Chu-nan
| Provincie Chu-nan 湖南省 | |
|---|---|
     Od shora dolů, zleva doprava: 1. Panorama města Čchang-ša 2. Wu-ling-jüan 3. Feng-chuang, staré město 4. S'-ma-lou u jezera Liou-jie 5. Hora Tchien-men | |
| Geografie | |
 Provincie Chu-nan na mapě Číny | |
| Hlavní město | Čchang-ša |
| Status | Provincie |
| Souřadnice | 27°24′ s. š., 111°48′ v. d. |
| Rozloha | 211 836 km² |
| Nejvyšší bod | Vrchol Šen-nung (2115,2 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC+08:00 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 66 444 864 (2021) |
| Hustota zalidnění | 313,7 obyv./km² |
| HDP/obyv. | ¥ 62 881 $ 9 117 $14 943 (PPP) |
| Jazyk | Standardní čínština, dialekty Siang (chunanština), Kan, jihozápadní čínština aj. |
| Národnostní složení | Chanové 90% Tchuťiaové 4% Hmongové 3% Tungové 1% Jaové 1% Další národnosti 1% |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
| Podřízené celky | 13 prefektur, 1 autonomní kraj |
| Guvernér | Mao Wej-ming |
| Tajemník KSČ | Čang Čching-wej |
| Měna | RMB (čínský jüan) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CN-HN |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chu-nan (čínsky pchin-jinem Húnán, znaky 湖南) je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Chu-nan má rozlohu 211 836 km² a populaci přesahující 66 milionů obyvatel, což z něj činí 10. největší a 7. nejlidnatější provincii v Číně.[1] Hlavním a zároveň největším městem provincie je Čchang-ša.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblasti Chu-nanu byly nejprve obývány předky současných národů Miao, Tchu-ťia, Tung a Jao. Součástí psané čínské historie se provincie stala roku 350 př. n. l., kdy se v období válčících států na sklonku dynastie Čou Chu-nan stal nejjižnější částí království Čchu. Následně se mezi lety 221 př. n. l. a 207 př. n. l. území provincie stalo součástí sjednocené Číny pod dynastií Čchin. V tomto období byl Chu-nan pouze řídce osídlen, většinu území zabíraly neprostupné pralesy. Obyvatelé se kromě lovu a rybolovu živili také kopaničářským cyklickým zemědělstvím, přičemž půda byla získávána žďářením. Probíhala těžba mědi a cínu.[2]
Následně za dynastie Chan byl Chu-nan vystaven několika vlnám migrace etnických Číňanů, Chanů, přičemž domorodé obyvatelstvo se uchýlilo do hornatých oblastí na jihu a jihozápadě provincie. Koncem dynastie Západní Ťin (počátek 4. století n. l.) již byly oblasti na severu provincie v okolí jezera Tung-tching a na východě kolem řeky Siang poměrně výrazně osídleny. Chanská migrace ze severu pokračovala i v dalších stoletích, zejména v dobách mongolské invaze ve 13. století (říše Jüan) a později také mandžuské invaze v 17. století (dynastie Čching).[2]
Během povstání Tchaj-pchingů na počátku druhé poloviny 19. století sehrál významnou roli chunanský rodák, generál a učenec Ceng Kuo-fan. Právě v Chu-nanu se v té době šířily protikřesťanské nálady a leckdy eskalovaly v násilí jak proti západním misionářům, tak proti křesťanským tchaj-pchingům. V těchto podmínkách Ceng Kuo-fan vybudoval tzv. chunanskou armádu, která výrazně přispěla k potlačení povstání.[3] Zahraničnímu obchodu byl Chu-nan zpřístupněn až v roce 1904. Zejména britské a japonské firmy působily ve městě Čchang-ša.
