y, subs., fem., mechanické krácení

- obor, který se zabývá snímáním a zajišťováním stop (obor trasologie), 4.4.3

trest -u, subs., mask., univerbizace

- trestní zákon, 4.4.1

trestňák -u, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- trestný čin, 4.4.1

46
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

trzák -u, subs., mask., zkratkové slovo

- trestní zákon, 4.4.1

tuhoš -e, subs., mask., metaforizace

- mrtvé tělo, jehož označení se odvíjí od tuhosti těla, 4.4.5

ujížděčka -y, subs., fem., derivace sufixální

- akce pronásledování vozu, 4.4.3

urna -y, subs., fem., iniciálová zkratka

- Útvar rychlého nasazení, 4.4.4

ušák -a, subs., mask., metaforizace

- označení pro nováčka, 4.4.2

úkáčko -a, subs., mask., zkratkové slovo

- označení pro Ukrajince, 4.4.2

úřeďák -a, subs., mask., univerbizace a následná derivace sufixální

- označení pro úřední záznam, 4.4.1

útěkář -e, subs., mask., derivace sufixální

- viz srnka, 4.4.2

vápno s dodákem neutr., frazeologické sousloví

- nejčastěji označení pro cizince s příkazem k dodání do výkonu trestu, 4.4.2

varna -y, subs., fem., metonymizace

- zařízení, v němž se vaří drogy, 4.4.1

vejška -y, subs., fem., metaforizace

- kriminální policie, označení souvisí s vyšším postavením policistů kriminální


policie, 4.4.4

47
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

vuml -u, subs., mask., iniciálová zkratka

- černý obušek (homonymum k iniciálové zkratce Večerní Univerzita Marxismu-


Leninismu), 4.4.1

vyčistit dok., verb., metaforizace

- vyklidit prostor, 4.4.3

vykázánka -y, subs., fem., derivace sufixální

- preventivní opatření směřující k ochraně ohrožených osob, 4.4.3

vyklízečka -y, subs., fem., univerbizace

- vyklizení objektu, 4.4.3

vyšetřovák -a, subs., mask., mechanické krácení

- označení pro vyšetřovatele, 4.4.2

vyštěkat dok., verb., metaforizace

- prostřednictvím služebního psa dochází k vystopování a označení úkrytu osoby,


popř. místa, kde se nachází raněný, 4.4.3

výtrh -u, subs., mask., mechanické krácení

- výtržnictví, 4.4.3

zmrd -a, subs., mask., iniciálová zkratka

- závadový místní rizikový delikvent, 4.4.2

zabukismus -u, subs., mask., kompozice

- vyčkávání na pachatele na konkrétním místě, složenina spojení čekat za bukem,


4.4.3

záchyt -a, subs., mask., metaforizace

- zadržení zloděje při trestném činu, 4.4.3

zaměstnání -í, subs., neutr., metaforizace

- o zaměstnání mluvíme ve spojitosti s policistou, který má nějaký úkol, 4.4.3

48
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

zobák -u, subs., mask., metaforizace

- označení pro nováčka, 4.4.2

zobání -í, subs., neutr., metaforizace (173)

- označení pro náboje (též žrádlo), 4.4.1

Fráze

dát lízat frazeologismus

- nechat testovat na přítomnost drog, 4.4.3

být pod vlivem frazeologismus

- člověk je pod vlivem omamné látky, 4.4.3

dát fouknout frazeologismus

- nechat testovat na přítomnost alkoholu, 4.4.3

dát se do polohy frazeologismus

- hlídka hlásí svou polohu operačnímu středisku, 4.4.3

dát to operačnímu frazeologismus

- oznámit náplň činnosti pracovníkovi operačního střediska, 4.4.3

dát nouzi frazeologismus

- použít na radiostanici nouzové tlačítko, 4.4.3

dělat někoho frazeologismus

- policisté pracují na usvědčení pachatele, 4.4.3

držet stojku frazeologismus

- policisté mají službu na jednom místě, 4.4.3

chytit fet/chlast frazeologismus

- dopadnout pachatele pod vlivem omamné látky, 4.4.3

jít bydlet frazeologismus

- zadržený je umístěn do cely, 4.4.3

49
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

mít dosah frazeologismus

- policisté mají hlášenou pohotovost, 4.4.3

fond usměvavého policisty sdružené pojmenování

- policista dostane úplatek, 4.4.3

mít nabito frazeologismus

- policisté jsou blízko k vyšetření případu (znají veškeré důležité podrobnosti),


