Al Gore
| Al Gore | |
|---|---|
 Al Gore v roce 1994 | |
| 45. viceprezident Spojených států amerických | |
| Ve funkci: 20. ledna 1993 – 20. ledna 2001 | |
| Prezident | Bill Clinton |
| Předchůdce | Dan Quayle |
| Nástupce | Dick Cheney |
| Senátor Senátu USA za stát Tennessee | |
| Ve funkci: 3. ledna 1985 – 2. ledna 1993 | |
| Předchůdce | Howard Baker |
| Nástupce | Harlan Mathews |
| Člen Sněmovny reprezentantů USA | |
| Ve funkci: 3. ledna 1977 – 3. ledna 1985 | |
| Volební obvod | Tennessee (4. a 6. obvod) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana |
| Rodné jméno | Albert Arnold Gore Jr. |
| Narození | 31. března 1948 (76 let) Washington, D.C., USA |
| Choť | Mary Elizabeth „Tipper“ A. Gore |
| Rodiče | Albert Gore a Pauline LaFon Gore |
| Děti | Kristin Gore Karenna Gore Albert Arnold Gore III Sarah Gore |
| Příbuzní | Nancy Gore Hunger (sourozenec) |
| Alma mater | Harvard University |
| Náboženství | Baptista |
| Ocenění | James Madison Award (1993) Webby Lifetime Achievement Award (2005) Umweltmedienpreis (2006) Nobelova cena za mír (2007) International Emmy Founders Award (2007) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | algore.com |
| Commons | Al Gore |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albert Arnold Gore ml. (* 31. března 1948) je americký demokratický politik, bývalý viceprezident USA za prezidentství Billa Clintona, senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta ve volbách roku 2000. Společně s Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) je držitelem Nobelovy ceny míru za rok 2007.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Al Gore se narodil ve Washingtonu, D.C., jeho otec byl kongresman za Tennessee – Albert Gore Sr.
Al Gore nejprve studoval ve Washingtonu, roku 1965 se zapsal na Harvardovu univerzitu a v roce 1969 studium úspěšně dokončil (diplomová práce na téma: „Vliv televize na výkon prezidentského úřadu“). Na univerzitě sdílel stejný pokoj se slavným Hollywoodským hercem Tommy Lee Jonesem, s kterým ho dodnes pojí přátelství.[1]
Po absolvování studia narukoval do války ve Vietnamu, kde působil do května 1971 jako válečný reportér. Po ukončení vojenské dráhy pracoval jako novinář pro několikery noviny až do r. 1976, v této době se několikrát neúspěšně pokoušel studovat na Vanderbiltově universitě.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1976 byl zvolen jako demokrat kongresmanem za Tennessee. O deset let později (1986) se stal senátorem. V průběhu své politické kariéry se angažoval v ekologické problematice a pomohl prosadit některé významné zákony, například roku 1980 byl jedním iniciátorů návrhu zákona, jež byl nařídil asanaci chemicky zamořené půdy a odstranění skládek. Je také jedním z autorů politické deklarace o ochraně životního prostředí na Zemi jako závěrečného dokumentu mezinárodní konference o ochraně ozónové vrstvy (1989).
V roce 1988 kandidoval na prezidenta, ale nezískal demokratickou nominaci (Demokratickým kandidátem se stal Michael Dukakis, prezidentem se stal republikánský kandidát G. Bush). Podpořil válku v Perském zálivu (podporu získala jen u 10 demokratických senátorů).
V dalších volbách, v roce 1992, si jej Bill Clinton zvolil jako svého viceprezidentského kandidáta a po vítězství ve volbách se stal 20. ledna 1993 viceprezidentem Spojených států amerických. V této funkci pracoval i v druhém Clintonově funkčním období (po volbách r. 1996).
V této funkci patřilo k jeho prioritám snížení výdajů federální vlády USA, ochrana životního prostředí, podpořil vznik NAFTA. Na konci 90. let byl významným zastáncem Kjótského protokolu. V zahraniční politice Gore podporoval například odstranění Slobodana Miloševiče (1998) a bombardování Iráku kvůli neochotě Saddáma Husajna spolupracovat se zbrojními inspektory, stejně jako použití kazetových bomb při bombardování Srbska NATO o čtyři roky před tím.