V roce 1910 v provincii vypuklo povstání proti čchingské vládě a Chu-nan se stal jedním z center revolučních aktivit. Po Sinchajské revoluci v roce 1911 v sousední Chu-peji, pádu císařství a následném vzniku Čínské republiky v roce 1912 zůstal Chu-nan dlouhodobě politicky nestabilní. V roce 1927 se provincie stala dějištěm tzv. Povstání podzimní sklizně, série neúspěšných rolnických povstání organizovaných Mao Ce-tungem a Komunistickou stranou Číny.[2] Na Chu-nan také v roce 1927 udeřilo nebývalé sucho a následně opět v roce 1929. Následnému hladomoru v roce 1929 v Chu-nanu podlehly až dva miliony lidí.[4]
Během druhé světové války, resp. druhé čínsko-japonské války, byl Chu-nan v letech 1939 až 1941 jedním z míst střetu japonských a čínských (kuomintangských) vojsk. I přes to, že byl poté Chu-nan dobyt japonskými jednotkami, město Čchang-ša pod velením generála Süe Jüe odolávalo až do dobytí v roce 1944. Po konci druhé světové války a následném znovuobnovení čínské občanské války utrpěl Chu-nan během bojů mezi komunisty a Kuomintangem relativně malé škody (poškozena byla zejména infrastruktura, mosty).[2]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Provincie Chu-nan se nachází v čínském vnitrozemí, na jižním břehu středního toku Jang-c’-ťiang. Regionálně spadá do středojižní Číny. Na západě hraniční s provincií Kuej-čou a přímo spravovaným městem Čchung-čching, na severu s provincií Chu-pej, na východě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Kuang-tung a autonomní oblastí Kuang-si.
Povrch
[editovat | editovat zdroj]Chu-nan je z východu, jihu a západu obklopen horami; terén provincie se od hornatého jihu postupně svažuje k nížinatému severu.[5] Na severozápadě Chu-nanu se rozkládá horské pásmo Wu-ling, v západní části provincie pohoří Süe-feng. Na jihu Chu-nanu se táhne pohoří Nan, tvořící přirozenou hranici s Kuang-tungem a Kuang-si. Východu provincie dominuje systém pohoří Luo-siao. Nejvyšším bodem Chu-nanu je vrchol Šen-nung (神农峰), dříve známý jako vrchol Ling (酃峰), dosahující výšky 2 115,2 m n. m.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Chu-nan má vlhké subtropické podnebí (dle Köppenovy klasifikace typ Cfa) ovlivněné sezónními monzuny. Střídají se čtyři roční období. Počasí je mírné, průměrná roční teplota je 16–18 °C. Na jaře bývá počasí proměnlivé a deštivé. Léta bývají horká a deštivá, průměrná teplota dosahuje 26–29 °C. Podzim bývá chladnější a charakteristická je nižší vlhkost. Zimy bývají mírnější než na severu Číny; sněží a mrzne pouze občasně. Nejchladnější bývá leden, nicméně i tehdy průměrná teplota přesahuje 4 °C. Většinou nemrzne více než 10 dní v roce. V horských oblastech na jihu a západě provincie je teplota relativně nižší v zavilosti na rostoucí nadmořské výšce.[6] Průměrný roční úhrn srážek je 1 215 mm.
