Dvorce (okres Bruntál)
| Dvorce | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bruntál |
| Obec s rozšířenou působností | Bruntál (správní obvod) |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′0″ s. š., 17°32′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 254 (2024)[1] |
| Rozloha | 24,20 km²[2] |
| Nadmořská výška | 552 m n. m. |
| PSČ | 793 68 |
| Počet domů | 300 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Náměstí 13 Dvorce 793 68 Dvorce u Bruntálu podatelna@obecdvorce.cz |
| Starosta | Jan Božovský |
| Oficiální web: www | |
  Dvorce | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597317 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Dvorce (1869–1910 Dvorec, německy Hof[4]) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]O vzniku Dvorců se traduje pověst, že byly založeny dvěma polskými kupci v roce 901 jako překladiště jejich zboží a v roce 1050 byly vydrancovány a zničeny loupežníky.[5] První písemná zmínka pak pochází z roku 1339 z listiny Štěpána ze Šternberka.[6] V této době zde již existovala i fara. Dvorce byly založeny na místě staršího osídlení zničeného v roce 1241 nájezdem Mongolů. Jejich obnova byla zároveň realizována jako protipól sousednímu biskupskému statku Budišov nad Budišovkou na území bohatém na nerostné suroviny, které bylo v tehdejší době častou příčinou sporů mezi šternberskou vrchností a olomouckým biskupstvím. V roce 1363 získaly Dvorce od Alberta ze Šternberka městská privilegia.[7] Město bylo obehnáno hradbami a náměstí tvořila čtvercová zástavba jako typický prvek ve středověku založených měst. V roce 1403 pak Lacek z Kravař privilegia udělená v roce 1363 potvrdil.[8] V roce 1410 Dvorcům bylo potvrzeno šternberské privilegium Petrem z Kravař.[9] Ten dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Těmi byly Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. V patnáctém století došlo k zakládání cechů a vznikla zde zákupní rychta, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. Od císaře Ferdinanda I. získaly roku 1527 Dvorce právo konání dvou jarmarků. Potvrzení privilegií se pak město dočkalo ještě v roce 1561 Václavem Berkou z Dubé, kdy zároveň navíc získalo právo výběru mýta. V roce 1577 byl na řece Moravici postaven mlýn, jenž patřil městu.
Za třicetileté války bylo město, především z důvodu své polohy na hlavní poštovní cestě do Slezska, často decimováno procházejícími i tábořícími vojsky. Nejhorší pohromy se Dvorce dočkaly za švédského vpádu na Moravu v roce 1642. Období po třicetileté válce bylo kromě obrovského hospodářského zpustnutí města i vesnic v okolí ve znamení sporů se šternberskou vrchností kvůli omezení práv. Tyto spory trvaly od roku 1672. V roce 1695 byli dvorečtí právováreční měšťané nuceni vzdát se práva na prodej piva do okolních vesnic.[p 1] Ve století následujícím, zejména jeho druhé polovině, se celá oblast, a Dvorce jako město především, hospodářsky velmi zmohly vlivem masového rozšíření plátenictví a tkalcovství, jehož rozmach vyvrcholil v sedmdesátých letech 19. století, kdy v samotných Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. Plátno odtud bylo vyváženo až do Itálie. V roce 1890 byla založena první textilní továrna, o rok později rovněž továrna na nábytek, ve které se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Městečko dvakrát vyhořelo a to v roce 1751 a později v roce 1834, kdy nastal ničivý požár, jenž zničil i městský kostel. Po požáru v roce 1751 byl postaven v letech 1752–1753 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po druhém požáru v roce 1834. Kamenná kašna na náměstí pochází z roku 1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18. stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Poměrně velkou katastrofou byla za prusko-rakouské války v roce 1866 pruským vojskem zavlečená epidemie cholery. Ačkoliv se tato nákaza nevyhnula žádnému většímu celku a postiženy byly i četné vesnice, ve Dvorcích na ni zemřelo množství lidí větší, než bylo v té době obvyklé.[p 2] V roce 1898 zde byla vybudována úzkorozchodná trať do Moravského Berouna, která byla ve třicátých letech 20. století zrušena.
