Analfabetismus

Rozšíření negramotnosti ve světě k roku 2000

Analfabetismus neboli negramotnost je neschopnost číst a psát. Jejím opakem je gramotnost. Člověk, který neumí číst a psát, je negramotný neboli analfabet. Vzájemný poměr gramotné a negramotné části populace se využívá jako jeden z ukazatelů vzdělanosti určité skupiny obyvatelstva. Pokud je procento negramotných příliš velké, jedná se o problém ekonomický, jelikož pracovní trh je plný nekvalifikované pracovní síly. Vlády se snaží proti němu bojovat vzděláváním obyvatelstva povinnou školní docházkou a dalšími vzdělávacími projekty. Kampaním proti negramotnosti se říká alfabetizace.

Vývoj negramotnosti

Pro všechna období starověku napříč lidskými kulturami platí, že naprostá většina obyvatelstva byla negramotná. Například ve starověkém Egyptě se umění číst a psát omezovalo pouze na úzký okruh královského dvora, a to zejména na úzkou vrstvu profesionálních písařů.^[1] Negramotnost byla i v dnes vyspělých zemích velmi vysoká až do 19. století, zejména na venkově, kde lidé číst a psát nepotřebovali. Teprve moderní společnosti ji vyžadují u každého a v průběhu 19.–20. století se zde skutečně podstatně snížila. V poslední době ovšem opět vzniká takzvaná sekundární negramotnost, spojená s tím, jak se prosazuje obrazová a hlasová komunikace, především zásluhou televize.

Funkční negramotnost

Kromě toho se užívá pojem funkční negramotnost. Funkčně negramotná osoba může umět číst (např. velmi obtížně a pomalu) a psát (jednoduché věty, s omezenou slovní zásobou), ale není schopná číst nebo psát v dostatečné míře na to, aby se vyrovnala s každodenními požadavky života ve společnosti, ve které žije. Patří sem např. neschopnost využívat informací z běžných zdrojů, například jízdních řádů, statistik, právních dokumentů a podobně. Funkční negramotnost tedy souvisí nejenom s faktickou schopností číst a psát, ale též se schopností porozumět textu na určité úrovni, orientovat se v běžných konvencích psaného projevu či specifické dokumentace apod.

Funkční negramotnost může být překážkou pro pracovní a společenské uplatnění a běžně se zkoumá a sleduje.

Odkazy

Reference

↑ MYNÁŘOVÁ, Jana. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. XVII. kapitola: Egyptské písemnictví, s. 626.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Analfabeta. Sv. 2, str. 235

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu negramotnost na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo analfabetismus ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Analfabeta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
(slovensky)Čo dnes znamenajú pojmy gramotnosť a negramotnosť?
(anglicky)Gramotnost v jednotlivých zemích Archivováno 24. 11. 2016 na Wayback Machine. podle CIA World Factbook
(anglicky)Statistiky negramotnosti UNESCO Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.

[1] MYNÁŘOVÁ, Jana. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. XVII. kapitola: Egyptské písemnictví, s. 626.

[1]