Jamné
| Jamné | |
|---|---|
 Rybník na návsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Polná |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava + Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′52″ s. š., 15°43′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 577 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,18 km²[2] |
| Nadmořská výška | 530 m n. m. |
| PSČ | 588 27 |
| Počet domů | 191 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jamné 2 588 27 Jamné u Jihlavy ou-jamne@iol.cz |
| Starosta | Ľuboš Varhaník |
| Oficiální web: www | |
  Jamné | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587249 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jamné (německy Jamny, Gamling[4]) je obec, která se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 577[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty v Yamnym (1590), Jamny (1601, 1678, 1718, 1720), Jamni (1751), Jamny (1846), Jamny a Jamné (1872) až ke konečné podobě Jamné v roce 1924. Místní jméno vzniklo z přídavného jména ke slovu jáma. Mohlo se jednat o výrazné a prudké zvlnění terénu či o skutečné jámy (vlčí či rudné).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jamné pravděpodobně založili již v druhé polovině 13. století v rámci osidlování kraje benediktýnským klášterem v Třebíči, ovšem toto tvrzení nelze spolehlivě doložit.[6] Jamné se připomíná v listinách z roku 1444 (kardinálem Františkem z Dietrichštejna).[7][8] Název obec dostala podle okolních četných dolin a jam.[7][8] Další zmínka pochází z roku 1484, kdy se o Jamném zmiňuje v pečetní listině o zemském smíru, kde se jako svědek objevuje Jiřík z Řehořova a Jamného.[6] V 15. století obec převzali bývalí klášteřní mani. Poté obec vlastnili Jan Jetřich Černohorský z Boskovic (od roku 1535), poté lénem Jindřich Bořita z Budče (1540-1548).[9]
V roce 1556 třebíčské panství i s Jamným král Ferdinand I. přepsal na Vratislava z Pernštejna,[9] ten obec přenechal Janu staršímu Stráneckému ze Stránec, jenž ji v roce 1565 prodal Janu Chroustenskému, který ji přičlenil k Rudolci. Od roku 1580 se za vlastníka považoval Karel Hložek ze Žampachu.[6] Roku 1590 tu stál svobodný dvůr, foitství, mlýn a tvrz s pěknou zahradou.[10] V roce 1591 Jan Šléglovský ze Šicendorfu ves postoupil za 2 tisíce zlatých Zuzaně Lvově z Lisova, od které Jamné v roce 1601 přebral Matouš Grýn ze Štircnperku a na Lukách, jehož syn Karel Grýn ves prodal v roce 1609 Janu Šejkovskému ze Šendorfu, ten osadu prodal po roce jihlavskému občanovi Danielu Neumeierovi z Wintenberku.
Roku 1620 byl majitelem tohoto zboží Hynek, syn Karla Grüna ze Štürcenberka, kterému byl majetek po Bílé hoře kvůli jeho protestantství zkonfiskován.[8] Komora císařská prodala zkonfiskovaný statek za 20 000 tolarů Šmilauerovi ze Smilova,[7] který statek roku 1622 daroval jihlavské jezuitské koleji, po jejímž zrušení byl statek roku 1773 přenechán studijnímu spolku a dědičně pronajat polenskému primátorovi Václavu Kalcherovi za roční nájem 3 126 zlatých,[9] který ji v roce 1864 předal bývalému vojenskému felčarovi Janu Nussbaumovi,[9] který v místě založil sirotčinec.[6] Po třicetileté válce tu stálo 8 obydlených domů a čtyři pusté.[7] Do roku 1848 bylo Jamné sídlem vrchnostenského úřadu panství Meziříčka, jehož archiv je dodnes uložen na panských sýpkách.[7]
V roce 1849 koupil Jamné vnuk Jana Nussbauma za 26 tisíc zlatých a po jehož smrti v roce 1899 ji zdědil Karel Schiller z Lanškrouna,[9] rod obec následně vlastnil až do roku 1945, kdy mu byl zkonfiskován.[6] V letech 1850–1867 pod správu Jamného spadalo i Rybné.[4] Od roku 1869 sem přísluší vesnice Lipina.[11] V letech 1869–1950 spadalo Jamné pod okres Jihlava, v letech 1950–1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[12] Od roku 1950 sem přísluší Rytířsko.[13] Původně se jednalo o čistě moravskou obec, ale k 7. dubnu 2010 k ní byly od obcí Zhoře a Dobroutova připojeny pozemky a domy urbanisticky splývající s osadou Lipinou, takže nyní obec zasahuje i do Čech.