Zerbst

Zerbst
	Jezdecká kasárna v centru města
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°58′ s. š., 12°5′ v. d.
Nadmořská výška	67 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
Spolková země	Sasko-Anhaltsko
Zemský okres	Anhalt-Bitterfeld
Administrativní dělení	21 částí
	Zerbst
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	467,65 km²
Počet obyvatel	21 702 (2017)
Hustota zalidnění	46,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Andreas Dittmann (SPD)
Oficiální web	www.stadt-zerbst.de
Telefonní předvolba	3923, 3924
PSČ	39261, 39264
Označení vozidel	ABI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zerbst (česky Srbiště^[1]) je okresní město ve středním Německu v spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Nachází se 41 km jihovýchodně od zemského hlavního města Magdeburku.

Geografie

Zerbst leží na řece Nuthe (česky Nutě), která se vlévá 13 km na východ do Labe.

Dějiny

Oblast dnešního města byla osídlena už v mladší době kamenné. V 6. století zde Slované vybudovali hrazené sídlo, které je poprvé zmíněno v listině z roku 949 jako Cierevisti. Jako Zerbiste ho připomíná v roce 1003 Dětmar z Merseburku. Městská práva získalo sídlo v roce 1209 a následně vzniklo několik kostelů a kolem roku 1250 první městské hradby.

Během reformace se stalo město centrem kalvinismu a v letech 1603–1793 byl Zerbst residentním městem knížat Anhalt-Zerbst. Těžkou ránou pro město byla třicetiletá válka. Město bylo opakovaně dobyto a postupně se v něm vystřídalo několik okupačních vojsk. Po válce bylo sídlo ekonomicky zcela vyčerpané, v ruinách a třetina obyvatelstva zaplatila okupaci životem. Roku 1745 se anhaltsko-zerbstská princezna Sofie Frederika Augusta, která prožila v Zerbstu část svého mládí, provdala za ruského následníka trůnu Petra III. a v letech 1762–1796 vládla carskému Rusku jako Kateřina II. Veliká.

Za druhé světové války leželo v blízkosti Zerbstu významné vojenské letiště a pracovní tábor. Dne 16. dubna 1945 bylo město z 80% zničeno spojeneckým náletem a následně bez boje obsazeno americkou armádou. Rudá armáda vystřídala americké jednotky 6. května 1945, a celé město tak připadlo do sovětské okupační zóny. Do znovusjednocení Německa byl Zerbst součástí NDR. Po válce bylo město znovu vystavěno, většina historického jádra ale již nebyla obnovena. Mezi lety 1991 - 2008 bylo do sanace města investováno 15 milionů euro. V roce 2006 došlo k oficiálnímu přejmenování města ze Zerbst na Zerbst/Anhalt.

Pamětihodnosti

zřícenina východního křídla barokního knížecího zámku
obvodové zdi gotického kostela sv. Mikoláše z 15. století
částečně obnovený halový gotický kostel sv. Bartoloměje
částečně obnovený kostel paní Marie v Ankuhn
4,2 km městských hradeb s věžemi a branami
znovu postavený kostel Nejsvětější Trojice podle podoby z let 1683–1696
Francisceum, původně františkánský klášter (kolem 1235) s dobře zachovaným rajským dvorem, sloužil jako proslulé gymnázium
barokní jezdecká kasárna Schlossfreiheit z let 1710–1713.

Partnerská města

Jever, Dolní Sasko, Německo
Nürtingen Bádensko-Württembersko, Německo
Puškin, Rusko

Odkazy

Reference

↑ TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika: Průvodce. 1. Brno: Olympia Praha, 1974.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Srbiště (Zerbst). Sv. 23, str. 925

Související články

Kateřina II. Veliká

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zerbst na Wikimedia Commons
Seznam prací o Zerbstu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
(německy)
Archäologická výstava v Zerbstu
Museum
Soukromé stránky o městě před zničením

[1] TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika: Průvodce. 1. Brno: Olympia Praha, 1974.

[1]