Rýmařov
| Rýmařov | |
|---|---|
 Rýmařov z kopce Stráň | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Rýmařov |
| Obec s rozšířenou působností | Rýmařov (správní obvod) |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′55″ s. š., 17°16′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 862 (2024)[1] |
| Rozloha | 60,73 km²[2] |
| Nadmořská výška | 590 m n. m. |
| PSČ | 793 42, 793 51, 795 01 |
| Počet domů | 1 521 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 21 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 230/1 795 01 Rýmařov mesto@rymarov.cz |
| Starosta | Luděk Šimko |
| Oficiální web: www | |
  Rýmařov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597783 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rýmařov (německy Römerstadt[4]) je nejzápadnější město v Moravskoslezském kraji, leží v okrese Bruntál. Žije zde přibližně 7 900[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Osada byla založena pod jménem Reinmarsstadt (nejstarší doklad má podobu Reymarstat) – město Reinmarovo. Nářečním hláskovým vývojem vznikla podoba Rēmersstadt, jejíž první část byla posléze přikloněna k Römer („Římané“), ačkoli Římané s městem nemají žádnou spojitost. České jméno Rýmařov vzniklo hláskovou úpravou jména německého.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Krajinou v okolí Rýmařova v pravěku vedla obchodní cesta, jejíž existenci dokládají antické mince nalézané na území města a v jeho těsném okolí. Středověké osídlení vzniklo v první polovině třináctého století. Pozůstatky tehdejšího sídliště byly nalezeny v Bezručově ulici. Mělo shlukový charakter bez urbanistické koncepce a využívali jej zřejmě jen krátkodobí osadníci, kteří chtěli získat majetek, ale nezamýšleli dlouhodobé usazení. V polovině třináctého století byla na druhém břehu Podolského potoka postavena tvrz a přibližně v sedmdesátých letech třináctého století bylo založeno vrcholněstředověké město s pravidelným půdorysem. Starší osada v prostoru Bezručovy ulice poté zanikla.[6]
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1351. V roce 1406 Rýmařov získal od markraběte Jošta stejná městská práva jako měly Olomouc a Brno.[7] Dne 3. dubna 1790 postihl město ničivý požár, při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu klasicismu a empíru.
V roce 1938 se stal převážně německy mluvící Rýmařov jako pohraniční město součástí Říše. Počátkem května 1945 bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána).[8] Původní německé obyvatelstvo bylo na základě Benešových dekretů podrobeno odsunu.
Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.
Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno jako městská památková zóna, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955–1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi významné objekty památkové zóny patří rovněž dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistických domů v Radniční ulici. Historický střed města je postupně rekonstruován; opravami dosud prošly Horní ulice (2009), Náměstí míru (2013, slavnostně otevřeno v roce 2014), Radniční ulice (2014–2015) a Školní náměstí (2015). Mimo památkovou zónu jsou výraznými budovami pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]- V parčíku v Lipové ulici vedle Střediska volného času rostla lípa Jana Amose Komenského zasazená v roce 1592; po úderu blesku zůstalo ze stromu jen torzo.[9]
- Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády asi deset kilometrů jihozápadně od Rýmařova
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 589 | 4 650 | 4 403 | 4 423 | 4 744 | 4 588 | 5 837 | 4 571 | 4 940 | 5 741 | 7 630 | 7 980 | 7 785 | 7 785 | 6 174 |
| Počet domů | 445 | 456 | 461 | 475 | 545 | 595 | 729 | 772 | 713 | 659 | 746 | 818 | 870 | 926 | 926 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]
Představitelé města
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1989 starosty města postupně byli:
- 1989–1994 Miroslav Slováček
- 1994–2002 Pavel Kolář
- 2002–2018 Petr Klouda
- od roku 2018 Luděk Šimko
Znak
[editovat | editovat zdroj]Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské pečetidlo z roku 1543. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem 1844 zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.
V roce 1994 byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský prapor, na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.
Části města
[editovat | editovat zdroj]
- Rýmařov (k. ú. Rýmařov)
- Edrovice (k. ú. Edrovice)
- Harrachov (k. ú. Rýmařov)
- Jamartice (k. ú. Jamartice)
- Janovice (k. ú. Janovice u Rýmařova a Janušov)
- Ondřejov (k. ú. Ondřejov u Rýmařova)
- Stránské (k. ú. Stránské)
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Malá Štáhle.[12]
Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry, a to Janovice u Rýmařova a Janušov. Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem prochází silnice I/11 spojující Hradec Králové s Ostravou. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na trati Valšov–Rýmařov. Vlakové spoje provozují ČD v rámci linky Esko S10 z Opavy do Rýmařova. Ve městě staví dálkové autobusové linky jedoucí do Olomouce, Přerova, Šumperku a Ostravy. Autobusové nádraží prošlo v červnu 2015 rekonstrukcí.
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Kultura
[editovat | editovat zdroj]V Rýmařově je tradice ochotnické kultury, ať už se týče divadelních spolků či hudebních těles:
- Divadelní spolek Mahen funguje již od roku 1945 a je tak jedním z nejstarších fungujících spolků v moravském a slezském pohraniční. V současné době inscenují ochotníci spolku Mahen především situační komedie domácí i zahraniční provenience. Pro děti spolek sehrál i několik pohádek.