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jamné leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se na mírném návrší 8 km jižně od Polné, 3 km jihozápadně od Lipiny, 4,5 km jihozápadně od Zhoře, 2 km západně od Rybného a 4 km západně od Nadějova, 3,5 km severně od Kozlova, 5,5 km severovýchodně od Velkého Beranova a 11 km severovýchodně od Jihlavy. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Hornosázavské pahorkatiny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jihlavsko-sázavská brázda, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Řehořovská pahorkatina a Beranovský práh.[14] Průměrná nadmořská výška činí 530 metrů.[15] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 542 metrů se nachází jižně od obce a východně od Rytířska. Obcí protéká řeka Šlapanka, do které se z jihu vlévá Rybenský potok. Na Šlapance se severovýchodně od vsi nachází řada rybníků – Horní Trouba, Býčina, Skopaný rybník a Kovárna. Na návsi se nachází dva veliké rybníky, Selský rybník a Barbora a jihozápadně od Jamného se rozkládá Mlýnský rybník.[16] V obci rostou tři památné lípy. Památná lípa malolistá stojí u kostela a pochází z poloviny 18. století. Dosahuje výšky 30 metrů a obvod kmene činí 485 centimetrů.[8] Další dvě památné lípy na hřbitově pochází zhruba z přelomu 18. a 19. století. Jsou vysoké 27 metrů, obvody kmenů jsou 393 a 416 cm.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]220 obyvatel je ekonomicky aktivních, podle posledního sčítání obyvatelstva v roce 2001 je v obci 302 věřících.[6] V roce 1900 zde žilo 596 katolíků, 5 Židů a 1 evangelík, podle sčítání obyvatelstva v roce 1930 tu bylo 614 katolíků a 1 člověk jiného vyznání.[4] V roce 1890 tu žilo 503 českých obyvatel v 73 domech,[10] tři občané se hlásili k židovství.[7] Podle sčítání 1930 zde žilo v 108 domech 571 obyvatel. 564 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 4 k německé. Žilo zde 570 římských katolíků.[17] V roce 2002 byla obec plynofikována.
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 845 | 527 | 584 | 606 | 668 | 638 | 633 | 661 | 567 | 596 | 542 | 488 | 447 | 490 | 515 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 477 | 537 | 556 | 617 | 590 | 587 | 617 | 543 | 562 | 515 | 475 | 436 | 484 | 489 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Části obce, členství ve sdruženích
[editovat | editovat zdroj]Obec se člení na 2 části – Jamné a Lipina,[19] má dvě katastrální území (pojmenované „Jamné u Jihlavy“ a „Rytířsko“)[20] a tři základní sídelní jednotky – Jamné, Lipina (na katastrální území Jamné u Jihlavy) a Rytířsko.[21]
Jamné je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí. V listopadu 2019 se v obci uskutečnilo místní referendum o podpoře výstavby větrné elektrárny.[22], obyvatelé natrvalo odmítli záměr výstavby větrných elektráren v místním referendu.[23]
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Obec má devítičlenné zastupitelstvo.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 366 | 69,67 | 9 | 5 KDU-ČSL 4 KSČM |
Anna Kubínová |
| 2006–2010 | 386 | 66,84 | 9 | 5 SNK JAMNÉ 4 KSČM |
Jiří Pejcha |
| 2010–2014 | 396 | 63,64 | 9 | 6 SNK pro Jamné 2 SNK pro sport 1 KSČM |
Jiří Pejcha |
| 2014–2016 | 417 | 68,59 | 9 | 7 SNK pro Jamné 2 Jamné Plus |
Jiří Pejcha |
| 2016 - 2018 | Aleš Weselý | ||||
| 2018 - | 418 | 66,75 | 9 | 4 Sdruž. nezáv. kand. pro sport
3 Sdruž. nezáv. kand. pro Jamné 2 Jamné Plus |
Ľuboš Varhaník |
Znak a vlajka
[editovat | editovat zdroj]Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[24] Obecní symboly jsou převzaty z erbu stavebníka tvrze Jana Šleglovského ze Šicendorfu. Na křídle gryfa je položen kříž připomínající církevní vrchnost (jezuity), kteří se zasloužili o největší rozvoj obce a výstavbu kostela, sýpek, přestavbu renesanční tvrze a zhotovení sochy sv. Jana Nepomuckého
Znak: V červeno-modře děleném štítě stříbrná polovina kozla se zlatou zbrojí a zlatým křídlem s volným modrým tlapatým křížem přiléhající k dolní polovině zlatého gryfa s červenou zbrojí.
Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a modrý. V červeném pruhu bílá polovina kozla se žlutou zbrojí a žlutým křídlem s volným modrým tlapatým křížem, přiléhající k dolní polovině žlutého gryfa s červenou zbrojí v modrém pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3.
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Působí zde zhořská zemědělská společnost, půdu dále obhospodařují 2 soukromí zemědělci. Sídlí tu firma vyrábějící kontaktní a kabelové systémy a společnost zabývající se výrobou zápustkových výkovků a kovoobráběním. Služby tu poskytuje zdravotní středisko, kulturní dům, dva obchody s potravinami (jeden je firmy LAPEK, a.s.), dva hostince a pobočka České pošty. Dále tu sídlí firmy SWR JIHLAVA, spol. s r.o., Realinvest, spol. s r.o., Galya style, s.r.o., A.G.J. - produktion, s.r.o., KOSYKA, s.r.o., PBK a.s. a ABC ZET CZ, s.r.o.[25]
Jižní částí katastru obce prochází dálnice D1 s exitem 119 - Velký Beranov. Po východní hranici katastru a částí Lipina prochází silnice II/351 v úseku Polná - Třebíč. Dále územím prochází silnice II/353 v úseku Žďár nad Sázavou - Jamné - Rytířsko - D1 - Jihlava a silnice III. třídy č. 3532 Rytířsko - Kozlov a č. 3533 Jamné - Rybné.[26] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Věžnice, Kamenice, Nadějov, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Polná a Měřín.[27]
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Školu zde založili v roce 1785,[6] školní budovu vystavěli po zrušení jezuitského řádu na místě shořelých statků, na dvě třídy byla přestavěna v roce 1890. Před výstavbou školní budovy se vyučovalo tzv. pořídkou, tedy každý den v jiném domě. Později vyučoval nějaký tkadlec v pastouškách (dnes čp. 42).[7] V roce 1901 školu navštěvovalo 96 žáků. V současnosti zde funguje základní škola se dvěma třídami 1.–5. ročník s kapacitou 35 dětí a mateřská škola pro 25 dětí.[28] Základní školu v roce 2012/2013 navštěvovalo 24 žáků. Na druhý stupeň dojíždějí žáci do škol v Jihlavě.[29] Do školky docházejí také děti z Rybného, Věžnic a Nadějova.[30] Místní knihovna spadá pod Městskou knihovnu v Jihlavě.[31]
Fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště nechala obec vybudovat v roce 2009. Tělocvičná jednota Sokol Jamné,[32] která je součástí župy Plk. Švece, má 55 členů, kteří se věnují turistice a volejbalu.[33] Fotbalový tým A hraje v sezoně 2014/2015 okresní přebor[34] a družstvo B IV. třídu mužů, skupina A v okrese Jihlava.[35] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Jamné.[36]
Pověsti
[editovat | editovat zdroj]Pověst se šíří o kříži stojícím v kostele, který byl údajně postaven v místech, kde došlo k několika vraždám a loupežím. Na původním stanovišti v polích jím měli lidé otáčet jako ochranou před bouřkami a krupobitím.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámeček Jamné – původní pozdně renesanční[8] tvrz pocházející z roku 1591 přestavěli jihlavští jezuité v druhé polovině 17. století[37] na raně barokní zámeček s vlašskou střechou a věžičkou, v roce 1890 proběhla novogotická přestavba.[37] V roce 2010 by měla být dokončena celková rekonstrukce, interiér byl v minulosti rozkraden. V současnosti zde sídlí knihovna, obřadní síň, pošta a několik bytů. Půda budovy po opravě dostala původní podobu, kterou měla po přestavbě jezuity během 17. století.[38]
- Kostel Nalezení svatého Kříže – v barokním stylu s osmibokým půdorysem postavili na místě původní kaple v letech 1702–1705.[6] Roku 1838 přistavěli sakristii a v roce 1859 novou věž.[8] Zdejší zvony a varhany pocházejí ze zrušeného znojemského kostela,[7] na oltáři umístili otočný kříž, který dříve stával pod stříškou v poli a lidé jím otáčeli jako ochranou před bouřkami a krupobitím. Obrazy z hlavního oltáře vznikly v polovině 19. století.[8] Socha Madony pochází z druhé čtvrtiny 18. století.[8] Roku 1784 byl kostel povýšen na lokální, ovšem kněz tu kvůli nedostatku finančních prostředků nesídlil a farníci chodili stále do Zhoře. Kněz tu působil až od 1. února 1826 díky financím zdejšího majitele Kalchera. Od té doby se také vede farní matrika.[7] V roce 1889 tu položili novou kamennou dlažbu.[7] Bohoslužby se zde konají ve středu a v neděli.
