Přeskočit na obsah

MBB/Kawasaki BK 117

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
BK 117
BK 117 (D-HBND) letecké záchranné služby v Německu
BK 117 (D-HBND) letecké záchranné služby v Německu
Určenívíceúčelový užitkový vrtulník
VýrobceNěmecko Messerschmitt-Bölkow-Blohm (nyní Eurocopter)
Japonsko Kawasaki
První let13. června 1979
Zařazeno9. prosince 1982
UživatelAustrálieAustrálie Austrálie
KanadaKanada Kanada
FrancieFrancie Francie
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
NěmeckoNěmecko Německo
ŘeckoŘecko Řecko
KeňaKeňa Keňa
Jižní Afrika Jihoafrická republika
USA USA
ChileChile Chile
KolumbieKolumbie Kolumbie
IrákIrák Irák
Vyrobeno kusů400+
Vyvinuto z typuMBB Bo 105
VariantyEurocopter EC 145
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BK 117 je dvoumotorový víceúčelový vrtulník střední váhové kategorie, který byl vyvíjen ve spolupráci německého výrobce Messerschmitt-Bölkow-Blohm (MBB) a japonské společnosti Kawasaki. Společnost MBB byla později odkoupena společností Daimler-Benz a nakonec se stala součástí skupiny Eurocopter Group. BK 117 je populární jako transportní vrtulník pro osobní dopravu i VIP lety. Osvědčil se také jako letecký jeřáb při stavebních pracích a v některých zemích je využíván i pro potřeby letecké záchranné služby. Tento typ vrtulníku je znám také z německého akčního seriálu Medicopter 117. Nástupcem vrtulníku je Eurocopter EC 145, který byl vyvinut z verze BK 117 C-1.

Historie a vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Eurocopter EC 145.

Vrtulník BK 117 byl vyvíjen ve spolupráci společností MBB a Kawasaki na základě dohody uzavřené 25. února 1977. Každá ze společností vyvíjela do té doby samostatné dvoumotorové vrtulníky - MBB pracovala na modelu Bö 107 a Kawasaki vyvíjela stroj KH-7.[1] Vývoj samostatných strojů byl pozastaven a započala spolupráce, která byla financována oběma výrobci stejnou částkou. Na model BK 117 byla využita rotorová hlava z typu MBB Bo 105 a převodovka z KH-7. Společnost Kawasaki zodpovídala za trup, palivové a převodové systémy a za elektrické zařízení. Každá společnost měla vlastní výrobní linku určenou pro místní trhy.[2]

Každá ze společností vyrobila vlastní testovací prototyp. Německý prototyp (imatrikulace D-HBKA) vzlétl poprvé 13. června 1979 z bavorského města Ottobrunn s šéfpilotem Siegfriedem Hoffmanem, japonský prototyp (JQ0003) vzlétl poprvé 10. srpna téhož roku v Gifu.[2] Firma MBB následně dokončila i druhý prototyp a rovněž předsériový kus, Japonsko rovnou zahájilo sériovou výrobu. Vývoj vrtulníku byl pomalejší, než bylo plánováno. Očekávalo se, že se osvědčení o letové způsobilosti dosáhne do konce roku 1980 a poté začne docházet k certifikacím, ale z nedostatečného množství kvalifikovaného personálu u MBB získal BK 117 první certifikace až 9. prosince 1982 v Německu. V Japonsku bylo certifikace dosaženo 17. prosince a v USA29. března 1983.[3]

Jednomotorová testovací verze označená BK 117 A-3 byla krátce pronajata kanadským vzdušným silám ke zkušebním testům v programu CH-143. Když program skončil, vrátil se vrtulník k MBB.

Nástupce BK 117, vrtulník Eurocopter EC 145, kombinuje originální design BK 117 s větší kabinou a moderní technologie z lehkého vrtulníku Eurocopter EC 135.

BK 117 (I-HECE) letecké záchranné služby v Německu
BK 117 B-2 (VH-PHZ) patřící New South Wales Police Force
BK 117 (VH-WAH) v policejní verzi v Austrálii
  • BK 117 P-2: Německý prototyp, poprvé vzlétl 13. června 1979.
  • BK 117 P-3: Japonský prototyp, poprvé vzlétl 10. srpna 1979.
  • BK 117 A: První verze určená pro komerční účely.
  • BK 117 A-1: Vrtulník je poháněn dvěma motory Lycoming LTS 101-650B-1.
  • BK 117 A-3: Verze A-3 má modernizovaný ocasní rotor včetně modernějších listů a zvýšenou maximální vzletovou hmotnost na 3200 kg. Vrtulník byl představen v roce 1985.
  • BK 117 A-4: Model představen v roce 1986, měl modernizovanou rotorovou hlavu a zvýšený výkon. Německý model měl navíc další vnitřní palivovou část pro ještě vyšší výkon.
  • BK 117 A-3M: Vojenská verze představená v roce 1988. Může přepravovat až 11 pasažérů a nést různé typy zbraní, které jsou umístěny pod trupem.
  • BK 117 B-1: Vrtulník byl představen v roce 1987 a je poháněn dvěma motory LTS 101-750B-1; navíc má zvýšenou užitečnou hmotnost o 140 kg.
  • BK 117 B-1C: Zvláštní verze pro Spojené království.
  • BK 117 B-2
  • BK 117 C-1: Poháněn dvěma motory Turbomeca Arriel 1E, novější verze jsou poháněny motory Arriel 1E2.
  • BK 117 C-2 (Eurocopter EC 145): Poháněn dvěma motory Arriel 1E2. Prototyp poprvé vzlétl 12. června 1999.
  • NBK 117: Licenčně vyráběný model v Indonésii.
  • BK 117 850D-2: Verze představená v roce 2010.[4][5] Zahrnuje instalaci motorů LTS101-850-B2 do již sloužících vrtulníků. Tato varianta vznikla u novozélandské společnosti Airwork a podílí se na ní i výrobce motorů Honeywell.

Specifikace (BK 117 B-2)

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 130 KIAS (250 km/h)
  • Dolet: 541 km
  • Dostup: 4575 m
  • Stoupavost: 11,0 m/s

V tomto článku byl použit překlad textu z článku MBB/Kawasaki BK 117 na anglické Wikipedii.

  1. BK 117...a Terrestrial Space Ship. Air International. 1989-08, s. 163. ISSN 0306-5634. (anglicky) 
  2. a b Air International, srpen 1989, str. 164 (anglicky)
  3. Air International, srpen 1989, str. 164-165 (anglicky)
  4. Honeywell Announces LTS101-850B-2 Engine Upgrade for Eurocopter BK117 [online]. Honeywell, 2009-02-22 [cit. 2011-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Hot and High: Helicopter Performance Modelling and Flight Testing of the BK117-850D-2 Helicopter [online]. Institute of Professional Engineers New Zealand [cit. 2011-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-27. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy