Provincie v Číně

Mapa administrativního členění Čínské lidové republiky s vyznačenými provinciemi, viz legenda níže.
     Provincie
     Nárokovaná provincie (Tchaj-wan)
     Ostatní celky provinční úrovně
     Sporná území

Provincie (čínsky v českém přepisu šeng, pchin-jinem shěng, znaky 省) je jeden z druhů celků první (provinční) úrovně v rámci administrativního dělení Čínské lidové republiky. Formálně existuje celkem 23 provincií, fakticky ale ČLR spravuje pouze 22 z nich, jelikož Tchaj-wan (nárokovaná 23. provincie) je pod kontrolou Čínské republiky.

Provincie se člení na celky druhé (prefekturní) úrovně: městské prefektury, prefektury, autonomní kraje; výjimečně obsahují též celky postavené výše než prefektury – subprovinční města, subprovinční autonomní prefekturu a subprovinční nové obvody. Vrcholným orgánem výkonné moci v čínských provinciích je provinční lidová vláda, v jejímž čele stojí guvernér provincie, zákonodárným orgánem je provinční shromáždění lidových zástupců. Vedle orgánů státní moci dále existuje paralelní struktura provinční organizace Komunistické strany Číny a několika menších politických stran. Fakticky jsou provinční orgány zodpovědné provinčnímu výboru Komunistické strany Číny v čele s tajemníkem.

Historie

V Číně provincie vznikly ve 13. století, v říši Jüan, jako regionální správní útvary nejvyšší úrovně. V následujících říších Ming a Čching byly jejich hranice měněny a postupně se blížily k dnešnímu stavu.

Seznam provincií

GB/T 2260-2007	ISO	Název provincie		Poloha	Počet obyvatel^[1] (2020)	Hustota osídlení (obyv./km²)	Rozloha (km²)	Hlavní město	Zkratka^{[p. 1]}
GB/T 2260-2007	ISO	Český přepis	Znaky Pchin-jin	Poloha	Počet obyvatel^[1] (2020)	Hustota osídlení (obyv./km²)	Rozloha (km²)	Hlavní město	Zkratka^{[p. 1]}
AH	CN-AH	An-chuej	安徽 Ānhuī		61 027 171	436,29	139 879	Che-fej	皖 Wǎn
ZJ	CN-ZJ	Če-ťiang	浙江 Zhèjiāng		64 567 588	615,67	104 873	Chang-čou	浙 Zhè
QH	CN-QH	Čching-chaj	青海 Qīnghǎi		5 923 957	8,58	690 355	Si-ning	青 Qīng
FJ	CN-FJ	Fu-ťien	福建 Fújiàn		41 540 086	335,66	123 756	Fu-čou	闽 Mǐn
HI	CN-HI	Chaj-nan	海南 Hǎinán		10 081 232	294,27	34 259	Chaj-kchou	琼 Qióng
HA (HEN)	CN-HA	Che-nan	河南 Hénán		99 365 519	600,52	165 467	Čeng-čou	豫 Yù
HE (HEB)	CN-HE	Che-pej	河北 Héběi		74 610 235	393,08	189 809	Š'-ťia-čuang	冀 Jì
HL	CN-HL	Chej-lung-ťiang	黑龙江 Hēilóngjiāng		31 850 088	67,37	472 766	Charbin	黑 Hēi
HN (HUN)	CN-HN	Chu-nan	湖南 Húnán		66 444 864	313,65	211 842	Čchang-ša	湘 Xiāng
HB (HUB)	CN-HB	Chu-pej	湖北 Húběi		57 752 557	310,87	185 776	Wu-chan	鄂 È
YN	CN-YN	Jün-nan	云南 Yúnnán		47 209 277	123,20	383 195	Kchun-ming	云(滇) Yún (Diān)
GS	CN-GS	Kan-su	甘肃 Gānsù		25 019 831	54,70	457 382	Lan-čou	甘(陇) Gān (Lǒng)
GD	CN-GD	Kuang-tung	广东 Guǎngdōng		126 012 510	700,02	180 013	Kanton	粤 Yuè
GZ	CN-GZ	Kuej-čou	贵州 Guìzhōu		38 562 148	218,93	176 140	Kuej-jang	贵(黔) Guì (Qián)
LN	CN-LN	Liao-ning	辽宁 Liáoníng		42 591 407	289,59	147 076	Šen-jang	辽 Liáo
SC	CN-SC	S’-čchuan	四川 Sìchuān		83 674 866	174,93	484 056	Čcheng-tu	川(蜀) Chuān (Shǔ)
SD	CN-SD	Šan-tung	山东 Shāndōng		101 527 453	643,78	157 704	Ťi-nan	鲁 Lǔ
SX (SAX)	CN-SX	Šan-si	山西 Shānxī		34 915 616	222,80	156 713	Tchaj-jüan	晋 Jìn
SN (SAA)	CN-SN	Šen-si	陕西 Shǎnxī		39 528 999	192.24	205 624	Si-an	陕(秦) Shǎn (Qín)
TW	CN-TW^{[p. 2]}	Tchaj-wan (nárokován ČLR)	台湾 Táiwān		23 162 123	650,97	36 161	Tchaj-pej (podle ČLR) Žádné (provinční vláda zrušena)	台(臺) Tái
JX	CN-JX	Ťiang-si	江西 Jiāngxī		45 188 635	270,69	166 939	Nan-čchang	赣 Gàn
JS	CN-JS	Ťiang-su	江苏 Jiāngsū		84 748 016	847,91	99 949	Nanking	苏 Sū
JL	CN-JL	Ťi-lin	吉林 Jílín		24 073 453	126,51	190 282	Čchang-čchun	吉 Jí