- Fara, jež byla postavena v roce 1818. Tento dům čp. 67 stojí na místě někdejších panských stodol, které zničil požár.[8]
- Hřbitov z 18. století.[8] Na hřbitově stojí architektonicky zajímavá Nussbaumova hrobka (Pseudogotická stavba z počátku 20. století. Na obdélníkovém půdorysu čtyřboká stavba z kamenných kvádrů a bosovanými nárožími). Pohřbívají se zde lidé z Jamného a Rybného.[7]
- Socha sv. Jana Nepomuckého – pocházejí z roku 1736[4] od Jana Jiřího Willanda, dříve stávala před hrází návesních rybníků, v současnosti se nachází u kostela
- Suchá kašna z 19. století přístupná jedním kamenným stupněm. Dnes slouží jako okrasná zahrádka a je umístěna v parku před kostelem.
- Hraniční kámen – stojí na hranici mezi Jamným a Dobroutovem při tzv. Forotní cestě, je nahrubo otesaný se zahloubenými křížky[39]
- Pomník obětem I. světové války stojící v parku na návsi. Vybudován v roce 1924.
- Sýpka z roku 1734[7][8]
- Přírodně krajinářský park byl založen v polovině 19. století.[8]
- 13 křížů v katastru obce[8]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci se narodila Marie Stejskalová, jež se později stala hospodyní v rodině skladatele Leoše Janáčka a jejíž vzpomínky přepsala Marie Trkanová do knihy U Janáčků (ISBN 80-86137-11-2)
Partnerská obec
[editovat | editovat zdroj]Merzligen – jedná se o malou obec ve Švýcarsku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 61–62.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 339–340.
- ↑ a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Jamné, s. 12–14.
- ↑ a b c d e f g h i j k l DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská : Jihlavský kraj. Jihlavský okres. 2, Místopis. Brno: Musejní spolek, 1901. 248 s. Kapitola Jamné, s. 165–168.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Jamné, s. 88.
- ↑ a b c d e HOLÝ, Ivan. Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. Brno: Ivan Holý, 2012. 73 s. ISBN 978-80-260-1786-8. Kapitola Jamné, s. 28–30.
- ↑ a b Ottův slovník naučný, díl 12, s. 1052, heslo Jamné (č. 5).
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 284.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 199.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 458.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Jamné [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Jamné [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 564–565.
- ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Jamné uskuteční referendum o větrných elektrárnách [online]. OBCASNIK.EU, 2019-11-01 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Jamné uskuteční referendum o větrných elektrárnách [online]. OBCASNIK.EU, 2019-11-30 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Jamné [online]. 2003-06-18 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Jamné [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Jamné [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Informace o škole [online]. ZŠ a MŠ Jamné, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-16.
- ↑ Výroční zpráva 2012/2013 [online]. ZŠ a MŠ Jamné, 2013-09-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-16.
- ↑ O nás [online]. Mateřská školy Jamné u Jihlavy, 2012-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Místní knihovna v Jamném [online]. Městská knihovna v Jihlavě, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ TJ SOKOL JAMNÉ [online]. TJ SOKOL JAMNÉ, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ T.J. SOKOL Jamné [online]. ČOS, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02.
- ↑ A1A - OP mužů [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-17.
- ↑ IV.tř. mužů, skupina A [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01.
- ↑ SDH Jamné [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ a b TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Polná: Freytag&Berndt, 2007. ISBN 9788073162870. Kapitola Polná, s. 206–209.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. Jamné. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 21. 5. 2010, čís. 40, s. 27. ISSN 1212-740X.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Jamné, s. 48.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PLAŠIL, Filip. Kostel sv. Kříže a farnost v Jamném u Jihlavy. Brno: Obec Jamné u Jihlavy, 2009. 84 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jamné na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jamné v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Jamné v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