4.4.3

mít pod kůží frazeologismus

- člověk je opilý (též užíváno mít pod kulíškem), 4.4.3

policejní férovka frazeologismus

- přesila policistů na pachatele či podezřelého, 4.4.3

podělat (někoho) frazeologismus

- někoho potrestat nebo udat, 4.4.3

položit to frazeologismus

- zadržený přestane zapírat a přizná se, 4.4.3

rozsypat se jak pytlík bonbonů frazeologismus

- zadržený se přizná a psychicky se zhroutí, 4.4.3

říct o někom, že je čistý frazeologismus

- člověk je bezpečný/abstinuje/je nevinný, 4.4.3

sebrat někoho frazeologismus

- zadržet pachatele na základě konkrétních důkazů, 4.4.3

strčit do díry frazeologismus

- zadržený je poslán do vězení, 4.4.3

udělaný krám sdružené pojmenování

- krám byl vykraden, 4.4.3

50
SLOVNÍK SLANGOVÝCH VÝRAZŮ

vytřít prověřeného frazeologismus

- odebrat bukální stěr, 4.4.3

51
ZÁVĚR

6 ZÁVĚR

Bakalářská práce zahrnuje výzkum policejního slangu jako slangu profesního,


jenž je užíván příslušníky Policie České republiky. Práce je rozdělena na část teoretickou
zahrnující příslušné kapitoly zaměřující se na problematiku obecně a na část praktickou,
zaměřující se na komplexní analýzu jazykového materiálu, a to včetně krátkého porovnání
policejního slangu se slangy, které mu jsou ať už tvořením, nebo slovní zásobou blízké.
Cílem práce bylo získaný jazykový materiál roztřídit do jednotlivých skupin dle zadaných
kritérií a porovnat tyto výrazy s pojmy, jež byly analyzovány ve starších publikacích
nebo diplomových pracích.

Teoretická část je strukturována od nejobecnějších pojmů, jako je národní jazyk


a jeho stratifikace, až po definování slangu z různých hledisek. Následuje stručné seznámení
s legislativou Policie České republiky a Integrovaného záchranného systému, kam Policie
České republiky bezpochyby patří. Poslední část je věnována postupům tvoření slangových
výrazů, které rozdělujeme na transpoziční, kam řadíme metaforizaci, metonymizaci,
víceslovná pojmenování a přejímání z cizích jazyků, a na transformační, mezi které řadíme
odvozování, skládání, zkracování, mechanické krácení, překrucování a univerbizaci.

Praktická část je věnována nejen analýze jazykového materiálu, popisu policejní


komunikace, ale také stručnému porovnání policejního slangu se slangem kriminálním
a vojenským. Na základě komparace jsme dokázali potvrdit hypotézu, že ačkoliv bychom to
očekávali, tak policejní slang již nemá tolik společného s vojenským či kriminálním (popř.
vězeňským) prostředím. Je to způsobeno především specializací jednotlivých odvětví,
diferenciací prostředí a odlišnými vlivy, které na oblasti působí, a to zejména z hlediska
nových domácích i zahraničních trendů. Na druhou stranu nemůžeme zcela zavrhnout
jakýkoliv vliv vojenského a kriminálního slangu na slang policejní. Členové těchto skupin
jsou v kontaktu, a proto i dnes pozorujeme některé podobnosti. Zároveň se zachovala řada
výrazů, které mají v užívaných jazykových prostředcích svou dlouholetou tradici.

Praktická část obsahuje také rozdělení výrazů do jednotlivých skupin, a to dle


sémantického kritéria. Došli jsme k závěru, že nejvíce slov spadá do skupiny názvů nástrojů
a pomůcek, ale i skupina názvů osob obsahuje pestrou slovní zásobu. To je logické, protože
policisté užívají celou řadu prostředků sloužících v boji proti zločinu, na druhé straně
ale máme také prostředky užívané zločinci při páchání trestného činu. Slovnědruhové
kritérium potvrdilo, že nejčastějším slovním druhem budou substantiva, která tvoří většinu

52
ZÁVĚR

získaného materiálu. V rámci onomaziologického kritéria jsme zjistili, že nejčastěji se


projevuje metaforizace. Předpokladem byl častý výskyt derivace sufixální, která se sice
objevuje, ale ne v takové míře. Navíc právě derivace se často objevovala za doprovodu
univerbizace, což jen potvrzuje rozmanitost v utváření jazykových prostředků v rámci
policejního prostředí. Na základě struktury pojmenování byly vymezeny výrazy jednoslovné
a víceslovné. V této skupině se potvrdil předpoklad, že častější budou jednoslovné výrazy,
které jsou pro popisované prostředí žádoucí. Součástí jazykové analýzy se staly také užívané
fráze přibližující práci policistů v terénu.

