Bell Boeing V-22 Osprey
| V-22 Osprey | |
|---|---|
 | |
| Určení | transportní letoun V/STOL |
| Původ | USA |
| Výrobce | Bell Helicopter Boeing Rotorcraft Systems |
| První let | 19. března 1989 |
| Zařazeno | 13. června 2007 |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel | USMC USAF US Navy Japonsko |
| Výroba | 1988-dosud |
| Vyrobeno kusů | 400 (2020)[1] |
| Cena za kus | 67 milionů $[2] |
| Vyvinuto z typu | Bell XV-15 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bell Boeing V-22 Osprey je americký vojenský víceúčelový konvertoplán s překlopnými rotory se schopností vertikálního vzletu a přistání (VTOL) a krátkého vzletu a přistání (STOL[3]). Je navržen tak, aby kombinoval funkčnost konvenčního vrtulníku s výkonem turbovrtulového letadla na dlouhé vzdálenosti a vysokou rychlostí. V-22 byl vyvinut a vyrábí jej společně firmy Bell Helicopter Textron a Boeing (Boeing Rotorcraft Systems) a je používán americkou námořní pěchotou a letectvem.
Neúspěch operace Eagle Claw (během íránské krize s rukojmími) v roce 1980 podtrhl, že existují vojenské role, pro které se nehodí ani konvenční vrtulníky ani transportní letouny s pevnými nosnými plochami. Ministerstvo obrany Spojených států amerických (DoD) zahájilo program vývoje inovativního dopravního letounu se schopnostmi dálkového, vysokorychlostního a vertikálního vzletu a oficiálně program JVX (Joint-service Vertical take-off/landing Experimental) v roce 1981. Partnerství mezi Bell Helicopter a Boeing Helicopters získalo v roce 1983 kontrakt na vývoj letounu V-22 se sklopným rotorem. V-22 poprvé vzlétl v roce 1989 a začaly testy a změny designu; složitost a potíže spojené s tím, že byl prvním sklopným rotorem pro vojenskou službu, vedly k mnoha letům vývoje.
Námořní pěchota Spojených států (USMC) zahájila výcvik posádek pro MV-22B Osprey v roce 2000 a nasadila je v roce 2007; doplnil a poté nahradil jejich vrtulníky Boeing CH-46 Sea Knight. Americké letectvo (USAF) nasadilo svou verzi, CV-22B, v roce 2009. Od vstupu do služby u námořní pěchoty a letectva byl Osprey nasazen v přepravních a zdravotních operacích nad Irákem, Afghánistánem, Libyí a Kuvajtem. Americké námořnictvo plánovalo od roku 2021 používat CMV-22B na palubě lodi.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Neúspěch operace Eagle Claw, íránská záchranná mise pro rukojmí, v roce 1980 ukázal americké armádě potřebu[4][5] „nového typu letadla, které by mohlo nejen vzlétnout a přistát vertikálně, ale také přepravovat bojové jednotky, a to ve větší rychlosti.“[6] Americké ministerstvo obrany zahájilo program letadel JVX v roce 1981 pod vedením americké armády.
Určujícím posláním námořní pěchoty bylo provádět obojživelné přistání; služba se rychle začala zajímat o program JVX. Vzhledem k tomu, že koncentrovaná síla byla zranitelná jedinou jadernou zbraní, letecká řešení s dobrou rychlostí a dosahem umožňovala rychlé rozptýlení a vrtulníky CH-46 Sea Knight zastarávaly. Sloučení námořní pěchoty a armády bez náhrady bylo přetrvávající hrozbou[7][8] podobné návrhu prezidenta Trumana po druhé světové válce.[9] Úřad ministra obrany a administrativa námořnictva se proti projektu konvertoplánu postavil, ale tlak Kongresu byl přesvědčivý.
Námořnictvo a námořní pěchota získaly vedení v roce 1983.[10][11] JVX spojil požadavky námořní pěchoty, letectva, armády a námořnictva.[12][13] Žádost o návrhy byla vydána v prosinci 1982 pro předběžné projektové práce. Zájem projevily společnosti Aérospatiale, Bell Helicopter, Boeing Vertol, Grumman, Lockheed a Westland. Dodavatelé byli vyzváni, aby vytvořili týmy. Bell se spojil s firmou Boeing Vertol, aby dne 17. února 1983 předložil návrh na zvětšenou verzi prototypu Bell XV-15. Jako jedinému obdrženému návrhu byl 26. dubna 1983 udělen předběžný návrh smlouvy.[14][15]
První sériový konvertoplán byl dodán 24. května 1999. Do služby typ vstoupil roku 2009. V červnu 2020 byl dodán 400. konvertoplán tohoto typu.[16]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]V-22 Osprey je konvertoplán uzpůsobený pro vertikální start i přistání (stejně jako vrtulník). Vertikální start i přistání umožňují dva horizontálně natočené rotory. Během 12 sekund se mohou natočit až o 90° dopředu a pracují jako u běžného turbovrtulového letounu. Avšak ve srovnání s vrtulníkem stroj dosahuje výrazně delšího doletu. Další významnou výhodou letounu je jeho skladnost. Křídla V-22 lze složit souběžně s trupem a listy obou vrtulí natočit na jednu stranu. Operaci lze provést za pouhých 90 sekund. Pro tyto vlastnosti bývá letoun často ve výbavě letadlových lodí. Ve skleněném kokpitu V-22 jsou umístěny čtyři multifunkční displeje (MFD) a pátý sdílený centrálním displej jednotky (CDU). Pilotům se tak dostává množství obrazových informací, včetně digitálních map nebo stavu systému.