Po zrušení poddanství a k němu přidružené patrimoniální správy v roce 1849 se Dvorce staly centrem a sídlem soudního okresu. Zároveň byly součástí politického okresu Šternberk a následně od roku 1909 okresu Moravský Beroun. V roce 1847 došlo k založení poštovního úřadu, v roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Po druhé světové válce utrpěly Dvorce drastický úbytek obyvatelstva způsobený vysídlením většiny obyvatel a následným nedostatečným dosídlením českým obyvatelstvem, čímž ztratily status města a přestaly být sídlem okresního soudu, přestože i nadále existoval[10] soudní okres Dvorce. K 1. lednu 1949 se staly součástí okresu Bruntál.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Dvorce (k. ú. Dvorce u Bruntálu)
- Rejchartice (k. ú. Rejchartice)
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel celé obce Dvorce podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11][12][13][14]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3433 | 3207 | 3059 | 2905 | 2534 | 2538 | 3692[p 3] | 1328 | 1556 | 1505 | 1660 | 1549 | 1558[p 4] |
V celé obci Dvorce je evidováno 342 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 274 domů, z toho 257 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotných Dvorců (tj. Dvorce Město a Dvorce Předměstí) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11][12][13][14]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3150 | 2925 | 2803 | 2648 | 2286 | 2277 | 2457[p 5] | 1237 | 1481 | 1504 | 1660 | 1549 | 1558 |
V samotných Dvorcích je evidováno 338 adres, vesměs čísla popisná.[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 270 domů, z toho 257 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jiljí je kulturní památkou ČR.[17]
- Kaple svaté Kateřiny je kulturní památkou ČR.[18]
- Kašna se sochou Neptuna je kulturní památkou ČR.[19]
- Fara, Smetanova 63 je kulturní památkou ČR.[20]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Ignaz Beidtel (1783–1865), profesor práva, rektor olomouckého akademického lycea
- Wilhelm Jahn[21] (1835–1900), rakousko-uherský dirigent, do r. 1897 šéf vídeňské opery
- Emil Jan Lauffer (1837–1909), historik umění
- Adolf Rummer von Rummershof (1847–1918), voják, generál rakousko-uherské armády
- Antonín Schindler (1925–2010), hudebník, organolog
- Ivan Hostaša (1948–2007), výtvarník, sochař- keramik, básník [22]
- Ivan Gajdoš (1973), hudebník, učitel hudby, frontman hudebních skupin Bratři Orffové a Poslední výstřel
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Smetanova ulice -
Školní jídelna, budova bývalého soudu -
Sokolovna -
Nemocnice -
Hasičská zbrojnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V červnu roku 1678 vyhotovená druhá lánová vizitace poznamenala ve Dvorcích celkem 40 osedlých právovárečných měšťanů; MZA Brno; fond D 1 Lánové rejstříky, sign. L 96, fol. 112v-113r.
- ↑ Rozsah této epidemie podává dvorecká úmrtní matrika pojímající svým obsahem roky 1856 – 1890, viz ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Sbírka matrik severomoravského kraje, inv. č. 6178, sign. Dv I 13.
- ↑ z toho: 34 Čechoslováků, 2599 Němců, 5 Rusů; 2570 řím. kat., 109 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn.
- ↑ z toho: 1 416 Čechů, Moravanů a Slezanů, 89 Slováků, 3 Němci, 3 Poláci; 379 řím. kat., 7 čsl. hus., 8 evang., 968 bez vyzn.
- ↑ z toho: 34 Čechoslováků, 2364 Němců, 5 Rusů; 2336 řím. kat., 108 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 613.
- ↑ BRANDL, Vincenc. Kniha pro každého Moravana. Brno: [s.n.], 1863. S. 331.
- ↑ CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/1. Brno: [s.n.], 1858. Kapitola listina č. 240, s. 173.
- ↑ BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IX. Brno: [s.n.], 1875. Kapitola listina č. 313, s. 229–230.
- ↑ BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII. Brno: [s.n.], 1897. Kapitola listina č. 239, s. 250.
- ↑ BRETHOLZ, Bertold. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIV. Brno: [s.n.], 1903. Kapitola listina č. 123, s. 113–114.
- ↑ Seznam obcí v republice Československé. Díl druhý: Seznam obcí v zemi Moravskoslezské podle stavu z počátku roku 1948. Praha: Státní úřad statistický - Knihtiskárna „Práce“ v Praze, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 1.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 1.
- ↑ a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 119645 : Kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 119646 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 153900 : Kašna se sochou Neptuna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 127322 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4].
- ↑ Dvorecký rodák Wilhelm Jahn, URL: http://www.turistika.cz/foto/387209/dvorce-muzeum-a-pametni-sin-mestecka-dvorcu[nedostupný zdroj]
- ↑ Ivan Hostaša » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvorce na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Dvorce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dvorce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
