Cagliari

Cagliari
	Centrum města, Via Roma, Marina
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	39°13′ s. š., 9°7′ v. d.
Nadmořská výška	23 m n. m.
Časové pásmo	UTC+1
Stát	Itálie
Autonomní region	Sardinie
Metropolitní město	Cagliari
	Cagliari Cagliari
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	85,01 km²
Počet obyvatel	154 543 (2014)
Hustota zalidnění	1 817,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Massimo Zedda
Oficiální web	www.comune.cagliari.it
Telefonní předvolba	070
PSČ	09121–09131, 09134
Označení vozidel	CA
ISTAT	092009
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cagliari (latinsky Caralis, sardinsky Casteddu) je největší město na Sardinii, zároveň její hlavní město a správní středisko italské územně-správní jednotky 2. úrovně - metropolitního města Cagliari. Sardinské jméno Casteddu znamená hrad. Je zde mezinárodní letiště.

Historie

Cagliari bylo obydlené od 2. tisíciletí př. n. l. Zabírá výhodnou polohu mezi mořem a úrodnou planinou a je obklopeno dvěma močály (které zajišťovaly ochranu před nepřáteli z vnitrozemí) a je v blízkosti vysokého a zalesněného pohoří (kde se obyvatelstvo mohlo schovat v případě nutnosti). Pozůstatky prehistorického osídlení byly nalezeny na Monte Claro a u Cape Sant'Elia. Počátkem 1. tisíciletí př. n. l. se Kartaginci založili osadu – pevnost Karales. V roce 238 př. n. l. obsadili celý ostrov Římané. Ve středověku se zde uplatnili Pisané, Janované a hlavně Aragonci.^[1]

Město, památky a stavby

Nejstarší část města, čtvrť Marina a čtvrť Casteddu, se nachází severně od přístavu. Nábřeží u přístavu tvoří široká třída Via Roma, v jejímž čele stojí paláce s arkádami z 19. st. Severozápadně, naproti menšímu parku a nádraží (Piazza Matteotti), se nachází novogotická budova radnice, Palazzo Comunale. Stoupáme-li od Via Roma mírně vzhůru, dostaneme se do uliček čtvrti Marina. Čtvrť je plná restaurací a tratorií, nejvýznamnější památkou zde je renesanční kostel S. Agostino. Ulice Via G. Manno odděluje čtvrť Marina od Casteddu (starého města, také Castello). Zde jsou nejvýznamnější stavby ve městě. Ve střední části, na východě, se nachází katedrála ze 13. st. Průčelí chrámu je z roku 1933 a je napodobeninou dómu v Pise. Původně byl na staré město vstup možný pouze dvěma branami, jižní se nazývá Torre dell'Elefante, a je z roku 1307. Severní brána se jmenuje Torre di San Pancrazio. U severní brány na Piazza Arsenale se nachází Národní archeologické muzeum (Cittadella dei Musei) s prehistorickými a antickými nálezy ze Sardinie. Dvě stě metrů severovýchodně od muzea najdeme amfiteátr (Anfiteatro Romano) z 2. st., který v současné době slouží jako přírodní divadlo. K dalším významným památkám ve městě náleží především raně křesťanský kostel San Saturno z 5. až 6. st., nejstarší sakrální stavba na Sardinii. Dále pak poutní kostel Santa María di Bonaria.^[2]^[3]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Sport

Ve městě sídlí fotbalový klub Cagliari Calcio, jenž byl založen roku 1920. V roce 2017 zde vznikl basketbalový klub Cagliari Dinamo Academy, ale ten po dvanáctém a třináctém místě v Serii A2 zase zanikl. Roku 2021 se zde odehrál tenisový turnaj mužů Sardegna Open, který byl součástí profesionálního okruhu ATP Tour.