Nehody a incidenty
[editovat | editovat zdroj]
V letech 1991 až 2000 byly v průběhu testování zaznamenány čtyři významné srážky a selhání a s tím spojená úmrtí celkem 30 osob. V-22 byl nasazen od roku 2006 a od té doby má sedm dalších pozoruhodných, ale drobných incidentů. Kvůli těmto incidentům nesmí v konvertoplánech cestovat prezident USA, členové vlády a vysocí důstojníci.[17]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]U.S. Marine Corps a Air Force mají kombinovaná letadla 110 V-22 ve službě od ledna 2012. Nejpoužívanější jsou v U.S. Marine Corps.[18]
- United States Air Force (USAF) má 13 CV-22 ve službě od ledna 2012.[18]
- 8th Special Operations Squadron (8 SOS) na Hurlburt Field, Florida
- 71st Special Operations Squadron (71 SOS) na Kirtland Air Force Base, Nové Mexiko
- 20th Special Operations Squadron (20 SOS) na Cannon Air Force Base, Nové Mexiko
- United States Marine Corps Aviation (USMC) má 97 MV-22 ve službě od ledna 2012.[18]
- Japonské pozemní síly sebeobrany - objednáno 17 kusů V-22B Block C, v květnu 2020 dodány první dva letouny [20]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- V-22A – Předsériové kusy vyrobené pro letové zkoušky.
- CV-22B – Verze určená pro speciální operace útvarem USSOCOM. Má prodloužený dolet a vylepšenou avioniku. Nahrazuje vrtulníky MH-53 Pave Low.
- MV-22B – Verze určená pro americkou námořní pěchotu. Nahrazuje vrtulníky CH-46E a CH-53D.
- CMV-22B – Nákladní verze pro zásobování letadlových lodí amerického námořnictva. Nahrazuje letouny Grumman C-2 Greyhound.[21]
- HV-22 – Plánovaná verze pro záchranné mise. Nebyla objednána.
- SV-22 – Plánovaná protiponorková verze. Nebyla objednána.
Specifikace (MV-22B)
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 4 (dva piloti a dva palubní inženýři)[22][23][24][25]
- Kapacita:
- 24 vojáků (sedících), 32 vojáků (na podlaze), nebo
- 9 070 kg vnitřní náklad, nebo
- 6 800 kg externí náklad
- Rozpětí: 14 m
- Průměr rotoru: 11,6 m
- Délka: 17,5 m
- Šířka s rotory: 25,8 m
- Výška: 6,73 m (5,5 u ocasu)
- Nosná plocha: 28 m²
- Plocha rotorů: 212 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 15 032 kg
- Vzletová hmotnost: 21 500 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 27 400 kg
- Pohonné jednotky: 2× turbohřídelový motor T406/AE 1107C-Liberty, každý o výkonu 4 590 kW)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 460 km/h na úrovni mořské hladiny, 565 km/h; ve 4 600 m[26]
- Cestovní rychlost: 446 km/h na úrovni mořské hladiny
- Dolet: 1 627 km
- Akční rádius: 685 km
- Přeletový dolet: 1 940 nmi (s přídavnými nádržemi)
- Dostup: 7 925 m
- Stoupavost: 11,8 m/s
- Plošné zatížení rotorů: 102,23 kg/m²
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 1× kulomet M240 ráže 7,62 mm (.308 in) nebo M2 Browning ráže 12,7 mm na rampě, vyměnitelný
- 1× minigun GAU-17 ráže 7,62 mm (.308 in) na břiše letounu, zatahovací, dálkově ovládaný přes video
V-22 Osprey v kultuře
[editovat | editovat zdroj]V-22 Osprey se ukázal v několika filmech, včetně kresleného Simpsonovi ve filmu, kde tyto stroje donesly na Springfield skleněnou karanténní ochranu, nebo ve filmu Transformers.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
-
Čtyři V-22 na palubě USS Nassau. -
V-22 při přistání na letadlové lodi. -
Čelní pohled při plně natočených vrtulích na CV-22. -
Starší nákres V-22. -
Vojáci skáčou z Ospreye. -
Kulomet M240 na nákladové rampě. -
Pohled na rotor a motor u MV-22B. -
Osprey se složenými křídly a vrtulemi. -
Noční pohled při doplňování paliva. -
MV-22B peruti HMX-1. -
CV-22B užívaný USAF během cvičení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Brother, Eric. "BBell Boeing delivers 400th V-22 Osprey tiltrotor aircraft". Aerospace Manufacturing and Design, 11 June 2020. Retrieved 22 June 2020.