V roce 2000 Gore opět neúspěšně kandidoval na prezidenta USA. Přestože dostal více hlasů než jeho protivník G. Bush Jr., prezidentem v těchto kontroverzních volbách se stal právě Bush. Zajímavostí je, že jako svého případného viceprezidenta si zvolil senátora za Connecticut Josepha I. Liebermana – bylo to poprvé v historii USA, kdy se ortodoxní Žid dostal na kandidátku jedné ze dvou hlavních politických stran pro tuto funkci. V roce 2008 podpořil kandidaturu Barracka Obamy na prezidenta.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Roku 1969 se oženil s Mary Elizabeth Aitcheson, zvanou „Tipper“, se kterou má čtyři děti – Karennu Gore Schiff, Kristin, Sarah a Alberta III. Od roku 2010 však manželé žijí odděleně, brali se v roce 1970 ve Washingtonu.[2] Al Gore se hlásí k baptistům.[3]
Mimo jiné je po něm pojmenován druh ryby Etheostoma gore.[4]
Kritika
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1996 jej postihl politický skandál – byl obviněn, že pro získávání na prezidentskou kampaň využíval federální prostředky – telefon.
- V roce 2006 a znovu v červnu 2010 proběhl médii krátký sexuální románek Gora s Molly Haggerty, která tvrdí, že jím byla sexuálně obtěžována. V druhém případě však Haggerty stáhla svá obvinění.[5]
Jeho kritici mu dále vyčítají několik nesrovnalostí s jeho mediálním obrazem propagátora ekologické zodpovědnosti a některými jeho aktivitami, které do tohoto obrazu příliš nezapadají.
- V roce 2000, kdy vrcholila prezidentská kampaň, bylo na krátký čas mediálně přetřásáno, že jeho tři honosné rezidence v Aarlingtonu, Nashville a Carthagu mají velké roční náklady (přibližně stejné jako plat běžného Američana) včetně spotřeby elektřiny a zátěže CO2.
- Ve své knize Země na misce vah z roku 1992 brojí proti kartelu velkých nadnárodních naftařských společností; naproti tomu stejně jako jeho otec má úzké vazby na Occidental Petroleum (Oxy), které mj. razí cestu ropných vrtů s nepříliš velkými ohledy na životní prostředí a ve které má Gore peníze v akciích.[6]
- Kritici poukazují i na určitou Goreovu licoměrnost v souvislosti s tím, že do roku 2003 pobíral licenční poplatky (20 000 dolarů ročně) společnosti Pasminco Zinc, která na jednom z jeho pozemků provozovala důl na těžbu zinku.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Earth in the Balance: Ecology and the Human Spirit, Houghton Mifflin – 1992 a 2000 (česky: Země na misce vah: Ekologie a lidský duch – 2000, ISBN 80-7203-310-7)
- Joined at the Heart: The Transformation of the American Family – 2002
- An inconvenient truth - film (2006), česky: Nepříjemná pravda (filmová cena Oscar za nejlepší dokument v roce 2007)
- The Assault on Reason, the Pinguin Press - 2007
- The Future: Six Drivers of Global Change, Random House - 2013
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.hellomagazine.com/profiles/tommy-lee-jones/
- ↑ http://www.nbcnews.com/id/37450410
- ↑ http://edition.cnn.com/ALLPOLITICS/stories/1999/06/16/president.2000/gore.biography/
- ↑ Grist [online]. 2012-11-29 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.merinews.com [online]. [cit. 2011-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-14.
- ↑ Archivovaná kopie. www.corpwatch.org [online]. [cit. 2011-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-01.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Al Gore na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Al Gore na Wikimedia Commons
Osoba Al Gore ve Wikicitátech- Al Gore na X (dříve Twitteru)
- Al Gore na Google+
- Al Gore na Facebooku
- Viceprezidenti USA
- Vláda Billa Clintona
- Členové Sněmovny reprezentantů USA za Tennessee
- Členové Senátu USA za Tennessee
- Členové Demokratické strany (USA)
- Nositelé Nobelovy ceny za mír
- Američtí nositelé Nobelovy ceny
- Absolventi Harvardovy univerzity
- Držitelé ceny Emmy
- Narození v roce 1948
- Narození 31. března
- Narození ve Washingtonu, D.C.
- Američtí baptisté
- Kandidáti na prezidenta USA
- Američtí environmentalisté
- Průkopníci internetu