Kofi Annan
| Kofi Annan | |
|---|---|
 Kofi Annan (30. června 2012) | |
| 7. generální tajemník OSN | |
| Ve funkci: 1. ledna 1997 – 31. prosince 2006 | |
| Jmenující | Valné shromáždění OSN |
| Předchůdce | Butrus Butrus-Ghálí |
| Nástupce | Pan Ki-mun |
| Narození | 8. dubna 1938 Kumasi |
| Úmrtí | 18. srpna 2018 (ve věku 80 let) Bern |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Choť | Titi Alakijaová (1965–1983) Nane Annanová (1984–2018) |
| Rodiče | Henry Reginald Annan a Rose Eshunová |
| Děti | Kojo Annan Nina Cronstedtová de Groot Ama Annanová |
| Příbuzní | Kobiha Annan a Efua Attaová (sourozenci) |
| Alma mater | Mfantsipim School (1954–1957) Kwame Nkrumah University of Science and Technology (1958–1961) Absolventský institut mezinárodních a rozvojových studií (1961–1962) MIT Sloan School of Management (1971–1972) Ženevská univerzita Massachusettský technologický institut Macalester College (USA) Sloan Fellows Program |
| Profese | diplomat, ekonom a politik |
| Náboženství | protestantismus |
| Ocenění | čestný doktor Univerzity Paříž 1 (1998) čestný doktorát z Howard University (1999) čestný doktor Technické univerzity Drážďany (1999) doctor honoris causa Univerzity Komenského v Bratislave (1999) Cena kory (2000) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Kofi Annan |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kofi Atta Annan (8. dubna 1938 Kumasi – 18. srpna 2018 Bern) byl ghanský diplomat. V letech 1997–2006 byl sedmým generálním tajemníkem OSN. V roce 2001 spolu s OSN obdržel Nobelovu cenu míru.
Mládí a studia
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Kumasi v roce 1938 v britské kolonii Zlaté pobřeží (dnes Ghana) do ašantské aristokratické rodiny, oba dědové i strýc byli náčelníky.[1][2]
V letech 1954 až 1957 navštěvoval elitní internátní metodistickou školu Mfantsipim.[3] Od roku 1958 studoval ekonomii na univerzitě v Kumasi (dnes Kwame Nkrumah University of Science and Technology). Během studia získal stipendium od Fordovy nadace, které mu umožnilo studia dokončit na americké Macalester College v Saint Paul. Poté v letech 1961 až 1962 absolvoval doktorské studium na ženevském Graduate Institute of International and Development Studies.[4]
V letech 1971 až 1972 studoval management na MIT Sloan School of Management (součást MIT), kde získal titul MBA.
Organizace spojených národů
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1996
[editovat | editovat zdroj]V roce 1962 začal pracovat ve Světové zdravotnické organizaci. Poté působil v různých agenturách OSN i v samotném OSN na různých pozicích kromě let 1974 až 1976, kdy vedl Ghanskou agenturu cestovního ruchu.[2] V letech 1994 až 1995 byl již zástupcem generálního tajemníka. V tomto období byl často kritizován za neschopnost OSN zabránit Rwandské genocidě, když vedl tamní mírovou misi OSN.[5]
V letech 1995 až 1996 byl zvláštním zástupcem generálního tajemníka pro Jugoslávii, v tomto období byl kritizován za neschopnost OSN zabránit Srebrenickému masakru.[6] Od roku 1996 byl opět zástupcem generálního tajemníka.[2]
Generální tajemník
[editovat | editovat zdroj]Do funkce generálního tajemníka byl navržen Radou bezpečnosti 13. prosince 1996, o čtyři dny později byl Valným shromážděním do funkce potvrzen. Jeho první funkční období začalo 1. ledna 1997. Druhé funkční období začalo 1. ledna 2002 a skončilo na konci roku 2006.
V roce 1999 obdržel pamětní stříbrnou medaili Jana Masaryka.[7] V roce 2001 obdrželi OSN a Kofi Annan Nobelovu cenu míru za „práci za lépe organizovaný a mírovější svět“. V roce 2003 obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
V roce 2004 Annan kritizoval americkou invazi do Iráku, kterou označil za nelegální a v rozporu s Chartou OSN.[8]
V letech 2004/05 byl ostře kritizován za nedostatečný dohled a pomalou reakci na skandál rozsáhlé korupce u OSN v jejím programu „Ropa za potraviny“, započatého za jeho předchůdce Butruse Butruse-Ghálího.[5] Do korupce byl údajně zapojen i Annanův syn Kojo Annan. V dubnu 2004 pověřil Paula Volckera předsednictvím komise „Independent Inquiry into the United Nations Oil-for-Food Programme“, která tuto korupci začala vyšetřovat. Komise vydala několik zpráv, nejnovější 27. října 2005.[9]
V roce 2006 při válce mezi Libanonem a Izraelem se velkou měrou podílel na jednání o příměří. Izraelské vojáky na území Libanonu nahradily jednotky mírové mise OSN – UNIFIL. Kofi Annan se přátelil s Madeleine Albrightovou.