- ↑ FY 2011 Budget Estimates. www.saffm.hq.af.mil. United States Air Force, February 2010, s. 4-7/175. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-04.
- ↑ Létající autobus, VTM.cz, cit. 19. 1. 2013
- ↑ Kreisher, Otto. "Finally, the Osprey". Archivováno 11. 2. 2009 na Wayback Machine. Air Force Magazine, February 2009.
- ↑ Whittle 2010, p. 62.
- ↑ Mackenzie, Richard (writer). "Flight of the V-22 Osprey" (Television production). Archivováno 28. 2. 2009 na Wayback Machine. Mackenzie Productions for Military Channel, 7 April 2008. Retrieved 29 March 2009.
- ↑ Whittle 2010, p. 87: "As Kelly saw it, the future of the Marine Corps was riding on it."
- ↑ Whittle 2010, p. 155.
- ↑ Whittle 2010, pp. 53, 55–56.
- ↑ Moyers, Al (Director of History and Research). "The Long Road: AFOTEC's Two-Plus Decades of V-22 Involvement". Archivováno 1. 12. 2008 na Wayback Machine. Headquarters Air Force Operational Test and Evaluation Center, United States Air Force, 1 August 2007.
- ↑ "Chapter 9: Research, Development, and Acquisition". Archivováno 10. 2. 2009 na Wayback Machine. Department of the Army Historical Summary: FY 1982. Center of Military History (CMH), United States Army, 1988. ISSN 0092-7880.
- ↑ Norton 2004, pp. 22–30.
- ↑ "AIAA-83-2726, Bell-Boeing JVX Tilt Rotor Program". Archivováno 11. 2. 2009 na Wayback Machine. American Institute of Aeronautics and Astronautics (AIAA), 16–18 November 1983.
- ↑ Norton 2004, pp. 31–33.
- ↑ Kishiyama, David. "Hybrid Craft Being Developed for Military and Civilian Use". Archivováno 7. 11. 2012 na Wayback Machine. Los Angeles Times, 31 August 1984.
- ↑ Bell Boeing Delivers 400th V-22 Osprey Tiltrotor Aircraft [online]. Navalnews.com, rev. 2020-06-10 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/osprey-v-22-ohrozuje-barack-obama.A140912_165749_vojenstvi_kuz
- ↑ a b c "World Military Aircraft Inventory". 2012 Aerospace. Aviation Week and Space Technology, January 2012.
- ↑ (anglicky) Osprey aircraft deployed for first time in support of Marine One Archivováno 14. 8. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ GROHMANN, Jan. Japonsko převzalo první konvertoplány V-22B Osprey [online]. Armádní noviny, 2020-05-11 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Bell Boeing V-22 Osprey for U.S. Navy COD Mission Receives Official Designation: CMV-22B [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-02-04 [cit. 2016-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-06. (anglicky)
- ↑ V-22 Osprey: Technical Specifications. Integrated Defense Systems, Boeing. Retrieved: 25 November 2008.
- ↑ V-22 Characteristics Archivováno 10. 8. 2007 na Wayback Machine.. Naval Air Systems Command. Retrieved: 25 November 2008.
- ↑ Norton 2004, pp. 110–111.
- ↑ V-22 Osprey Pocket Guide Archivováno 29. 12. 2010 na Wayback Machine.. Bell Boeing, 2007. Retrieved: 17 April 2010.
- ↑ Norton 2004, p. 111.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vadim Michejev: Винтокрылый трансформер, Взлёт: национальный аэрокосмический журнал, Aeromedia, 10/2006, ISSN 1819-1754, str. 10 - 21 (rusky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bell Boeing V-22 Osprey na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Boeing V-22
- Oficiální stránky Bell V-22 site
- V-22 Osprey internet Archivováno 11. 7. 2007 na Wayback Machine. a V-22 Osprey historie na Navy.mil Archivováno 8. 11. 2007 na Wayback Machine.
- Bell Boeing V-22 Osprey, VSTOL.org (anglicky)