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Největší řekou Chu-nanu je Siang-ťiang, pramenící na jihu v pohoří Nan, tekoucí severně ve východní části Chu-nanu. Mezi nejvýznamnější řeky odvodňující západní část Chu-nanu patří Jüan-ťiang, C’-šuej a Li-šuej. Všechny tyto řeky a tedy téměř celý říční systém Chu-nanu se vlévá do jezera Tung-tching a z něj dále do řeky Jang-c’, s níž je spojen několika rameny. Jezero Tung-tching, nacházející se na samém severu provincie, je největší jezero v Chu-nanu a druhé největší sladkovodní jezero v celé Číně.[7] Jeho úroveň je závislá na toku Jang-c’-ťiang. V letních měsících se hladina jezera zvedá až o 15 metrů a zaplavená oblast může vzrůst až o 20 tisíc km².[8] Mezi další významná jezera v Chu-nanu patří například Wan-c'-chu, Ta-lien-chu, Ta-tchung-chu či Cheng-ling-chu, přičemž všechna se obdobně nachází na severu provincie v rovinaté oblasti mezi městy Čchang-ša, Čchang-te a Jüe-jang.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]| Mapa provincie | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod (Ťi-šou je městský okres) | ||
|---|---|---|---|---|
| český přepis | znaky | pchin-jin | ||
| Městské prefektury | ||||
| Čchang-ša | 长沙市 | Chángshā shì | Jüe-lu | |
| Čchang-te | 常德市 | Chángdé shì | Wu-ling | |
| Čchen-čou | 郴州市 | Chénzhōu shì | Pej-chu | |
| Cheng-jang | 衡阳市 | Héngyáng shì | Jen-feng | |
| Chuaj-chua | 怀化市 | Huáihuà shì | Che-čcheng | |
| Lou-ti | 娄底市 | Lóudǐ shì | Lou-sing | |
| Šao-jang | 邵阳市 | Shàoyáng shì | Šuang-čching | |
| Siang-tchan | 湘潭市 | Xiāngtán shì | Jüe-tchang | |
| I-jang | 益阳市 | Yìyáng shì | Che-šan | |
| Jung-čou | 永州市 | Yǒngzhōu shì | Leng-šuej-tchan | |
| Jüe-jang | 岳阳市 | Yuèyáng shì | Jüe-jang-lou | |
| Čang-ťia-ťie | 张家界市 | Zhāngjiājiè shì | Jung-ting | |
| Ču-čou | 株洲市 | Zhūzhōu shì | Tchien-jüan | |
| Autonomní kraj | ||||
| Tchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si | 湘西土家族苗族自治州 | Xiāngxī Tǔjiāzú Miáozú Zìzhìzhōu | Ťi-šou | |
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v Chu-nanu žilo 66 444 864 obyvatel, což představuje 4,71 % celkové populace Číny a z Chu-nanu činí 7. nejlidnatější provincii (resp. administrativní celek na provinční úrovni).[9] 51,16 % populace provincie tvořili muži, zatímco ženy představovaly pouze 48,14 %. Poměrně tak připadá 104,77 mužů na 100 žen.[10] Lidé ve věku 0–14 let tvořili 19,52 % obyvatelstva, lidé ve věku 15–59 let představovali 60,6 % obyvatelstva a lidé nad 60 let 19,88 % obyvatelstva provincie (z toho nad 65 let bylo 14,81 % celkové populace Chu-nanu). Podíl dětí a mladistvých do 14 let a také lidí nad 60 let v Chu-nanu je tedy mírně vyšší než je průměrný podíl v celé Číně (tj. 17,95 % celkové populace do 14 let věku a 18,70 % celkové populace nad 60 let věku).[11]
| Rok | Populace |
|---|---|
| 1912 | 27 617 000[12] |
| 1928 | 31 501 000[13] |
| 1936–1937 | 28 294 000[14] |
| 1947 | 25 558 000[15] |
| 1954 | 33 226 954[16] |
| 1964 | 37 182 286[17] |
| 1982 | 54 008 851[18] |
| 1990 | 60 659 754[19] |
| 2000 | 63 274 173[20] |
| 2010 | 65 683 722[21] |
| 2020 | 66 844 864[22] |
Národnostní složení
[editovat | editovat zdroj]
Chu-nan je multietnická provincie, kde kromě Chanů (tedy etnických Číňanů) žije také dalších 55 etnických skupin. V roce 2000 tvořili Chanové 89,9 % populace Chu-nanu, přičemž necelých 6,5 milionů příslušníků národnostních menšin tvořilo 10,1 % obyvatelstva.[22] K nejpočetnějším menšinám v Chu-nanu patří Tchuťiaové (2,64 miliony), Miaové (1,92 milionu), Tungové (842 100), Jaové (704 600), a dále Chuejové, Pajové, Čuangové a Ujgurové.[23]