V rámci práce byly stanoveny tři hypotézy, přičemž u dvou z nich byly
již vyvozeny závěry. V rámci třetí hypotézy bylo naším cílem zjistit, jestli se v rámci IZS
užívají podobné nebo totožné výrazy, kterým by rozuměli všichni příslušníci záchranných
složek. Zaměřili jsme se především na členy Hasičského sboru České republiky,
jejichž práce shledáváme s prací Policistů České republiky nejbližší. Na základě osobních
rozhovorů s policisty, záchranáři a hasiči jsme získali stručný, přesto cenný jazykový
materiál, který nemusí být přímo užíván všemi složkami IZS, ale všichni jeho členové
při užití těchto výrazů vědí, co se po nich žádá, nebo co se zrovna děje (atombordel =
ochranný oděv, erzet = rychlá zdravotnická pomoc, fňukna = výstražné zvukové
nebo světelné zařízení, defík = defibrilátor, dispeč = dispečink, dobráci = dobrovolní hasiči,
hajmlich = Heimlichův manévr, havrani = pohřební služba, hluchavky = označení policistů,
Kryštof = označení vrtulníku a základny letecké záchranné služby, kyslík = kyslíkový
dýchací přístroj, pacoš = pacient, smrťák = smrtelná dopravní nehoda, prápora, podprápora
= hodnostní označení, ťuhýk = označení mrtvoly, vrtule = označení vrtulníku, vrz = jet
na houkačky, vyšetřovák = člověk, který vyšetřuje). Mimo jiné jsou to výrazy,
které do slangu neřadíme, neboť se s vývojem jazyka dostaly do nových jazykových rovin
(bouchačka, bonzovat, fetka, fetovat, flastr, hadry, hasičák, hasičárna, nadejchat, pepřák,
pátračka, pouta, rychlá, špitál, vercajk, výjezd). Na základě sebraných výrazů můžeme říci,
že naše hypotéza o podobnosti výrazů, jichž užívají hasiči, se nepotvrdila, ani nevyvrátila,
ale došli jsme k závěru, že existují výrazy, které jsou pro všechny složky záchranného
systému srozumitelné a často užívané. Je potřeba si uvědomit, že každá složka IZS pracuje
s různými prostředky, technologiemi, věnuje se také jiným oblastem a je ovlivněna různými
aspekty a okolnostmi, s kterými přichází do styku. Jedno mají výrazy z těchto sfér společné
– musí být jasné, stručné, srozumitelné, přesně definované, protože jejich užívání šetří čas

53
ZÁVĚR

a zachraňuje životy. Pro komplexnější analýzu by bylo potřeba získat více jazykového
materiálu, zaměřit se na osobní rozhovory s členy IZS a podrobit oblast hlubšímu výzkumu.

54
RESUMÉ

7 RESUMÉ

This bachelor thesis explores the area of police slang, specifically the terms that are
used by members of the Police of the Czech Republic in their work not only in the field, but
also in everyday communication between police officers in general.
The thesis is divided into theoretical and practical parts. In the theoretical part we
deal with the problem of stratification of the national language and gradually we get to the
description of slang from different points of view, and attention is also paid to the individual
procedures of formation.
In the practical part we introduce police communication and compare police slang
with military and criminal slang. We also focus on sorting the terms into appropriate groups
according to the given criteria, as well as on the analysis of the collected terms, which are
presented in alphabetical order.

55
SEZNAM LITERATURY

8 SEZNAM LITERATURY

Odborné publikace

BEČKA, Josef Václav. Česká stylistika. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0020-8.

ČECHOVÁ, Marie. Čeština – řeč a jazyk. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV, 2000. Jazykověda
(Institut sociálních vztahů). ISBN 80-85866-57-9.

ČECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003. Jazykověda (Institut
sociálních vztahů). ISBN 80-86642-00-3.

HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988.

HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988.

HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1979.

HUBÁČEK, Jaroslav. O českých slanzích. Ostrava: Profil, 1981.

HUGO, Jan, ed. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších
dob po současnost: historie a původ slov. Praha: Maxdorf, 2006. ISBN 80-7345-086-0.

CHLOUPEK, Jan. Aspekty dialektu. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1971. ISBN 55-980-71.

Slang a argot: sborník přednášek z 8. konference o slangu a argotu konané v Plzni ve dnech
26.–27. února 2008. V Plzni: Pedagogická fakulta ZČU, 2008. ISBN 978-80-7043-764-3.

SUK, Jaroslav. Několik slangových slovníků: současný český kriminální slang, slang
chartistů, slang profesionálních řidičů, slang teplárenských zaměstnanců, vojenský slang.
Praha: Inverze, 1993. ISBN 80-900632-9-2.

Legislativa

Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR.

Internetové zdroje

HLADKÁ, Zdeňka. UNIVERBIZACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová
(eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/UNIVERBIZACE

56
SEZNAM LITERATURY

HUBÁČEK Jaroslav, KRČMOVÁ Marie (2017): SOCIOLEKT. In: Petr Karlík, Marek
Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SOCIOLEKT

KRČMOVÁ, Marie, CHLOUPEK Jan. NÁRODNÍ JAZYK. In: Petr Karlík, Marek Nekula,
Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NÁRODNÍ JAZYK

KŘÍSTEK, Václav. Poznámky k problematice argotu a slangů. In: Slovo a slovesnost,


ročník 34 (1973), číslo 1, s. 98–103.

NEKVAPIL, Jiří. K dnešnímu stavu vojenského slangu. In: Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo
3, s. 130–141

Policie České republiky: Police of the Czech Republic. 2. vydání. Praha: Policejní prezidium
České republiky, 2017. ISBN 978-80-270-0664-9.

PŘIKRYLOVÁ, Jana. Stručně o komunikaci policistů, zejména o policejním slangu. Naše


řeč. 2015, 98(5), 243–251.

PŘIKRYLOVÁ, Jana. K současnému policejnímu slangu. 2012. Diplomová práce.


Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. Vedoucí
práce Vaňková, Irena.

57
SEZNAM LITERATURY

You might also like

pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy