Arnolec
| Arnolec | |
|---|---|
 Kaple svatého Vendelína | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Polná |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′10″ s. š., 15°49′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 202 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,36 km²[2] |
| Katastrální území | Arnolec |
| Nadmořská výška | 540 m n. m. |
| PSČ | 588 27 |
| Počet domů | 70 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Arnolec 53 588 27 Jamné u Jihlavy starosta |
| Starosta | Ing. Ladislav Fiala |
| Oficiální web: www | |
  Arnolec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586854 |
| Kód části obce | 426 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Arnolec (dříve též Arnulec[5], německy Arnoletz, Arnoldshof[6]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 202[1] obyvatel. Leží asi 18 kilometrů východně od Jihlavy a 124 kilometrů jihovýchodně od Prahy.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice byl odvozen od osobního jména Arnold a znamenalo "Arnoldův majetek" (nositelem jména nejspíš byl opat třebíčského kláštera Arnold doložený v letech 1228–1239). V němčině se jméno psalo vždy Arnoletz, což svědčí, že německé jméno vzniklo z českého, nikoli naopak (ačkoli samo základové osobní jméno Arnold je německého původu).[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému proboštství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do 2. poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, 11. března 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského.[8] Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jež zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 1622–1919 byli vlastníky Collaltové. Dne 26. prosince 1897 tu založil sbor dobrovolných hasičů nadučitel Petr Kuta.[9] V letech 1869-1930 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 znovu pod okres Jihlava.[10]
V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.[8]
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[11]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Arnolec leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se v mírné kotlině 10 km jižně od Bohdalova, 3,5 km západně od Černé, 7,5 km severozápadně od Měřína, 2 km severozápadně od Jersína, 11 km jihovýchodně od Polné a 3 km jihovýchodně od Stáje. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a na rozhraní dvou jejích podcelků Brtnická vrchovina a Bítešská vrchovina, v jejichž rámci spadá pod tři geomorfologické okrsky Měřínská kotlina, Arnolecké hory a Řehořovská pahorkatina.[12] Průměrná nadmořská výška činí 540 metrů.[13] Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.).[14] Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl. Katastrem obce prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj.[15] V katastru obce se nachází přírodní památka Rychtářský rybník.[16]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1880 zde v 53 domech žilo 393 obyvatel, kteří se hlásili k české národnosti.[17] Podle sčítání 1930 zde žilo v 59 domech 354 obyvatel. 353 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 352 římských katolíků.[18]
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 324 | 357 | 393 | 390 | 379 | 374 | 376 | 354 | 247 | 271 | 247 | 241 | 228 | 184 | 157 | 174 |
| Počet domů | - | 51 | 52 | 53 | 53 | 55 | 56 | 59 | 61 | 59 | 58 | 59 | 64 | 64 | 64 | 70 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Místní části, členství ve sdruženích
[editovat | editovat zdroj]Obec se rozkládá na katastrálním území Arnolec a nečlení se na místní části či základní sídelní jednotky.
Arnolec je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ladislav Fiala.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2006–2010 | 147 | 39,46 | 7 | 7 Za rozvoj obce Arnolec | Ladislav Fiala |
| 2010–2014 | 143 | 46,85 | 7 | 7 Za rozvoj obce Arnolec | Ladislav Fiala |
| 2014–2018 | 127 | 78,74 | 7 | 7 Za rozvoj obce Arnolec | Ladislav Fiala |
Znak a vlajka
[editovat | editovat zdroj]V roce 2002 udělil Parlament České republiky obci právo používat vlastní znak a vlajku.[8] Obecní symboly vycházejí z heraldiky rodu Collalto at San Salvatore, který ves vlastnil od počátku 17. století. V praporu se zelenají 3 špice, které mají připomínat vrcholky Arnoleckých hor.[21]
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Funguje tu obchod se smíšeným zbožím a hostinec. V obci má provozovnu pekárna Lapek.[22] Arnolec stojí podél silnice II. třídy č. 348 (Polná–Měřín). Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Jamné, Nadějov, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Měřín, Velké Meziříčí a Polnou.[23]
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Již na počátku 19. století se v obci vyučovalo, ovšem první stálou školní budovu místní vystavěli až v roce 1814. Nová školní budova vznikla v roce 1881 a roku 1937 byla výuka rozdělena do dvou tříd. Školu zrušili v roce 1976 kvůli nedostatku žáků, děti dojíždějí do základních škol ve Zhoři či Měříně.[8] V roce 2002 u příležitosti stého výročí narození Josefa Toufara obecní úřad vydal knihu Arnolec 1407 – 2002. Stojí zde kulturní dům a sportoviště s hřišti určenými na kopanou, volejbal a tenis.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatého Vendelína uprostřed návsi – jednolodní stavba se sedlovou střechou byla postavena v rustikálním novorománském[15] sakrálním stylu roku 1874.[8] Byla vysvěcena roku 1875 měřínským děkanem. Věž v průčelí je završena cibulovitou bání s dvojramenným křížem. V ní visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín. Na oltáři je obraz svatého Vendelína od Anny Thořové z Prahy. Na místě dnešní kaple stála dříve menší kaplička s věžičkou a zvonem z roku 1848 o váze 70 kg. V roce 1908 byl zakoupen ještě jeden větší zvon. Oba zvony byly 18. dubna 1942 zrekvírovány.[24]
- Kaple svaté Anny stojí v polích asi půl kilometru na východ od obce. V roce 1734 ji nechal postavit tehdejší majitel brtnického a černického panství Antonín Rombald, hrabě z Collalto et St. Salvatore. Má obdélníkový tvar. Je v barokním stylu rustikálního charakteru. Hladkou fasádu člení v rozích pilastry s římskou hlavicí, vršek kryje valbová střecha.[25]
- Smírčí kříž zvaný „Baba“ – tyčí se v polovině cesty (cca 1 km od Arnolce) mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině,[8] rozměry 143-98-30,[15] pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“. Nejpravděpodobnější varianta je, že kříž připomíná setkání krále Ludvíka Jagellonského s českými stavy 11. března 1522. Monolitický kříž s okosenými hranami, ramena i tělo se postupně rozšiřuje
- Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara – nachází se na jeho rodném domě čp. 1, je to nízký domek naproti autobusové zastávce, deska je zde umístěna od roku 1992.[15][26] Na jeho počest se zde v roce 2002 konala mše.[15]
- Obrázek svaté Trojice – nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]V roce 1902 (14. července) se zde v domě s hostincem a hospodářstvím [27] narodil P. Josef Toufar, kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl komunisty neprávem obviněn, že tento zázrak připravil, byl proto v lednu 1950 zatčen a po krátké době zemřel na následky krutého mučení při výsleších.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 – 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 52–53.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 48.
- ↑ a b c d e f g PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Arnolec, s. 3–5.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/20. Jihlavské listy. 6. únor 2013, roč. 24, čís. 11, s. 19. ISSN 1212-740X.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 28.
- ↑ Udělené symboly – Arnolec [online]. 2002-03-14 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Arnolec [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Arnolec [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Kříž a rodiště kněze-mučedníka v Arnolci, s. 161–167.
- ↑ Rychtářský rybník [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 2, s. 771, heslo Arnolec.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 564–565.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Jihlava, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-05 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa města a obcí – 1. Arnolec. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 15. 1. 2010, čís. 4, s. 19. ISSN 1212-740X.
- ↑ LAPEK, a.s. [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Arnolec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná: Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Vendelína v Arnolci, s. 38–39.
- ↑ COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná: Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaplička svaté Anny, s. 40.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Fotografie Toufarova rodného domu v Arnolci
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HNÍZDIL, Oldřich. Arnolec 1407-2002. Arnolec: Obecní úřad Arnolec, 2002. ISBN 80-239-4244-1.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnolec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Arnolec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Arnolec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