V oblastech s vyšším podílem národnostních menšin jsou v Chu-nanu ustaveny zvláštní územně-správní celky, jeden na prefekturní úrovni, 7 na okresní úrovni a 100 na obecní úrovni. Na prefekturní úrovni se jedná o Tchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si, na okresní úrovni to jsou Miaoský autonomní okres Čcheng-pu, Miaoský autonomní okres Ma-jang, Tungský autonomní okres Sin-chuang, Tungský autonomní okres Č'-ťiang, Tungský autonomní okres Tchung-tao, Miaoský a tungský autonomní okres Ťing-čou a Jaoský autonomní okres Ťiang-chua.[22]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Přibližně 6,4 milionů obyvatel Chu-nanu se hlásí k víře, církvi či náboženskému učení. Z toho je přibližně 4,1 milionu budhistů, 1,75 milionu taoistů, 160 tisíc muslimů, 50 tisíc katolíků a 330 tisíc dalších nespecifikovaných křesťanů. V Chu-nanu působí v náboženských komunitách přibližně 11 000 kněží.[22]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt Chu-nanu 4,178 biliony jüanů (~14,7 bilionů CZK) a oproti roku 2019 zaznamenal růst 3,8 %. Podle sektorového hlediska se na tvorbě HDP Chu-nanu podílel primární sektor 10,2 %, sekundární sektor 38,1 % a terciární sektor 51,7 %. Přidaná hodnota průmyslu tvořila 29,6 % provinčního HDP, high-tech a new-tech odvětví tvořila 23,5 % HDP.[24] Co se týče podílů jednotlivých regionů, oblast Čchang-ša – Ču-čou – Siang-tchan tvořila 1,7 bilionu jüanů z celkového objemu HDP, jižní Chu-nan 811 mld. jüanů, západní Chu-nan 688 mld. jüanů a oblasti kolem jezera Tung-tching představovaly 960 mld. jüanů.[24]
| Rok | Hrubý domácí produkt (mld. RMB) |
Meziroční růst (%) |
|---|---|---|
| 2020 | 4 178 | 3,8 |
| 2019 | 3 989 | 7,6 |
| 2018 | 3 633 | 7,8 |
| 2017 | 3 383 | 8,0 |
| 2016 | 3 085 | 8,0 |
| 2015 | 2 854 | 8,5 |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Silniční
[editovat | editovat zdroj]K roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno celkem 6 802 km dálnic. Do půl hodiny je možné se napojit na dálniční systém ze všech 122 okresů (resp. administrativních celků okresní úrovně) v Chu-nanu.[25] V severojižním směru provincii protíná 
Dálnice G4 Peking – Hongkong a Macao, táhnoucí se východními částmi Chu-nanu (Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou, Čchen-čou), a 
Dálnice G55 Eren chot – Kanton, která prochází centrálními oblastmi provincie (Čchang-te, Šao-jang a Jung-čou). Chu-nanem dále také prochází 
Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li, 
Dálnice G59 Chöch chot – Pej-chaj, 
Dálnice G60 Šanghaj – Kchun-ming, 
Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming, 
Dálnice G72 Čchüan-čou – Nan-ning, 
Dálnice G76 Sia-men – Čcheng-tu, 
Dálnice G0401 Okruh Čchang-ša, 
Dálnice G0421 Sü-čchang – Kanton a 
Dálnice G5513 Čchang-ša – Čang-ťia-ťie.
Letecká
[editovat | editovat zdroj]
Nejvytíženějším letištěm v Chu-nanu je Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua, obsluhující zejména hlavní město provincie a také města Ču-čou a Siang-tchan. V roce 2016 odbavilo více než 20 milionů cestujících a bylo tak 13. nejvytíženější letiště v Číně.[26] dalšími významnými letišti jsou Mezinárodní letiště Čang-ťia-ťie Che-chua nacházející se na severozápadu Chu-nanu a Letiště Čchang-te Tchao-chua-jüan, které je od prosince 2019 třetím mezinárodním letištěm v Chu-nanu. Od roku 2014 je v provozu také Letiště Cheng-jang Nan-jüe, a dále od roku 2018 Letiště Jüe-jang San-che, páté nejvytíženější letiště v provincii.[25] Od roku 2004 je v provozu také Letiště Chuaj-chua Č'-ťiang, které původně sloužilo jako letecká základna.[27] Dále jsou v Chu-nanu v provozu Letiště Šao-jang Wu-kang a Letiště Jung-čou Ling-ling.
