Jever
| Jever | |
|---|---|
 Náměstí s kašnou a zámeckou věží | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°34′28″ s. š., 7°54′3″ v. d. |
| Nadmořská výška | 9 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Dolní Sasko |
| Zemský okres | Frísko |
  Jever | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 42 km² |
| Počet obyvatel | 14 020 (2015) |
| Hustota zalidnění | 333,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jan Edo Albers (nestraník) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Am Kirchplatz 11, 26441 Jever |
| Telefonní předvolba | 04461 |
| PSČ | 26441 |
| Označení vozidel | FRI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jever je německé město se 14 000 obyvateli,[1] které je správním centrem zemského okresu Frísko ve spolkové zemi Dolní Sasko. Leží v oblasti marší na Východofríském poloostrově 15 km západně od přístavu Wilhelmshaven. Od roku 1972 patří k městu i okolní obce Moorwarfen, Rahrdum, Cleverns, Sandel a Sandelermöns.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Místo bylo osídleno již v paleolitu, ve starověku zde žili Chaukové. Roku 1158 je zmiňováno jako Gevarae, což je odvozováno ze starogermánského výrazu „gaveren“ – pastviny. Roku 1347 obdržel Jever městská práva, koncem 14. století zde Edo Wiemken založil Jeverské panství, které patřilo k opěrným bodům vitaliánů, poslední nezávislou vládkyní byla Maria z Jeveru, podle níž se městu přezdívá Marienstadt,[2] po její smrti roku 1575 Jever ovládli Oldenburkové. Roku 1667 město získal Anhalt-Zerbst, jako věno Kateřiny Veliké pak připadlo Rusku, za napoleonských válek bylo součástí Holandského království a roku 1818 bylo znovu připojeno k Oldenburskému velkovévodství.
Život ve městě
[editovat | editovat zdroj]Jever je známý především výrobou stejnojmenné značky piva, která má tradici od roku 1848, typickým zdejším řemeslem je také modrotisk. Město má historickou radnici, zámek s anglickým parkem, pět kostelů, větrný mlýn, divadlo, židovský hřbitov, pomník Marie z Jeveru, kozáckou kašnu připomínající období ruské nadvlády, hasičské muzeum a koupaliště. Nedaleko se nachází základna vojenského letectva. Do Jeveru jezdil na prázdniny Karl Jaspers, jeho pradědeček byl místním starostou.[3]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jever na Wikimedia Commons - http://www.stadt-jever.de/