Odkazy

Poznámky

↑ Zkratka v závorce je neformální.
↑ Taktéž pod samostatným kódem ISO 3166-2:TW

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Provinces of China na anglické Wikipedii.

↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu provincie v Číně na Wikimedia Commons

[2] Zkratka v závorce je neformální.

[3] Taktéž pod samostatným kódem ISO 3166-2:TW

[1] Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online.

[1]

[p. 1]

[p. 2]

Administrativní dělení Čínské lidové republiky

Provinční úroveň	přímo spravovaná města • provincie • autonomní oblasti • zvláštní administrativní oblasti

Mezi úrovněmi	subprovinční města • subprovinční autonomní prefektura • subprovinční nové obvody

Prefekturní úroveň	městské prefektury • prefektury • ajmagy • autonomní kraje

Mezi úrovněmi	městské podprefektury

Okresní úroveň	městské obvody • městské okresy • okresy • korouhve • autonomní okresy • autonomní korouhve

Čínská lidová republika – 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (PRC)

Provincie	An‑chuej • Če‑ťiang • Čching‑chaj • Fu‑ťien • Chaj‑nan • Che‑nan • Che‑pej • Chej‑lung-ťiang • Chu‑nan • Chu‑pej • Jün‑nan • Kan‑su • Kuang‑tung • Kuej‑čou • Liao‑ning • S’‑čchuan • Šan‑si • Šan‑tung • Šen‑si • (Tchaj-wan)¹ • Ťiang‑si • Ťiang‑su • Ťi‑lin

Autonomní oblasti	Kuang‑si • Ning‑sia • Sin‑ťiang • Tibet • Vnitřní Mongolsko

Přímo spravovaná města (na úrovni provincie)	Čchung‑čching • Peking • Šanghaj • Tchien‑ťin

Zvláštní administrativní oblasti	Hongkong • Macao

¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá

Představitelé přímo spravovaných měst, provincií a autonomních oblastí Čínské lidové republiky

Představitelé přímo spravovaných měst	Čchung-čchingu • Pekingu • Šanghaje • Tchien-ťinu

Představitelé provincií	An-chueje • Če-ťiangu • Čching-chaje • Fu-ťienu • Chaj-nanu • Che-nanu • Che-peje • Chej-lung-ťiangu • Chu-nanu • Chu-peje • Jün-nanu • Kan-su • Kuang-tungu • Kuej-čou • Liao-ningu • S’-čchuanu • Šan-tungu • Šan-si • Šen-si • Ťiang-si • Ťiang-su • Ťi-linu

Představitelé autonomních oblastí	Kuang-si • Ning-sia • Sin-ťiangu • Tibetu • Vnitřního Mongolska

Představitelé zvláštních administrativních oblastí	Hong-kongu • Macaa