Ve výstavbě jsou také Letiště Čchen-čou Pej-chu na jihovýchodě Chu-nanu a Letiště Ťi-šou Siang-si, které bude obsluhovat autonomní kraj Siang-si na severozápadě provincie. Spuštění provozu obou letišť je plánováno v lednu 2022.[28][29]
V letech 1955 a 1988-1995 bylo v provozu také Letiště Cheng-jang Pa-ťia-ling, původně vojenské letiště, které sehrálo významnou roli za druhé světové války.[30] Oblast hlavního města v letech 1957–1989 obsluhovalo také Letiště Čchang-ša Ta-tchuo-pchu, které nadále výhradně slouží jako vojenská letecká základna.[31]
Železniční
[editovat | editovat zdroj]
Ke konci roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno 5 582 km železničních tratí, z čehož bylo 1 986 km tratí vysokorychlostních. Provincií prochází sedm hlavních železničních tratí, konkrétně železniční trať Peking–Kanton, procházející v severojižním směru městy Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou a Cheng-jang, dále železniční trať Šanghaj – Kchun-ming, železniční trať Ču-čou – Kuej-jang, železniční trať Chang-čou – Ču-čou, železniční trať Chu-nan – Kuang-si, železniční trať Š'-men – Čchang-ša a železniční trať Ťiao-cuo – Liou-čou.[25]
Vysokorychlostní trať Wu-chan – Kanton, součást vysokorychlostní tratě Peking – Hongkong, prochází Chu-nanem v severojižním směru. Zprovozněna byla již v prosinci 2009 a zkrátila cestu z Čchang-ša do Wu-chanu na jednu hodinu, do Kantonu na dvě hodiny a do Pekingu na pět hodin.[25]
Vysokorychlostní trať Šanghaj – Kchun-ming protíná provincii v západovýchodním směru. Konkrétně její úsek Chang-čou – Čchang-ša, které byl zprovozněn v roce 2014, zkracuje cestu z města Čchang-ša do Chang-čou na přibližně tři a půl hodiny, do Šanghaje na necelé čtyři a půl hodiny. V letech 2015-2016 byl uveden do provozu úsek Čchang-ša – Kchun-ming, který Chu-nan spojuje s provincií Jün-nan na západě.[25]
Přes Chu-nan bude také procházet vysokorychlostní železnice Čchung-čching – Čchang-ša, konkrétně její tři sekce: sekce Čchien-ťiang (Čchung-čching) – Čang-ťia-ťie – Čchang-te, sekce Čchang-te – I-jang – Čchang-ša a sekce Čchang-ša – Kan-čou, pokračující dále na západ do provincie Ťiang-si. Na sekci Čchien-ťiang – Čang-ťia-ťie – Čchang-te byly v listopadu 2019 zahájen zkušební provoz.[25]
Vodní
[editovat | editovat zdroj]Provincie Chu-nan má vzhledem ke své poloze u řeky Jang-c’ přístup k vodní dopravě, především skrze jezero Tung-tching a splavné řeky Siang-ťiang, C’-ťiang, Jüan-ťiang a Li-šuej. Celková délka komplexní splavné říční sítě v provincii je 12 tisíc km, a jedná se tak o třetí nejdelší splavnou vodní síť v rámci jedné provincie v Číně. Délka řek a kanálů splavných pro plavidla o výtlaku nad tisíc tun je 1 139 km, přičemž je pro tato tisícitunová plavidla dostupných 112 kotvišť.[25]
Jediným hlubokovodním přístavem v Chu-nanu je přístav Čcheng-ling-ťi v městě Jüe-jang. Je schopný přijmout plavidla s kapacitou až 10 tisíc tun a na středním a horním toku Jang-c’-ťiang tak konkuruje přístavům ve Wu-chanu či Čchung-čchingu. Dalším významným přístavem je nový přístav v Čchang-ša.[25]
Metro
[editovat | editovat zdroj]Systém metra je budován v Čchang-ša, hlavním městě Chu-nanu. V roce 2020 bylo v provozu 5 linek o celkové délce 142,5 km. Ve výstavbě je 6. linka a její zprovoznění je plánováno na rok 2021.[25][32][33]
Maglev
[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Čchang-ša je v provozu také linka vlaků maglev spojující železniční stanici Čchang-ša jih a Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua ve vzdálenosti 18,55 km. Linka byla otevřena v roce 2016 jako první linka maglevu navrženého a vyrobeného v Číně. Zatímco první verze tohoto maglevu měla nejvyšší provozní rychlost 100 km/h, v roce 2020 druhá verze úspěšně dokončila zkušební provoz na 160 km/h.[25][34]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, Office of the Leading Group of the State Council for the Seventh National Population Census, 2021-05-11 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Hunan - History. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 656 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-249-9, ISBN 978-80-7106-249-3. OCLC 42028904 S. 357–358, 374.