Galerie

pohled z bašty S. Remy, vpravo katedrála
Cagliari, pohled na jihovýchod
město na severovýchod
Katedrála v Cagliari
radnice, Palazzo Comunale
amfiteátr
Cagliari, centrum

Obyvatelé města

Gianni Agus, herec
Sergio Atzeni, spisovatel
Alberto Boscolo, historik
Giuseppe Brotzu, lékař a vědec
Giusy Devinu, operní pěvkyně
Antonio Gramsci, politik
Nanni Loy, režisér
Emilio Lussu, spisovatel a politik
Giovanni Mara, otec Marata
Anna Marongiu, malířka
Giovanni Motzo, právník
Amedeo Nazzari, herec
Virgilio Nurchis, generál
Pier Angeli, herečka
Luigi Pintor, politik a novinář
Luigi Pirastu, profesor a politik
Giovanni Siotto Pintor, spisovatel a politik
Piero Schiavazzi, operní pěvec
Mario De Candia, operní pěvec
Efisio Marini, vědec

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cagliari na anglické Wikipedii.

↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Cagliari, s. 42.
↑ ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3. S. 665 - 669.
↑ BAUSENHARDT, H.: Sardinie. 1. české vydání Marco Polo 2010. 128 s. ISBN 978-3-8297-6905-1. S. 58 - 60.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cagliari na Wikimedia Commons
Oficiální webové stránky města (italsky)

[Itálie-1] AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Cagliari, s. 42.

[2] ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3. S. 665 - 669.

[3] BAUSENHARDT, H.: Sardinie. 1. české vydání Marco Polo 2010. 128 s. ISBN 978-3-8297-6905-1. S. 58 - 60.

[1]

[2]

[3]

Itálie – Italia – (I)

Regiony (a jejich hlavní města)	Abruzzo (L'Aquila) • Apulie (Puglia) (Bari) • Basilicata (Potenza) • Benátsko (Veneto) (Benátky) • Emilia-Romagna (Bologna) • Kalábrie (Calabria) (Catanzaro) • Kampánie (Campania) (Neapol) • Lazio (Řím) • Ligurie (Liguria) (Janov) • Lombardie (Lombardia) (Milán) • Marche (Ancona) • Molise (Campobasso) • Piemont (Piemonte) (Turín) • Toskánsko (Toscana) (Florencie) • Umbrie (Umbria) (Perugia)

Autonomní regiony	Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) (Terst) • Sardinie (Sardegna) (Cagliari) • Sicílie (Sicilia) (Palermo) • Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige) (Trento) • Údolí Aosty (Vallée d'Aoste) (Aosta)

Provincie	Alessandria • Ancona • L'Aquila • Arezzo • Ascoli Piceno • Asti • Avellino • Barletta-Andria-Trani • Belluno • Benevento • Bergamo • Biella • Bolzano • Brescia • Brindisi • Campobasso • Caserta • Catanzaro • Chieti • Como • Cosenza • Cremona • Crotone • Cuneo • Fermo • Ferrara • Foggia • Forlì-Cesena • Frosinone • Grosseto • Imperia • Isernia • Latina • Lecce • Lecco • Livorno • Lodi • Lucca • Macerata • Mantova • Massa-Carrara • Matera • Modena • Monza a Brianza • Novara • Nuoro • Oristano • Padova • Parma • Pavia • Perugia • Pesaro a Urbino • Pescara • Piacenza • Pisa • Pistoia • Potenza • Prato • Ravenna • Reggio Emilia • Rieti • Rimini • Rovigo • Salerno • Sassari • Savona • Siena • Sondrio • La Spezia • Sud Sardegna • Taranto • Teramo • Terni • Trento • Treviso • Varese • Verona • Vibo Valentia • Verbano-Cusio-Ossola • Vercelli • Vicenza • Viterbo

Metropolitní města	Bari • Bologna • Cagliari • Katánie • Florencie • Janov • Neapol • Messina • Milán • Palermo • Reggio Calabria • Řím • Turín • Benátky

Volná sdružení obcí (Sicílie)	Agrigento • Caltanissetta • Enna • Ragusa • Siracusa • Trapani

Města v Itálii podle počtu obyvatel

1 000 000+	Řím • Milán

500 000+	Neapol • Turín • Palermo • Janov

250 000+	Bologna • Florencie • Bari • Katánie • Verona • Benátky

150 000+	Messina • Padova • Terst • Brescia • Parma • Tarent • Prato • Modena • Reggio di Calabria • Reggio Emilia • Perugia • Ravenna • Livorno • Cagliari • Rimini