Další působení v OSN
[editovat | editovat zdroj]V lednu 2008 se zapojil do vyjednávání mezi keňskou vládou a opozicí během povolební krize a vlny násilí, jemuž padlo za oběť asi 700 lidí a více než 250 tisíc uprchlo nebo bylo vyhnáno z domovů.[10]
Začátkem roku 2012 byl Annan jmenován mimořádným vyslancem OSN a Ligy arabských států pro Sýrii, pro kterou se měl pokusit vyjednat řešení vzniklého velkého vnitropolitického a také náboženského konfliktu s dopady na celou oblast Blízkého východu. V Sýrii působila jednotka o síle asi 300 vojáků jako pozorovatelé, ale účinná realizace ostatních elementů tzv. Annanova plánu se neuskutečnila. Svou misi v Sýrii neúspěšně ukončil 31. srpna téhož roku, když jako příčinu neúspěchu označil neústupnost Asadovy vlády i opozice, a také existenci patu v Radě bezpečnosti.[11]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1965 se oženil s Nigerijkou Titi Alakij a narodila se jim dcera Ama a syn Kojo. Po rozvodu se v roce 1984 oženil se švédskou právničkou Nane Lagergren,[2] vzdálenou příbuznou Raoula Wallenberga.
Zemřel po krátké nemoci 18. srpna 2018 ve švýcarském Bernu.[5]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 2000
velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 2001[12]
rytíř-komtur Řádu Lesotha – Lesotho, 2002
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy – Ukrajina, 3. června 2002[13]
Řád přátelství I. třídy – Kazachstán, 16. října 2002[14]
velkokříž s řetězem Řádu svobody – Portugalsko, 11. října 2005[15]
velkostuha Řádu liberijských průkopníků – Libérie, 2006
velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko, 2006
Řád ghanské hvězdy – Ghana, 2007
Řád zlatého srdce Keni – Keňa, 2007
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 2007[16]
čestný rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří – Spojené království, 2007[17]
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 2008[18]
velkokříž Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 29. ledna 2010[19]
velkodůstojník Řádu čestné legie – Francie, 2. května 2013[20]
řetěz Řádu Východního Timoru in memoriam – Východní Timor, 2019
Manasův řád I. třídy – Kyrgyzstán
velkodůstojník Řádu Mono – Togo
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ghana Mourns Annan, Grandson of Tribal Chiefs to UN Chief. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-08-18]. (anglicky)
- ↑ a b c d LIBRARY, CNN. Kofi Annan Fast Facts. CNN. Dostupné online [cit. 2018-08-18].
- ↑ Kofi Annan - Center of the Storm. Life Map. A Chief's Son | PBS. www.thirteen.org [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-11.
- ↑ Kofi Annan - Center of the Storm. Life Map. University Days | PBS. www.thirteen.org [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18.
- ↑ a b c Kofi Annan, former UN chief, dies at 80. BBC [online]. 2018-08-18 [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Former UN chief Kofi Annan dies. Aljazeera.com [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VACHULOVÁ, Klára. Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od července 1998 do prosince 1999. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2000. S. 59.
- ↑ "Šéf OSN: invaze do Iráku byla nelegální Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine.". Novinky. 16. září 2004.
- ↑ Report on the Manipulation of the Oil-for-Food Programme (27 October 2005). www.iic-offp.org [online]. [cit. 2005-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
- ↑ Kofi Annan se pokouší řešit povolební krizi v Keni [online]. Česká televize, 2008-1-23 [cit. 2010-05-28]. Dostupné online.
- ↑ The United Nations in the Heart of Europe | News & Media | Transcript of the Press Conference by JSE Kofi Annan. www.unog.ch [online]. 2012-09-18 [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška prezidenta Kazašské republiky ze dne 16. října 2002 č. 963 „O udělení Řádu Dostyk“ I. stupeň K. Annan “
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1767 Dostupné online
- ↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
- ↑ www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / "Arbeiten für eine bessere Welt" - Tischrede von Bundespräsident Horst Köhler anlässlich des Abendessens zu Ehren des ehemaligen Generalsekretärs der Vereinten Nationen, Herrn Kofi Annan. web.archive.org [online]. 2010-07-05 [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 2010-01-30, čís. 26, s. 8924. Dostupné online.
- ↑ Remarks by H.E Mr. Kofi Annan on being decorated with the title of Grand Officer of the National Order of the Legion of Honour [online]. 2013-05-02 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kofi Annan na Wikimedia Commons 
Osoba Kofi Annan ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kofi Annan
- Ghanští politici
- Generální tajemníci OSN
- Nositelé Nobelovy ceny za mír
- Držitelé Sacharovovy ceny
- Absolventi Massachusettského technologického institutu
- Osobnosti syrské občanské války
- Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva
- Čestní rytíři velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu svobody
- Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy Polské republiky
- Nositelé Řádu liberijských průkopníků
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu rumunské hvězdy
- Nositelé Manasova řádu
- Nositelé Řádu zlatého srdce Keni
- Nositelé Řádu přátelství (Kazachstán)
- Nositelé Řádu Lesotha
- Nositelé Řádu ghanské hvězdy
- Velkodůstojníci Řádu čestné legie
- Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko II. třídy
- Nositelé Řádu knížete Jaroslava Moudrého I. třídy
- Nositelé velkokříže Záslužného řádu Německa
- Nositelé Řádu Východního Timoru
- Nositelé Řádu Mono
- Rytíři velkokříže Řádu Isabely Katolické
- Narození 8. dubna
- Narození v roce 1938
- Narození v Kumasi
- Úmrtí v roce 2018
- Úmrtí 18. srpna
- Úmrtí v Bernu
- Nositelé pamětní stříbrné medaile Jana Masaryka
- Držitelé čestných doktorátů Univerzity Komenského v Bratislavě
- Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Drážďany
- Držitelé čestných doktorátů Uppsalské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Lundské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Univerzity La Sapienza