- ↑ DIANDA, Bas. Political routes to starvation: Why does famine kill?. Wilmington, Delaware: [s.n.] 1 online resource (432 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-62273-309-5, ISBN 1-62273-309-6. OCLC 1107752772 S. 134–135.
- ↑ Hunan Map, Map of Hunan, China: China Travel Map. www.chinamaps.org [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Hunan Weather: Climate, Best Time to Visit, What to Wear. www.travelchinaguide.com [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Hunan | province, China: Drainage. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dongting Lake | lake, China. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 4). www.stats.gov.cn [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 5). www.stats.gov.cn [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ 付表２ 1912年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ 付表３ 1928年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ 付表４ 1936-37年の中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ 付表５ 1947年全国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ 第一次全国人口普查公报. web.archive.org [online]. 2009-08-05 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2009-08-05.
- ↑ 第二次全国人口普查数据. web.archive.org [online]. 2012-09-14 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2012-09-14.
- ↑ 第三次全国人口普查公报. web.archive.org [online]. 2012-05-10 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2012-05-10.
- ↑ 第四次全国人口普查公报（第2号）. web.archive.org [online]. 2012-06-19 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2012-06-19.
- ↑ 第五次全国人口普查公报（第2号）. web.archive.org [online]. 2012-08-29 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2012-08-29.
- ↑ Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 2). web.archive.org [online]. 2013-07-27 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2013-07-27.
- ↑ a b c d Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Population, Nationalities and Religions. www.enghunan.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Ethnic Groups. www.enghunan.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hunan Province Statistical Communiqué for the 2020 National Economic and Social Development [online]. Hunan Bureau of Statistics, Hunan Survey Office of the National Bureau of Statistics, 2021-03-16 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Transportation. www.enghunan.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Changsha Airport reaches 20 million passengers in 2016. anna.aero [online]. 2017-05-09 [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2021-07-27. (anglicky)
- ↑ Huaihua Zhijiang Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Chenzhou Beihu Airport New Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Jishou Xiangxi Airport New Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ 豫湘桂战役中的衡阳机场争夺战_日军. www.sohu.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ 1989年：长沙黄花机场建成通航-----湖南日报数字报刊. hnrb.voc.com.cn [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z origenálu dne 2023-08-24.
- ↑ BURROUGHS, David. Changsha opens metro lines 3 and 5 [online]. International Railway Journal, 2020-06-29 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Changsha Metro Line 6: Route, To be Open in 2021. www.travelchinaguide.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ BRIGINSHAW, David. New Chinese inter-urban maglev train reaches 160km/h [online]. International Railway Journal, 2020-04-29 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chu-nan na Wikimedia Commons