- Spolek Pradivadlo vznikl počátkem století. V posledních sezónách se spolek specializuje na muzikály. Spolek hraje ve vlastním amfiteátru La Skála v Janovicích.
- Hudební skupina Variace
- Smíšený pěvecký sbor Vox montana
- Chrámový sbor
Budova městského divadla (a zároveň kina) se od divadelní sezóny 2013–2014 nevyužívá, spolek Mahen v současnosti působí při Středisku volného času, které bylo rekonstruováno a předáno do užívání v roce 2013. Nyní se uvažuje o přestavbě budovy divadla na prostory ZUŠ.
ZUŠ Rýmařov nabízí zájemcům kurzy zpěvu, hry na různé hudební nástroje, dramatický obor a výtvarný obor.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Městské muzeum v Rýmařově – Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí Galerie Octopus.
- Hedva – Opavská ulice. V přízemí hlavní budovy rýmařovské textilky Hedvy byla v roce 2013 otevřena expozice zabývající se historií závodu. V roce 2015 byla prohlídková trasa rozšířena a její název změněn na Dějiny textilnictví na Rýmařovsku.
- Muzeum turistických známek – sídlí v budově bývalého gymnázia z roku 1872 na ulici Julia Sedláka. Cílem Muzea je vybudovat sbírku všech evropských turistických známek.[13] K dispozici je návštěvnické centrum s kavárnou a restaurací.
- Galerie Marie Kodovské
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711–15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
- Radnice – monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
- Hrádek – chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
- Kostel svatého archanděla Michaela – původně goticky kostel, později renesančně přestavěn, s barokní Růžencovou kaplí
- Budova fary – cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
- Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
- Boží muka – na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
- Mariánský sloup – barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.
Charakteristickým znakem Rýmařova je velké množství domů s černými střechami,[zdroj?] ať už s původní břidlicí či s novějšími krytinami. Výše zmíněná ochrana historického centra v rámci památkové zóny se mimo kulturních památek a budov dotvářejících charakter památkové zóny týká i poměrně cenného[zdroj?] celkového pohledu na město od jihu, který není narušen žádným vysokým sídlištěm.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Adam Gilg (1651–1710?), jezuita, misionář v Mexiku
- Johann Christoph Handke (1694–1774), barokní malíř
- Ferdinand Flemmich (1843–1906), podnikatel a politik, zakladatel textilní továrny v Rýmařově, zemský poslanec
- Eugen Jettel (1845–1901), malíř náladového impresionismu
- Ferdinand Schnitzler (1857–1933), vládní rada, profesor na Německé technice v Brně a poslední německý starosta Brna (1916–1918)
- Otto Marburg (1874–1948), neurolog
- Karl Schinzel (1886–1951), inženýr a chemik, vynálezce barevné fotografie
- Marie Kodovská (1912–1992), malířka a básnířka
- Mons. František Vaňák (1916–1991), teolog, olomoucký arcibiskup
- Harald Pager (1923–1985), německý grafik a prehistorický badatel, který působil v jižní Africe
- Jiří Karel (* 1936), archeolog a historik
- Pavel Verner (1947–2009), novinář, spisovatel a dramatik
- Ladislav Velebný (* 1957), politik, poslanec za ČSSD
- Jiří Meitner (* 1958), malíř
- Vladimír Václavek (* 1959), hudebník a skladatel
- Hana Marvanová (* 1962), právnička a politička
- David Langer (* 1976), fotbalista
- Tomáš Ujfaluši (* 1978), fotbalista
- Ivana Uhlířová (* 1980), divadelní herečka
- Martin Kotačka (* 1987), genealog a historik
- Sebastian Gorčík (* 1995), hokejista
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Arco, Itálie
Belœil, Belgie
Crosne, Francie
Krompachy, Slovensko
Ozimek, Polsko- Rajec, Slovensko
Schotten, Německo- Zeil am Main, Německo
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 592.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 405, 406.
- ↑ GOŠ, Vladimír; KAREL, Jiří. Počátky Rýmařova. Nový pohled na předlokační osadu města. Archaeologica historica. 2003, roč. 28, čís. 1, s. 297, 301. Dostupné online [cit. 2024-09-09]. ISSN 0231-5823. ISBN 80-7275-043-7.
- ↑ BRANDL, Vincenz. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII. Brno: [s.n.], 1897. Kapitola listina č. 400, s. 436–437.
- ↑ kaple sv. Josefa v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ NEULSOVÁ, Kristýna. Objevte památný strom - Komenského lípu Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/tipy-na-vylety/tip-na-stredu-17-unora-objevte-pamatny-strom-komenskeho-lipu-20210216.html. Bruntálský a krnovský Deník.cz [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 314.
- ↑ OTÁHAL, Dalibor. Muzeum turistických známek přivítalo první návštěvníky Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/muzeum-turistickych-znamek-privitalo-prvni-navstevniky-20140629.html. Bruntálský a krnovský deník [online]. 2014-06-29 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rýmařov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rymařov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Rýmařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
